Zatčený Vjačeslav Zinčenko je podezřelý z vraždy, která Ukrajinu i přes válku, která na jejím území zuří třetím rokem, šokovala. Střelec o týden dříve chladnokrevně zavraždil šedesátiletou ukrajinskou lingvistku, filoložku a bývalou poslankyni parlamentu Irynu Farionovou před vchodem do jejího bytu v Masarykově ulici ve Lvově.
Žena bojovala o život v nemocnici na jednotce intenzivní péče, lékaři se ji pokoušeli resuscitovat, ale její srdce to nevydrželo. V pondělí se s ní v ulicích Lvova a v řeckokatolické katedrále loučily tisíce lidí.
Vyšetřovatelé soudí, že střelec byl jen vykonavatelem a vraždu si někdo objednal. Teď bude nutné vypátrat kdo. "Stopy mohu směřovat do Ruska, ale možné je také vyřizování účtů, osobní nepřátelství," řekl v televizi ministr vnitra Ihor Klymenko. Podle něj útočník svůj čin pečlivě plánoval nejméně měsíc. Pronajímal si byty ve Lvově a téměř jistě měl komplice.
K zadržení podezřelého pachatele dovedlo policisty zkoumání možných únikových cest střelce a záběry z průmyslových kamer. Muže poznali podle záběru svědci, kteří ho v den vraždy viděli v Masarykově ulici.
Farionová byla známou vědkyní i političkou. Jako docentka vyučovala ukrajinštinu na Lvovské univerzitě a je autorkou několika knih o dějinách ukrajinské kultury. V letech 2012 až 2014 působila jako poslankyně ukrajinského parlamentu za pravicovou stranu Svoboda, která prosazovala zavedení ukrajinštiny jako jediného státního jazyka a vymýcení ruštiny z úřadů, škol a médií.
Farionová byla členkou této strany až do své smrti. Svoboda je ale od roku 2014 mimo parlament, protože nepřekročila pětiprocentní volební práh.
Ukrajinská lingvistka sklízela kritiku za přílišný radikalismus. V roce 2010 navštívila několik školek a vedla kampaň za to, aby děti nepoužívaly ruská jména a přezdívky. Někdo jeden z jejích proslovů natočil na mobilní telefon a video pak odvysílala ruská televize jako ukázku ukrajinské nenávisti k Rusku.
O osm let později vzbudila Farionová rozruch znovu, když na sociálních sítích napsala, že každý, kdo mluví rusky, by zasloužil "dostat do zubů". Odsouzení i mezi Ukrajinci bojujícími proti Rusku vyvolala její loňská kritika vojáků, kteří při obraně Mariupolu a dalších míst na východě Ukrajiny používali ruštinu. "Nemohu jim říkat Ukrajinci. Když mluví rusky, tak jsou to Rusáci. Co je to za vlastence? Co to je za blbost, když někdo v ukrajinské armádě mluví rusky?" rozčilovala se.
Ukrajinská SBU proti ní zahájila vyšetření kvůli možnému spáchání trestného činu podněcovaní nenávisti. Někteří Ukrajinci začali tvrdit, že je agentkou ruské Federální a bezpečnostní služby s úkolem rozeštvávat zemi. Spor byl velmi emotivní a univerzita ve Lvově Farionovou i přes její dlouhou a úspěšnou vědeckou kariéru vyhodila.
"Navzdory rozdílným politickým postojům má v naší zemi každý právo na názor. Vražda lingvistky je zločinem proti právům a svobodám Ukrajinců," uvedl šéf ukrajinské vojenské rozvědky HUR Kyrylo Budanov. Hovořil o "nepříteli", ale neřekl jednoznačně, zda si vraždu objednal někdo z Ruska.
