Kyjev má obavy, že by ruští okupanti mohli záměrně vyvolat v Záporožské jaderné elektrárně nehodu, možná i s únikem radiace. Prezident Volodymyr Zelenskyj v polovině června řekl, že ukrajinská vojenská rozvědka GUR má informace o takových ruských plánech. "Radiace nezná státní hranice a o tom, koho postihne, rozhodne jen směr větru," varoval Zelenskyj.
Reaktory jsou zkonstruovány tak, že by měly vydržet i náraz letadla a ostřelování raketami. V úvahu tak přichází možnost, že elektrárna nebude mít vodu pro chlazení, což by způsobilo katastrofu.
"Rusové vědí, že Enerhodar dlouhodobě neudrží. Poškozením elektrárny chtějí zastavit naši ofenzivu a vytvořit neobydlenou oblast, která bude zároveň nárazníkovou zónou," upozornil poradce ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak.
Politolog a expert na východní Evropu Jan Šír z pražského Institutu mezinárodních studií nyní pobývá právě ve městě Záporoží, nedaleko jaderné elektrárny. Podle něj se místní úřady a lidé na možnou havárii připravují.
"Nacvičují postup, co dělat v případě, že se na elektrárně něco stane. Záporožskou oblast rozdělili do zón a mají krizové scénáře. Po protržení Kachovské přehrady je možné všechno, protože padla hranice, kdy lze průmyslové stavby použít jako zbraně hromadného ničení. Reakce světa byla nulová, takže bych věřil, že se něco podobného může zopakovat," vysvětluje Šír deníku Aktuálně.cz.
Přitom to podle něj není jediný problém. "Otázkou je, zda by Rusové zničili dříve záporožskou elektrárnu, nebo chemičku v Armjansku na Krymu," uvažuje.
Armjanská chemička Krymskyj tytan je největší východoevropský výrobce oxidu titaničitého, který je označován také jako titanová běloba a používá se mimo jiné pro výrobu nátěrových hmot nebo jako barvivo v potravinářství. Ukrajinci se obávají možného útoku i na tuto továrnu.
Analytik Pavel Havlíček z Asociace pro mezinárodní otázky se také domnívá, že hrozba havárie nebo sabotáže na záporožské elektrárně je reálná. Označuje ji za další potenciální nebezpečnou zbraň v rukou kremelského režimu.
"Ruské opakované odpojování elektrárny od elektrické sítě nebo zásah vůči vodnímu rezervoáru Kachovské přehrady, který měl udržovat zásoby vody také pro záporožskou elektrárnu, jsou toho důkazem. Pokud se někdy mluví o možnosti nasazení taktické jaderné zbraně jako formy odstrašení Ukrajinců, tady mají Rusové něco podobného bez problémů k dispozici," míní Havlíček.
Záporožská atomová elektrárna s šesti reaktory je největší na kontinentu. Rusové ji obsadili loni 4. března po útoku, který vyděsil Evropu. Od té doby je v ruských rukou a Ukrajinci tvrdí, že okupanti okolí komplexu zaminovali.
Předsedkyně českého Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová bude podle svých slov stoprocentně klidná až poté, co Rusové elektrárnu a okolí opustí.
"Od 4. března loňského roku, kdy ruští okupanti elektrárnu obsadili, říkám, že tam průšvih visí na vlásku. A bude viset do té doby, dokud odtud nevypadnou. A to, že k tomu průšvihu nedošlo, je zásluha obsluhy elektrárny," řekla Drábová v květnu Českému rozhlasu.
