Od našeho zvláštního zpravodaje - Těsně u zdi jsou dřevěné schody do podzemí, do zákopů. Několik chodeb a místností, kde vojáci spí, se sbíhá na náměstíčku, na němž stojí minomet. Je zakrytý ochrannou sítí, kterou vojáci před palbou na ruské pozice odhrnou, tak jako se odhrne plachta z bazénu nebo závěsy na oknech.
Oleksij sejde dolů, kde na zemi leží granáty, je tu pitná voda a muži tady mají postele i kuchyň. Položí kufřík, otevře ho a vyndá něco, co také vypadá jako kufřík - akorát menší a placatý. A začne ho rozkládat. Je to dron.
Se 117.brigádou na ukrajinské frontě. Reportáž brzy na @Aktualnecz pic.twitter.com/ZcSqwNtT2S
— Martin Novák (@novakmartin) June 20, 2024
Další vojáci mezitím připravují granáty do minometu. "Máme cíle, vystřelíme jich pět za sebou," říká Oleksij, jeden z velitelů 117. brigády ukrajinské teritoriální obrany v Sumské oblasti na severovýchodě země. Dva muži vloží granát a Oleksij sleduje na obrazovce svého přístroje pohyb na ruské straně. Pak zakřičí: "Ohoň! (Pal)". Kolega, jenž je připravený dole v zákopu a má na uších sluchátka kvůli rachotu, které odpálení vyvolává, zatáhne za provaz.
Ze stromů popadá trochu listí, bahno zasype všechno kolem a z minometu se line hustý kouř. Oleksij mluví do vysílačky. "Nino, vidíš zásah a výbuch? Já ne." Z vysílačky se ozve ženský hlas. "Taky nevidím. Čekej." "Tak dělej, dělej," odpovídá velitel. Po chvíli mlčení je znovu slyšet ženu na druhém konci. "Vidím, dobrý."
A jednotka jde "ládovat" další granát, vše se odehraje podobně ještě čtyřikrát. "Náš úkol tady je jasný. Sledovat nepřítele, a jakmile zjistíme pohyb jeho kolon a techniky, dělat mu co nejvíce problémů. Nesmí se opakovat situace ze začátku války v roce 2022, kdy se Rusové dostali dost hluboko na naše území. To už nesmíme dopustit a děláme pro to všechno," říká Oleksij, který si na fotografování zakryl obličej balaklavou. Nechce, aby ho na internetu náhodou někdo poznal.
Vzpomíná na časy před konfliktem. "Pracoval jsem v Polsku a vydělával slušné peníze. Vedl jsem fakt pohodový život, byly to skvělé časy," vybavuje si. Jako mnoho jiných Ukrajinců ale posledního téměř dva a půl roku žije ve válce.
"Rusové všechny civilisty na jejich straně hranice evakuovali, jsou tam vojáci a víme, že neustále zjišťují, kde jsou naše slabá místa. V noci sem posílají drony s kamerami, sledují naše auta a samozřejmě neustále střílejí. My máme stejnou taktiku - nenechat je na pokoji. Občas vyšlou nějakou kolonu přes hranici, ale nám v tomto úseku se to zatím nestalo," vypráví.
Po odpálení pátého granátu je nad hlavami slyšet dron. Oleksij ho navede k sobě, vypne, složí a zase uloží do kufru. Rozloučí se, sedne za volant a míří na jiné místo. Vydá se na cestu mezi kukuřičnými poli.
Výuka ve sklepě
Úřady v Sumské oblasti loni provedly rozsáhlou evakuaci, protože ruské dronové a dělostřelecké útoky zdejší vesnice decimují a normální život tu není možný. V místech, která leží o něco dál od hranice, se lidé snaží přizpůsobit podmínkám.
V malém městečku Boromlja dál funguje škola, kterou navštěvují děti z okolí. Ředitelka Svitlana Bilousová si pochvaluje, že je to možné díky české neziskové organizaci Člověk v tísni, která pomohla vybudovat třídy ve sklepě. Tam může probíhat vyučování i v době leteckých poplachů a sirén, varujících před příletem nepřátelských raket a granátů, což je tady každodenní záležitostí. "Jednou se nám stalo, že jsme celkem čtrnáctkrát za den museli s dětmi do krytů," popisuje ředitelka.
Bez podzemního krytu by podle ní škola nemohla fungovat. "Rodiče by sem děti nepustili bez toho, aby věděli, že jsou v bezpečí. Všem jsme ukázali, jak to tu vypadá, a pak souhlasili. Nemusí se bát, že dětem něco hrozí, když je poplach," líčí.
"Pozor, nebezpečí!"
Reportér Aktuálně.cz spolu s ní a několika rodiči právě seděl ve sklepě budovy, když najednou všem začal mobil hlásit "Pozor, nebezpečí! Pozor, nebezpečí!" Varování před útokem chodí každému obyvateli Sumské oblasti do telefonu. Vzápětí zhasne světlo - další každodenní realita Sumy a okolí. Škola má ale nouzový systém, a děti díky tomu v takovém případě nezůstanou v krytu ve tmě.
Rusové Boromlju okupovali v roce 2022 a ze školy si udělali svoji základnu. Když odjeli a ředitelka se sem vrátila, byla zděšená. "Skoro všechno nám ukradli. Školní autobusy, nádobí, lavice, vybavení kabinetů chemie, informatiky i fyziky. Jídelnu a tělocvičnu zničili. Rozstříleli většinu oken a stříleli i do zdí, asi pro zábavu," vzpomíná.
Některé poničené části se jim s pomocí vládních programů a zahraničních humanitárních pomocí podařilo obnovit, mají například novou kuchyni. Jiné škody potrvá napravit déle. "Sumská oblast byla a je těžce postižená ruskými útoky. Využíváme služeb psychologů, protože je na tom dost dětí špatně. A obávám se, že to bude problém ještě dlouho po válce," uzavírá Svitlana Bilousová.
Video: Ukrajinci se připravují na další vpád Rusů. Reportér z místa popsal tvrdé boje (21. 6. 2024)
