Prokuratura klade ruskému ultranacionalistovi Žirinovskému za vinu vystupování na mítincích v únoru 2014, na nichž "veřejně vyzýval k anexi Krymu a jihovýchodních oblastí Ukrajiny k Ruské federaci". Trestného činu se prý dopustil také tím, že o měsíc později hlasoval pro připojení Krymu k Ruské federaci.

Ruský politik tato obinění odmítá a považuje je za "politické pronásledování". Hrozí mu až 12 let vězení, bude však souzen v nepřítomnosti.

Kvůli svému podílu na anexi Krymu a krizi na východě Ukrajiny vůdce ruských nacionalistů Žirinovskij figuruje už od roku 2014 na sankčním seznamu Ukrajiny a Evropské unie, který mu zakazuje vstup na území těchto států a dočasně blokuje nakládání s jeho majetkem.

V roce 2017 ukrajinská prokuratura obvinila Žirinovského z trestného činu "financování terorismu", který měl spáchat vytvořením skupiny složené z poslanců ruské Státní dumy a členů LDPR, která organizovala peněžní sbírku na podporu separatistických republik v Doněcké a Luhanské oblasti v letech 2014 až 2017 a údajně dodala separatistům "šest nákladních automobilů ruské výroby … , z nichž některé se používaly při teroristických útocích proti vojenským a policejním jednotkám Ukrajiny".

Dnešní obvinění ruského ultranacionalisty je pokračováním soudního tažení Ukrajiny proti aktérům krizových událostí z roku 2014. Ukrajinský soud ve čtvrtek shledal bývalého prezidenta Viktora Janukovyče vinným z vlastizrady a uložil mu trest 13 let vězení. Exprezident byl odsouzen v nepřítomnosti.

V roce 2017 ukrajinské úřady podaly u Mezinárodního soudního dvora v Haagu žalobu na Rusko, které obvinily "z páchání aktů terorismu a diskriminace během nezákonné agrese proti Ukrajině". Rusko podle Kyjeva porušuje mezinárodní konvence tím, že dodává zbraně a další pomoc "ilegálním ozbrojeným skupinám působícím na ukrajinském území", tedy separatistům na východě Ukrajiny.