Bukurešť/Kyjev - Americký prezident George Bush dnes po návštěvě Kyjeva vyzval své kolegy z NATO, aby podpořili rozšíření o Ukrajinu a Gruzii.
Aliance by přijetím těchto dvou nových členů rozšířila svoji hranici s Ruskem. Po severozápadní hranici (kde leží Polsko a pobaltské země) by blok přímo sousedil s Ruskou federací i na jihozápadě a prostřednictvím Gruzie dokonce až na Kavkaze.
Moskva je ostře proti. Další "zakusování" aliance do území bývalého Sovětského svazu, které stále považuje za sféru svého vlivu, se jí nelíbí.
Ukrajina není jako ČR nebo Polsko
Ani na Ukrajině ale není vůle stát se členem transatlantických struktur tak silná, jako byla kdysi v České republice, Polsku, Rumunsku a dalších postkomunistických zemí.
Podle průzkumů by bylo nyní ochotno podpořit vstup země do NATO maximálně čtyřicet procent Ukrajinců.
Souvisí to i s rozdělením země na dva tábory a dvě části, které se v názorech na směřování a budoucnost Ukrajiny značně míjejí.
Západ se spíše dívá do Evropy a vstup do NATO či EU tam má velkou podporu. Naopak ve východních částech země převládá ruské či rusky hovořící obyvatelstvo, které na západ nechce a je spíše pro zachování co nejlepších vztahů s Ruskem.
Ukrajinu a jejích 48 milionů obyvatel rozdělila historie. Západní části patřily dlouho Rakousku-Uhersku, Polsku nebo Československu. Za baštu ukrajinského nacionalismu je považován Lvov.
Východ je jiný
Východ byl až do vyhlášení nezávislosti Ukrajiny v roce 1991 spojen s Ruskem, a to zhruba tři stovky let. Tady leží druhé největší město Charkov či průmyslová a těžařská oblast Donbasu s obrovskými zásobami uhlí.
"Rusky hovořící" je i černomořská Oděsa, i když tamní obyvatelé si vybudovali poněkud specifickou pozici a považují se spíše za Oděsany než za Rusy či Ukrajince.
Vstup do NATO podporují prezident Viktor Juščenko a premiérka Julyja Tymošenková, naopak lídr opozice Viktor Janukovyč, který má voličskou základnu hlavně na východě a jihovýchodě země, je proti.
"Historie vytvořila na Ukrajině rozdíly v politické kultuře, mentalitě lidí i v jazyku," řekl Rádiu Svobodná Evropa politolog Nikolaj Petrov, který pracuje v moskevském výzkumném ústavu Carnegie Center.
Velký odpor panuje vůči NATO na Krymu. Bushův příjezd tam demonstranti uvítali spálením americké vlajky.
Poloostrov se stal součástí Ukrajiny víceméně náhodou. Bývalý sovětský vůdce Nikita Chruščov ho Ukrajincům daroval v roce 1954 na oslavu 300. výročí spojení Ruska a Ukrajiny. Do té doby byl Krym součástí Ruska.
Připojení k Rusku prý nehrozí
"Lidé na východní Ukrajině nechtějí odtržení nebo připojení k současnému Rusku. Spíše jsou nostalgičtí po éře Sovětského svazu. Zůstala zde zakonzervována sovětská mentalita," tvrdí ukrajinský historik Oleksandr Litviněnko.
Obyvatelé průmyslového východu čas od času volají po autonomii. Mají pocit, že jen doplácejí na západní regiony.
Ukrajinská armáda se od řady bývalých republik SSSR liší. Vláda ji modernizuje a chce jí po vzoru západoevropských států profesionalizovat.
Ukrajinští vojáci byli nebo jsou nasazeni do mnoha mezinárodních misí. V Kosovu, Iráku či Libanonu.
Kdy bude referendum?
Stoupenci i odpůrci NATO se shodují v jednom: O vstupu musí rozhodnout referendum. Opozice ho chce hned, vláda až v době, kdy se bude rozhodovat o samotném přistoupení a nikoliv jen o akčním plánu pro členství.
Pokud by se konalo nyní, Ukrajinci by podle průzkumů členství v alianci odmítli.
