Úkol agenta Stasi: svést ženu a získat tajné spisy

Naďa Straková
21. 3. 2009 16:49
Ženy, které se nechaly oklamat falešnými milenci, dodnes trpí traumaty
Hlavní hrdina z filmu Životy těch druhých, který na rozdíl od většiny případů končí relativně dobře
Hlavní hrdina z filmu Životy těch druhých, který na rozdíl od většiny případů končí relativně dobře | Foto: Bontonfilm

Berlín - Říkalo se jim Romeové a měli za úkol svádět a mámit ze svedených žen tajné dokumenty.

Řeč je o speciální sortě bývalých agentů pracujících pro komunistickou tajnou službu Stasi v Německé demokratické republice (NDR).

Zhruba 30 žen, nejčastěji zaměstnankyň státní sféry, špiónským Romeům podlehlo a po pádu železné opony za to bylo potrestáno.

Podle britské stanice BBC, která přinesla reportáž o jedné z nich, se v Německu dodnes vede debata nad jejich proviněním.

Šedesátiletá Gabrielle Kliemová, která za svůj čin dodnes trpí, se domnívá, že by oklamaným ženám mělo být odpuštěno.

"Je to jako by vám amputovali duši," popsala své pocity potrestaná "zrádkyně", která se přestěhovala na holandský venkov. "Žiji sama, nemám rodinu, ani přátele."

Špión Robert Redford

V roce 1977 Kliemová pracovala jako překladatelka pro americkou ambasádu v Bonnu, když potkala podmanivě krásného Franka Dietzela. Vypadal prý jako Robert Redford a tvrdil, že pracuje pro mezinárodní mírovou organizaci. Hned se do něj zamilovala.

Po několika měsících vážné známosti se začal zajímat o dokumenty, na kterých pracovala.

"Říkal mi, že je nebude číst, že je v zájmu zachování celosvětového míru předá svým kolegům," doznala Gabrielle Kliemová. Nikdy ho z ničeho nepodezírala, jelikož jej "až příliš milovala".

Kliemová Dietzelovi předala informace vojenského charakteru včetně plánů výcviku pro tanky a střelné zbraně, na šest let dopředu.

Muzeum Hohenschoenhausen v Berlíně - bývalé vazební zařízení pro politické vězně
Muzeum Hohenschoenhausen v Berlíně - bývalé vazební zařízení pro politické vězně | Foto: Hohenschoenhausen museum

Spisy, které na Kliemovou vedla Stasi, odhalily, že byla nejprve dva roky sledována, než na ni vyslali jejího "Romea". Podle všeho Kliemová věřila, že dokumenty předává západní, nikoli východní společnosti.

Po pádu berlínské zdi byla obviněna ze špionáže a odsouzena k nemalé finanční pokutě a dvěma letům odnětí svobody podmíněně.

Dietzel mezitím zemřel, ale jeho kolegové z tajných služeb vypovídali proti Kliemové. Sami paradoxně nebyli z ničeho obviněni.

"Nebyli za nic odsouzeni a přitom páchali ty největší zločiny," neskrývala oklamaná žena v reportáži BBC své rozhořčení.

Bývalí agenti Stasi to však vidí jinak.

Sedmdesátiletý Gotthold Schramm je přesvědčen, že spolu s kolegy zachránili svět před nukleární válkou. Přiznává však, že "taktika svádění Romey byla nemorální" a ženám, které jim podlehly, by se mělo odpustit.

Životy těch druhých

Tajná policie Stasi měla v době komunistického režimu v databázi neuvěřitelných 100 tisíc agentů.

Vyšetřovna v bývalém vazebním zařízení Hohenschoenhausen pro politické vězně v Berlíně.
Vyšetřovna v bývalém vazebním zařízení Hohenschoenhausen pro politické vězně v Berlíně. | Foto: Hohenschoenhausen museum

V roce 2007 připomněl permanentní sledování obyvatel, na kterém byl někdejší režim NDR postaven, Oscarem oceněný film Životy těch druhých.

"Stále žijí mezi námi," připomíná Hubertus Knabe, ředitel berlínského muzea Hohenschönhausen, které dříve sloužilo jako vyšetřovací vazba komunistické státní bezpečnosti.

Po pádu komunismu byla za své skutky vedena k zodpovědnosti jen hrstka představitelů NDR a jejího rozsáhlého bezpečnostního aparátu. "Většina jich dodnes za své služby bývalému režimu pobírá důchod," říká Knabe.

Za své politické přesvědčení, které bylo jiné než komunistické, tehdy ve vězení pykalo až na 300 tisíc lidí. Podle Knabeho tito bývalí političtí vězňové trpí, jsou často nezaměstnaní a jsou odkázáni na státní podporu.

Knabe ale na rozdíl od bývalého agenta Stasi Schramma s potrestáním Kliemové a jí podobných souhlasí. "Krádež tajných dokumentů je zločin," je přesvědčen o její vině.

Zda i po dvaceti letech od pádu berlínské zdi dokáže společnost provinilcům, jako je Kliemová, odpustit, teprve ukáže čas.

"Bylo by fantastické, kdyby nám konečně odpustili a nevnímali nás jako nepřátele státu," říká bývalá překladatelka. "To se ale nikdy nestane," dodává smutně.

 

Právě se děje

před 58 minutami

Marcon chce posílit vztahy s Bidenovou Amerikou. Prezidenti chtějí spolupracovat v rámci WHO

Nový americký prezident Joe Biden v neděli poprvé od nástupu do funkce mluvil se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem a vyjádřil touhu po upevnění vzájemných vztahů obou zemí, uvedl Bílý dům. Podle Macrona měli oba vůdci velmi blízké názory, a to zejména co se týče přístupu k mezinárodním problémům, jakými je například boj s pandemií či klimatickými změnami, uvedl Elysejský palác.

Prezidenti se shodli na nutnosti spolupracovat v oblasti globálního veřejného zdraví v rámci Světové zdravotnické organizace (WHO). Z té USA vyvedl předchozí prezident Donald Trump, Biden však hned po nástupu do funkce nařídil, aby se k ní Spojené státy vrátily. Stejně tak tomu bylo i u pařížské klimatické dohody z roku 2015.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Koulař Crouser vylepšil 32 let starý halový světový rekord

Americký koulař Ryan Crouser vytvořil na mítinku ve Fayetteville světový halový rekord. Osmadvacetiletý olympijský vítěz z Ria de Janeiro předčil pokusem 22,82 metru o šestnáct centimetrů výkon krajana Randyho Barnese, který se v čele historických tabulek držel 32 let.

Crouser se na devět centimetrů přiblížil svému absolutnímu maximu z loňského roku. Pod střechou měl jeho dosavadní osobní rekord hodnotu 22,60. Ve Fayetteville Barnsův výkon překonal dokonce dvakrát. Nejdál poslal kouli hned v první sérii, ve třetí ještě předvedl pokus dlouhý 22,70.

"Velmi dobrý start do roku 2021," řekl televizi ESPN Crouser. Historickým zápisem si upevnil první místo v letošních tabulkách, v nichž se za něj v sobotu zařadil výkonem 21,48 český rekordman Tomáš Staněk.

Barnes zůstává nadále absolutním světovým rekordmanem výkonem 23,12 z roku 1990. Za 23 metrů poslal 7,26 kg těžké náčiní také němec Ulf Timmermann (23,06), Crouser se výkonem 22,91 dělí o třetí místo v tabulkách s krajanem Joem Kovacsem a Italem Alessandrem Andreiem.

před 2 hodinami

Portugalský prezident de Sousa podle odhadů obhájil mandát

Portugalský prezident Marcelo Rebelo de Sousa podle odhadů obhájil mandát, hned v prvním kole dnešních voleb se mu podařilo získat přes polovinu hlasů. S odkazem na projekci veřejnoprávní televize RTP o tom informují tiskové agentury.

De Sousa, který je zástupcem pravého středu, si podle odhadů zajistil 57 až 62 procent odevzdaných hlasovacích lístků. V čele Portugalska tak bude dalších pět let.

Další zprávy