U syrského Rás al-Ajnu zuří těžké boje, turecká armáda už zabrala polovinu města

ČTK ČTK
Aktualizováno 17. 10. 2019 14:33
Turecká armáda se svými syrskými spojenci po těžkých středečních bojích postupuje v syrském pohraničním městě Rás al-Ajn. Podle exilové Syrské organizace lidských práv (SOHR) tyto jednotky ovládají už polovinu města. Syrská agentura SANA oznámila, že do nemocnice v kurdském městě Hasaká dorazili z Rás al-Ajnu těžce popálení lidé. Podle lékařů mohli být zasaženi chemikáliemi.
Syrští rebelové z FSA, kteří podporují tureckou armádu.
Syrští rebelové z FSA, kteří podporují tureckou armádu. | Foto: Reuters

Syrská agentura tak naznačuje, že turecká armáda používá při ofenzivě, kterou na severu Sýrie zahájila 9. října, chemické látky. Rovněž arabsko-kurdská koalice SDF, proti níž jsou turecké útoky zaměřeny, podle SANA už dříve ohlásila, že Turci při bombardování obytných částí Rás al-Ajnu použili zakázaný fosfor.

Turecký ministr obrany Hulusi Akar ale popřel, že by Ankara používala chemické zbraně. "Všichni vědí, že chemické zbraně nejsou v arzenálu turecké armády," řekl s tím, že chemikálie prý naopak využívají kurdské oddíly.

"Rás al-Ajn byl v posledních třech dnech cílem intenzivního bombardování," sdělil dnes Ramí Abdar Rahmán ze SOHR. Také novináři, kteří jsou na turecké straně hranice, tvrdí, že je z města stále slyšet palba a výbuchy bomb.

SOHR, která vede vlastní bilanci obětí, tvrdí, že od 9. října přišlo v bojích o život 72 civilistů, na straně SDF je 203 mrtvých bojovníků, proturecké syrské milice ztratily 171 členů.

Kurdská správa oblastí na severu Sýrie ale ve své nové bilanci tvrdí, že boje nepřežilo 218 civilistů, mezi nimiž bylo 18 dětí. Zraněno podle ní bylo 650 lidí.

Podle kurdských zdrojů i podle SOHR byla při jednom z útoků v Rás al-Ajnu zasažena nemocnice a personál zůstal obklíčený uvnitř. Správa žádá o vytvoření humanitárního koridoru pro evakuaci raněných.

Turecko ohlásilo šest svých padlých vojáků. Ankara připouští 20 civilních obětí, které ale podle ní zabila palba Kurdů. Podle SOHR před boji uprchlo už 300 tisíc civilistů, jiné zdroje hovoří o 160 tisících. Mnozí z nich zamířili do Iráku, další do syrských oblastí, kde se nyní nebojuje.

Agentura AFP uvádí, že kurdské jednotky, kterým ztížil situaci americký prezident Donald Trump rozhodnutím stáhnout americké vojáky z postů na syrském severu, od začátku turecké ofenzivy přišly o kontrolu nad 120 kilometry pohraničního území. O víkendu požádali Kurdové o pomoc vládu v Damašku a syrská armáda už obsadila oblasti poblíž hranic. Syrští vojáci a jejich spojenci jsou i jižně od Rás al-Ajnu.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan řekl, že operace bude pokračovat, dokud nebude v pohraniční zóně široké 30 kilometrů vytvořen bezpečný prostor pro návrat syrských uprchlíků z Turecka.

Agentura Reuters citovala nejmenovaného tureckého představitele, podle nějž operace pokračuje rychle a její první fáze by mohla skončit do 13. listopadu, kdy má podle původních plánů Erdogan navštívit Washington. Co přesně chce Turecko do tohoto data v Sýrii získat, tento zdroj neřekl.

Šéf Erdoganova úřadu pro rozpočet Naci Agbal ve čtvrtek prohlásil, že Turecko zřejmě přesune další peníze do svého rozpočtu a bude z nich financovat projekty na vybudování ubytovacích kapacit pro syrské uprchlíky na syrské straně hranice.

Turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu řekl, že Rusko slíbilo Ankaře, že u hranice nebudou v budoucnu kurdské oddíly YPG. "Pokud Rusko spolu se syrskou armádou vytlačí YPG z té oblasti, nebudeme proti," řekl. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí prohlásila, že kontrola nad hranicí by měla připadnout Sýrii.

Video: Kurdy zraněné tureckým bombardováním přivážejí do nemocnice v Tel Tameru

Video: Asociated Press
 

Právě se děje

před 58 minutami

Litevský prezident dal milost dvojici ruských špionů

Litevský prezident Gitanas Nauséda dal milost dvojici ruských občanů, kteří byli v Litvě předloni odsouzeni za špionáž. Podle agentury AFP informoval prezidentský úřad. Nauséda tak otevřel cestu k možné výměně špionů s Moskvou.

Litevská média s odvoláním na nejmenované zdroje informovala, že Rusové Nikolaj Filipčenko a Sergej Mojsejenko by mohli být vyměněni za Aristidise Tamošaitise a Jevgenije Mataitise.

Filipčenko si v litevském vězení odpykává desetiletý trest za pokusy zverbovat pracovníky litevské rozvědky k instalování odposlechu v rezidenci bývalé prezidentky Dalie Grybauskaitéové a Mojsejenko trest v délce deseti a půl roku za to, že dodával Rusku informace o činnosti litevské armády.

před 1 hodinou

Kvůli silnému větru nejezdí od rána kabinová lanovka na Ještěd

Kvůli silnému větru nejezdí od rána kabinová lanovka na Ještěd v Liberci. Vítr na horní stanici dosahuje 90 kilometrů v hodině, přípustných je přitom 58 km/h, pak už je provoz nebezpečný. Podle prognóz počasí zřejmě nebude možné kvůli větru jezdit po celý den, řekl přednosta lanovky Vladimír Štěpán.

Kabinová lanovka na Ještěd je oblíbenou turistickou atrakcí, v provozu je přes 85 let. V minulosti stávala kvůli větru zhruba dvakrát až třikrát za rok. V posledních letech ale větrných dnů přibývá.

Silný vítr fouká v pátek také v Jizerských horách a Krkonoších, další problémy ale hlášeny nejsou. Meteorologové vydali na dnešek výstrahu, vítr může na horách dosáhnout v nárazech 70 až 90 kilometrů v hodině.

Další zprávy