Paříž - Oficiálním důvodem návštěvy tureckého prezidenta Abdullaha Güla ve Francii jsou dny turecké kultury. Francouzská média však zmiňují ještě jednu důležitou misi turecké hlavy státu: přesvědčit tamní lídry, aby přestali klást překážky tureckému členství v Evropské unii.
Během své třídenní návštěvy se Abdullah Gül bude snažit přesvědčit francouzské státníky o tom, že Turecko za poslední léta postoupilo v plnění závazků a reforem, ke kterým se evropské sedmadvacítce zavázalo.
Abdullah Gül se má v Paříži setkat i s nejhlasitějším kritikem tureckého členství v unii, francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozym. Ten otevřeně a dlouhodobě vystupuje proti přijetí této země, která stojí jednou nohou v Evropě a druhou v Asii, do unijního klubu.
Francie s Německem proti
Oficiální přístupové rozhovory o vstupu Turecka do Evropy začaly na doporučení Evropské komise v roce 2005. Doposud byla ale zahájena jednání jen v 11 ze 35 oblastí, ve kterých musí kandidátské země uskutečnit potřebné reformy. Francie spolu s Německem se proces vyjednávání několikrát snažila zbrzdit či dokonce úplně zastavit.
Sarkozy prosazuje uzavření se zemí, kde se většina obyvatel hlásí k islámu, smlouvu o speciálním partnerství. Naděje Turecka na obměkčení Francie stouply s jmenováním Pierre Lelloucheho na post ministra pro Evropu.
Jenže Lellouche, který se v minulosti zasazoval o vstup Turecka do evropské sedmadvacítky, od nástupu do funkce změnil názor a začal hájit pro Ankaru ne zrovna příznivý postoj Sarkozyho.
"Chceme, aby se Turecko stalo mostem mezi Východem a Západem," reagoval Sarkozy letos v červnu na amerického prezidenta Obamu, který na summitu EU-USA v Praze otevřeně podpořil turecké unijní členství.
"Prezidentu Obamovi jsem řekl, že Evropa musí mít hranice, protože je to stabilizační síla a já nedovolím, aby byla tato síla narušena," vysvětlil tehdy francouzským médiím Sarkozy.
Strašák levné pracovní síly
A není to jen Sarkozy, kdo se staví proti přijetí Turecka do unie. Jeho krajanům se také nezamlouvá. Průzkumy veřejného mínění naznačují, že největší strach mají občané země galského kohouta z přílivu turecké levné pracovní síly.
"Naší prioritou je uvést v platnost to, co jsme se od Evropské unie naučili," řekl Gül těsně po příjezdu do Paříže agentuře AFP. „Od chvíle, kdy jsem nastoupil k moci, jsme se zaměřili právě na toto," dodal s narážkou na to, že jeho vládnoucí strana je v očích některých evropských lídrů příliš orientovaná na islám.
"V momentě, kdy EU začala s Tureckem jednat, už jsme byli muslimskou zemí, na tom přece není nic nového. Navíc Evropa se pořád ohání tím, že je sekulární," reaguje na podobné výtky turecký prezident.
„Pojidlem zde by mělo být sdílení společných hodnot jako demokracie, lidská práva a vláda zákona. Na tomto základě jsme začali s Evropou budovat naše vztahy. Turecko nejen že tyto hodnoty od Evropy přijímá, ale i je šíří v regionu dál," prohlásil Gül s tím, že turecké členství v EU by pomohlo Evropě budovat lepší vztahy s Blízkým Východem.
Francie dodnes Turecku nemůže zapomenout blokování jmenování dánského premiéra Anderse Fogha Rasmussena novým generálním tajemníkem Severoatlantické aliance.
Turecko totiž mělo výhrady k tomu, že Rasmussen nikdy neodsoudil karikatury proroka Mohameda v dánském tisku. Nakonec zasáhli prezident USA Barack Obama a italský premiér Silvio Berlusconi. Ti Turecko přesvědčili, aby jmenování neblokovalo.
