Ankara - Fotbaloví reprezentanti Turecka, princezna bývalé vládnoucí dynastie i nositel Nobelovy ceny se zapojili do kampaně k dubnovému referendu o změně turecké ústavy. Hlasovat se bude o největší politické změně od vzniku turecké republiky, upozorňují odborníci.
A půjde také o to, nakolik se země mezi Evropou a Asií obrátí k islamismu.
"Referendum je začátkem cesty k obrodě Turecka," prohlásil turecký prezident Recep Erdogan, původně šéf vládní islamistické Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP). Změna by měla Turecko islamizovat a posílit pravomoci prezidenta.
Lidé, kteří nebudou hlasovat pro změnu a nevěří jejím zastáncům, by se měli stydět, prohlašuje Erdogan. Odpůrce změn dokonce označuje za spojence teroristů a neúspěšných pučistů z loňského léta.
Opozice naopak tvrdí, že navrhované změny znamenají příklon k autoritativnímu režimu, omezení demokracie a vládu nového sultána.
Prezident by podle nové ústavy mohl být členem politické strany, nahradil by premiéra v čele vlády a ve výjimečných případech vládl sám pomocí dekretů. Zmizela by současná omezení pro funkční období, Erdogan byl mohl vládnout až do roku 2029.
Kampaň běží na plné obrátky
Kampaň k referendu začala tento měsíc. Aby voliči hlasovali pro, přesvědčuje Erdogan i členové AKP, podporuje je pravicová nacionalistická strana MHP.
Z celebrit se k nim kloní fotbalista Arda Turan, hrající za španělskou Barcelonu, populární zpěvák Murat Boz a Nilhan Osmanogluová, vnučka jednoho z posledních sultánů Abdülhamida II. Erdogan ostatně často odkazuje na slávu bývalé Osmanské říše ovládané sultány.
Proti změně ústavy vystupuje strana CHP, která se odvolává na zakladatele turecké republiky Kemala Atatürka, který zrušil sultanát a vykázal islám z politiky. Stejného názoru je prokurdská strana HDP a několik nevládních organizací.
Podporuje je Orhan Pamuk, nositel Nobelovy ceny za literaturu.
Síly obou táborů jsou vyrovnané, průzkumy veřejného mínění zadané vládní Stranou spravedlnosti a rozvoje ukazují mírnou převahu zastánců změny ústavy. Ostatní průzkumy tvrdí, že mírně vedou odpůrci.
Boj se slovem "ne"
Všechno záleží na dosud nerozhodnutých voličích. Agentura Reuters s odvoláním na členy AKP uvádí, že strana má problém přesvědčit část svých tradičních voličů liberálnějšího ražení. Označování každého odpůrce změn za teroristu v nich vyvolává obavy.
Vládním islamistům nepomáhá ani loňský propad ekonomiky. Erdogan ale vyzval k "národní mobilizaci" a tlačí na zaměstnavatele, aby vytvořili přes milion nových pracovních míst.
Mizí i jakékoliv zmínky připomínající slovo "ne". Státní úředníci údajně nesmějí používat pozdrav "požehnaný pátek", protože požehnaný v turečtině připomíná slovo "ne". Ministerstvo zdravotnictví stáhlo letáky proti kouření s nápisem "ne". Údajně by mohly "být špatně pochopeny". Kabelová televize Digiturk teď nenabízí chilský film o Pinochetovi nazvaný Ne.
V zemi platí od červencového pokusu o převrat výjimečný stav, v rámci kterého úřady uzavřely množství novin a televizních stanic. Erdogan zrušil podle listu Los Angeles Times pokuty pro média za to, když neposkytnou oběma táborům stejný prostor.
Politické prostředí v zemi není vhodné pro hlasování, varoval Nate Schenkkan z americké nevládní organizace Freedom House, zabývající se ochranou lidských práv.
