Ankara - Ještě na počátku devadesátých let bylo v Turecku zakázáno kurdsky publikovat i mluvit v televizi a v rádiu.
Při krvavé armádní kampani v kurdských částech země zahynuly v osmdesátých a devadesátých letech desítky tisíc lidí a používání kurdštiny bylo spojováno s podněcováním separatistických tendencí.
Přestože začaly veřejnoprávní televize v posledních letech v kurdštině vysílat, je stále zakázána v jakýchkoliv státních institucích. Když promluvil prominentní kurdský politik Ahmet Turk v pondělí přímo v tureckém parlamentu, vyvolala jeho slova bouři nikoliv tím, o čem mluvil, ale jakou řeč přitom použil.
Ahmet Turk mluvil původně turecky, ale náhle přešel do kurdštiny, což způsobilo okamžité přerušení parlamentního vysílání turecké státní televize.
"Abych ukázal, že se zde není třeba ničeho bát, když mluvíme jinými jazyky, a abych zdůraznil bratrskost jazyků během Mezinárodního dne mateřských jazyků, nechte mě pokračovat v kurdštině," prohlásil politik, než vysílání televize vypnula.
Zákonodárci z jeho kurdské Strany pro demokratickou společnost (DTP) uvítali podle tureckého tisku projev potleskem vestoje, podle britské stanice BBC jej také příznivě přivítali v kurdských částech Turecka.
Řeč Ahmeta Turka byla zřejmě zaměřena právě na kurdské voliče - příští měsíc se konají komunální volby a Kurdové tvoří pětinu obyvatel země. Kurdštinu použil ve svém projevu na předvolebním mítinku dokonce i premiér země Recep Tayip Erdogan.
Mediálně méně známí kurdští politici jsou však stále kvůli používání tohoto jazyka pronásledováni a samotné DTP hrozí zákaz činnosti kvůli údajnému podněcování separatistických tendencí.
