Ankara - Turecká vláda dnes nařídila svému velvyslanci ve Spojených státech, ať se dostaví do Ankary ke konzultacím.
Tento krok signalizuje prohloubení krize v turecko-amerických vztazích, kterou vyvolalo schválení rezoluce v americkém Kongresu, jež označuje hromadné vyvraždění Arménů v někdejší Osmanské říši během první světové války za genocidu.
"Předvolali jsme si našeho velvyslance ve Washingtonu ke konzultacím. V Ankaře by se měl objevit během příštích několika dní. Nemělo by to být ale chápáno jako jeho trvalé stažení," vysvětlil agentuře Reuters vysoce postavený turecký diplomat.
Prezident: Je to nepřijatelné
Turecký prezident Abdullah Gül dnes přijetí rezoluce, kterou ve středu schválil zahraniční výbor Sněmovny reprezentantů amerického Kongresu, označil za neakceptovatelné.
"Toto nepřijatelné rozhodnutí Kongresu nemá platnost a vážnost pro turecký lid," řekl Gül pro agenturu Anatolia. "Naneštěstí někteří politici ve Spojených státech ignorují výzvy pro společný cíl a opět obětovali velké věci banálním hrám na půdě domácí politiky," dodal.
Ve Sněmovně reprezentantů se má o návrhu debatovat v polovině listopadu. Americký prezident je proti navrhovanému zákonu.
Sněmovna, kterou ovládají demokraté, však návrh zřejmě podpoří. Dosud se za něj postavilo 226 poslanců, tedy více než polovina.
Turecko vyhrožuje
Turecko teď podle vlastních slov udělá vše, aby zákon sněmovnou neprošel.
"Naše vláda odsuzuje a lituje tohoto rozhodnutí. Je neakceptovatelné, že turecký národ byl obviněn z něčeho, k čemu nikdy nedošlo," stojí v oficiálním prohlášení turecké vlády.
Egemen Bagis z turecké vládnoucí strany AKP již dříve uvedl, že rezoluce ohrozí americké vojáky.
Většina dodávek pro jejich zásobování v Iráku totiž přichází přes letiště v tureckém Incirliku. Turecko také do Iráku posílá tisíce řidičů kamionů a dalších pracovníků. Podle Bagise by navíc Turecko nemuselo nakoupit americké zbraně, o které má nyní turecká armáda zájem.
Minulý rok Turecko skutečně přerušilo spolupráci s Francií poté, co její parlament schválil podobnou rezoluci.
"Nebudeme moci dále rozširovat vzájemnou spolupráci. Pokud nás naši spojenci uráží obviněními ze zločinů, které jsme nespáchali, budeme se muset zabývat výhodami takové spolupráce," uvedl Bagis pro Reuters.
Válka v Kurdistánu?
Spor Turecka a USA přichází v nejméně vhodnou dobu. Mezi oběma zeměmi v poslední době kulminují třenice ohledně aktivity rebelů ze Strany kurdských pracujících (PKK), kteří mají základny v severním Iráku, odkud podnikají výpady na turecké území.
ČTĚTE VÍCE: Turecko hrozí vpádem do Iráku. V půli října
Turecký premiér Tayip Erdogan oznámil, že je připraven ve čtvrtek požádat parlament, aby schválil možné nasazení turecké armády v severním Iráku. S takovým krokem USA nesouhlasí. Domnívají se, že by to tureckého jihovýchodního souseda ještě více destabilizovalo.
Turecko se pokusilo rebely z PKK z Iráku vypudit už v letech 1995 a 1997, ale bezúspěšně. Těchto operací se zúčastnilo 35 000, resp. 50 000 vojáků.
Arméni tvrdí, že v důsledku deportací a systematického vyvražďování přišlo v Osmanské ríši, předchůdkyni dnešního Turecka, o život přibližne 1,5 milionu jejich krajanů. Žádají, aby Turecko i mezinárodní společenství uznaly, že šlo o genocidu.
Podle většiny západních historiků není pochyb o tom, že lze turecké vybíjení Arménů v letech 1915 a 1916 za genocidu označit
Mezi evropské země, které ji už oficiálně uznaly, patří například Belgie, Francie, Holandsko, Kypr, Itálie, Litva, Polsko, Rakousko, Rusko, Řecko, Slovensko, Švédsko nebo Švýcarsko.
