Ankara - Ještě před několika týdny se křeslo tureckého premiéra Recepa Erdogana kývalo pod náporem statisícových demonstrací, jejichž účastníci ho obviňovali ze snahy islamizovat politiku i zákony a pomalu postrkovat zemi směrem k teokracii.
Premiér se rozhodl vypsat předčasné volby. A včera je vyhrál.
Jeho Strana spravedlnosti a rozvoje (APK) získala po sečtení téměř všech odevzdaných lístků 47,6 procenta hlasů, takže stejně jako po předchozích volbách v roce 2002 bude schopna dalších pět let vládnout sama.
Strach z islamismu úspěch nepřinesl
Opozice, která vyčítá APK údajný islamismus, se bude skládat v parlamentu ze dvou stran. Levicová Republikánská lidová strana získala přibližně dvacet procent hlasů, nacionalistická Strana národní akce o šest procent méně.
Další formace se do zákonodárného sboru nedostaly, protože v Turecku je prahem pro vstup do parlamentu vysoká hranice deseti procent.
Volební účast byla tentokrát vysoká: osmdesát procent oprávněných voličů.
Vládnoucí strana už v prvních prohlášeních slíbila Turkům, že ekonomický růst a stabilita budou pokračovat.
"Je jasné, že budeme znovu moci vládnout sami a stabilně," řekl vysoký přestavitel strany Sálih Kapusuz.
Třiapadesátiletý Erdogan odmítá nálepku islamisty. Sám tvrdí, že jeho strana má za vzor křesťansko-demokratické formace v západní Evropě a že zcela respektuje demokracii a tržní ekonomiku.
Krátce po oznámení výsledků voleb Erdogan slíbil, že bude pokračovat v ekonomických a demokratických reformách, usilovat o vstup do EU a respektovat republikánské hodnoty, včetně světské podstaty státu.
A mnoho Turků oceňuje, že po letech slabých hospodářských výsledků, chaosu a korupce se zemi daří. Během Erdoganovy éry roste ekonomika každým rokem minimálně o sedm procent, inflace nepřekračuje deset procent a výrazně se zvýšily zahraniční investice.
S Erdoganem do EU?
Odpadla zbytečná byrokracie, nyní je v Turecku možné si založit firmu se zahraničním kapitálem během čtyřiadvaceti hodin.
Za Erdogana také zahájilo Turecko rozhovory s Evropskou unií o svém vstupu. Konkrétně na konci roku 2005. Zájem o to, aby Turecko do EU vstoupilo, ale opadává na obou stranách.
Al-Káida to Turkům komplikuje
Nemálo Evropanů se obává toho, že přistoupení Turecka bude znamenat příliv dalších více než sedmdesáti miliónů muslimů. Současná atmosféra, poznamenaná terorismem Al-Káidy a strachem z islámu, zkrátka evropským ambicím Turecka nepřeje.
Přestože v samotném Turecku má militantní islámský fundamentalismus a fanatická nenávist k Západu zanedbatelnou podporu.
Navíc se k moci v evropských zemích dostávají politici, kteří turecké kandidatuře nejsou nakloněni. V Německu se stala kancléřkou Angela Merkelová, jejíž CDU otevřeně propaguje pouze "partnerství" s Ankarou.
Turecko v číslech
Počet obyvatel: 74 miliónů
Etnické složení: 80 procent Turci, 20 procent Kurdové
Podíl EU na celkové obchodní výměně Turecka: 71 procent
Hlavní turecký vývoz: textil, automobily, železo a ocel,elektropřístroje, ovoce a zelenina
Vznik republiky: 1923
Vstup do NATO: 1952
První přihláška do EU (tehdy EHS):1963
Rozhovorů o členství v EU: od 2005
Ještě tvrději se po svém zvolení vyjádřil letos nový francouzský prezident Nicolas Sarkozy. Zopakoval, že Turky v Evropě nechce.
Je Turecko příliš velké ?
Obavy panují i z velikosti Turecka. S více než 74 milióny obyvatel by se stalo druhou nejlidnatější zemí Unie. Přitom během několika let by předstihlo osmdesátimiliónové Německo, jehož populace početně stagnuje.
A čtyřicet procent Turků pracuje v zemědělství, takže odpůrci členství Ankary v EU argumentují hrozícími dotacemi a jejich dopadem na rozpočet Unie.
Průměrný příjem v Turecku je dnes zhruba třetinový ve srovnání v průměrem Evropské unie, přičemž v západní části země - hlavně v okolí Istanbulu a Ankary - jsou příjmy šestkrát vyšší než na zaostalejším východě a jihovýchodě země.
Samotní Turci ale ve vztahu k Unii ochladli. Ještě před několika lety jen málokdo tento cíl zpochybňoval. Dnes leckdo tvrdí, že nemá smysl se hnát někam, kde Turky nechtějí.
Skeptik Barroso
Vstupní rozhovory Turecka s EU mají skončit někdy kolem roku 2015, ale předseda Evropské komise José Barroso tento týden v rozhovoru pro řecký deník Katimerini zrovna nesršel vírou v jejich úspěch.
"Řekněme si to na rovinu. Turecko zatím není připraveno stát se členem Evropské unie. Ani dnes, ani zítra."
