Brusel/Praha - Téměř třetina 751členného Evropského parlamentu si přivydělává vedlejšími příjmy, od července 2014 si tito europoslanci takto přišli na 18 až 41 milionů eur (až miliarda korun). Ve své úterní analýze to uvedla organizace Transparency International EU (TI EU) s tím, že vysoké vedlejší příjmy jsou vážným rizikem střetu zájmů.
Česká pobočka této organizace v doprovodné tiskové zprávě tvrdí, že z 21 českých europoslanců jich v analýze figuruje deset.
Ve středu české zastoupení upřesnilo, že uvedené částky jsou součtem doplňujících příjmů od začátku mandátu poslanců v červenci 2014. Čeští zástupci v unijním zákonodárném sboru, které tisková zpráva zmiňuje a které ČTK oslovila, mají ovšem výhrady k samotné analýze i k metodice, kterou TI EU použila.
"Jan Keller (41 000 až 194 000 eur), Pavel Svoboda (35 000 až 181 000 eur) a Miroslav Poche (24 000 až 48 000 eur) tvoří trojici českých europoslanců s vyšším výdělkem z vedlejší činnosti," napsalo české zastoupení TI. "Problematické je především široké rozpětí uvedené kategorie příjmů Jana Kellera a Pavla Svobody," uvádí tisková zpráva.
"Považuji postup Transparency International a jejího českého zastoupení za mírně řečeno silně neprofesionální. Nejprve se veřejnosti vsugeruje, že někteří europoslanci si ke svým nesporně vysokým platům přivydělávají bokem miliony ročně, pak se celá částka vydělí, aby se nakonec zjistilo, že se jedná řádově o několik tisíc korun měsíčně," napsal Keller ČTK. V první reakci na úterní analýzu, kdy nebylo zřejmé, že suma se týká celého poslaneckého období, Keller uvedl, že částka zahrnuje jeho dřívější příjem před nastoupením mandátu. Takové vysvětlení ale TI EU na dotaz ČTK odmítla.
Na webu europarlamentu má Keller přiznání příjmů z května 2017. V něm vedlejší příjmy v souběhu s poslaneckým mandátem přiznává, a to v kategoriích do 499 eur a od 500 do 1000 eur měsíčně za publikační činnost a za působení na univerzitě. Uvádí ještě přiznání z června 2014, kde vykazuje příležitostný měsíční příjem za publikační činnost ve výši 1001 až 5000 eur měsíčně.
S analýzou TI EU nesouhlasí i Tomáš Zdechovský. Nejprve podobně jako Keller uvedl, že Transparency chybně považovala jeho původní příjem z podnikání před ziskem mandátu jako současný vedlejší příjem. Jeho mluvčí Jitka Fialová později sdělila, že TI možná vzala v úvahu poslancovo přiznání vedlejších příjmů z roku 2015, kde v kolonce příležitostných aktivit zaznamenal dobíhající projekty pro třebíčskou knihovnu, Masarykovu univerzitu a bývalou firmu. "Všechny tři aktivity dohromady byly do 5000 eur za rok," uvedla Fialová.
Dokument TI EU odmítl i Pavel Svoboda. "Plně se věnuji práci europoslance, mým jediným vedlejším placeným úvazkem je úvazek 0,1 na Právnické fakultě UK (Univerzity Karlovy) v Praze," prohlásil Svoboda.
Poche sdělil ČTK, že v daném období skutečně měl vedlejší příjem. "Konkrétně cca 8000 eur ročně jako spolumajitel cestovní agentury, kterou vlastním se svou ženou. I přesto nelze považovat tuto 'studii' Transparency International za relevantní, jsem dost nepříjemně překvapen metodikou, kterou TI používá, a tím pádem i závěry," napsal Poche.
Středeční tisková zpráva české TI zmiňuje i europoslance Olgu Sehnalovou, Evžena Tošenovského, Stanislava Polčáka, Jiřího Payneho, Jiřího Pospíšila a Kateřinu Konečnou. Sehnalová podle TI od června 2017 deklaruje měsíční příjem 37 eur. Na svém profilu webu europarlamentu upřesňuje, že jako zastupitelka Kroměříže dostává 965 korun měsíčně.
Sehnalová má k analýze IT i tak výhrady. "Pokud zpráva nerozlišuje mezi odměnami za volenou funkci zastupitele a komerčními aktivitami, považuji takto uvedené informace za silně zavádějící," upozornila. Europarlamentní formulář takové rozlišení poskytuje.
Tošenovský v přiznání uvádí odměnu za členství v zastupitelstvu Moravskoslezského kraje. Podle IT si celkově od července 2014 na vedlejších příjmech přišel na 13 eur až 6487 eur, Pospíšil na 6471 eur, Payne na 4200 eur a Konečná na 1058 eur.
V případě Polčáka česká tisková zpráva TI uvádí roční příjem 12.000 až 60.000 eur. V přiznání z června 2017 poslanec uvádí, že má souběžně pravidelnou výdělečnou činnost jako advokát s příjmem 1001 až 5000 eur měsíčně. Polčák v telefonickém rozhovoru ČTK řekl, že má výhrady k metodice TI, neboť počítá jen příjmy a ne náklady, takže skutečný zisk je odlišný.
(ČTK zprávu přepracovala v celém znění, obsahovala neúplné informace)
