Naposledy to ukázal minulý týden v projevu po zasedání vlády maďarský premiér Viktor Orbán. Znovu kritizoval státy, které posílají Ukrajině zbraně. Evropská unie je podle něj už po pás ve válce a on jen doufá, že do ní nezabředne.
"Maďarsko je na maďarské straně dějin," konstatoval také premiér v rozhovoru pro deník Magyar Nemzet na konci prosince.
Nový projev zapadá do jeho politiky tak, jak ji uplatňoval už od začátku invaze. Za ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským do Kyjeva nepřijel, snažil se mírnit sankce Evropské unie vůči Rusku a několikrát tvrdil, že Ukrajina nemá šanci vyhrát a dříve či později musí s Ruskem vyjednávat o míru. Respektive že mír musí vyjednat Spojené státy a Rusko.
"Maďarsko je jedinou evropskou zemí, které se podařilo udržet se stranou od této války, protože Maďaři pro to hlasovali," řekl pro Magyar Nemzet s odkazem na dubnové parlamentní volby, které se svojí stranou Fidesz vyhrál. A dodal: "Není to naše válka."
Is 🇭🇺 really a member of the 🇪🇺? pic.twitter.com/ArF7Nq7cle
— Carl Bildt (@carlbildt) January 8, 2023
Ačkoliv Orbán ruskou invazi odsoudil, hned na začátku jasně řekl: Ukrajině zbraně nedodáme a žádné zbraně nepůjdou přes naše území. To dodržel, zbraně na Ukrajinu proudí přes Polsko a Rumunsko.
Kyjev tuto rétoriku Budapešti opětuje a Ukrajinci dávají najevo, že nezapomenou, kdo jim odmítl pomoci. "Prohlášení maďarského premiéra ukazují patologické pohrdání Ukrajinou a ukrajinským lidem, který čelí ruské agresi, a také jeho vlastní politickou krátkozrakost," reagovalo například ukrajinské ministerstvo zahraničí na Orbánovy výroky v rozhovoru.
Trianonské trauma
Chladné vztahy mezi Budapeští a Kyjevem se ale datují déle do minulosti. Orbán vinil dřívější ukrajinské vlády, že porušují práva maďarské menšiny na Ukrajině a omezují používání maďarštiny. Většina ze zhruba 130 tisíc etnických Maďarů žije v Zakarpatské oblasti, blízko hranice se Slovenskem a Maďarskem.
Orbán také tlačil na ukrajinskou vládu, aby neposílala od roku 2014 příslušníky maďarské menšiny bojovat na Donbas.
Pro Orbána je ochrana maďarských menšin stěžejním tématem: řekl, že se považuje za premiéra všech Maďarů. I těch, kteří kvůli Trianonské smlouvě z roku 1920 zůstali za hranicemi Maďarska - tedy na Slovensku, v Rumunsku, Srbsku a na Ukrajině.
Na konci loňského roku vyvolal maďarský premiér rozruch tím, že se na fotbalovém zápase objevil se šálou, na které byla mapa takzvaného Velkého Maďarska, neosekaného Trianonskou smlouvou. Ta před více než sto lety stanovila hranice Maďarska jakožto nástupce Uherska po první světové válce. Právě tato dohoda je přitom pro maďarskou společnost podle expertů větším traumatem než povstání krvavě potlačené sovětskými tanky v roce 1956.
"Existuje takové rčení, že Maďar je ten, koho bolí Trianon. Stále je to velká věc. I přes různé názory se všichni Maďaři shodnou, že Trianon nebyl spravedlivý. I spisovatelé a básníci, kteří mají daleko k nacionalismu. Také u nich cítíte, že to je něco, co Maďary zasáhlo. Ztráta dvou třetin území a až pěti milionů Maďarů, kteří se ocitli za hranicemi, bolí. Zhroutila se infrastruktura, železnice najednou vedly do jiného státu, zmizela průmyslová základna," uvedl pro deník Aktuálně.cz hungarista Evžen Gál.
Úspěšná práce Orbánova týmu
Polský novinář a expert na východní Evropu Tomasz Grzywaczewski pro Aktuálně.cz loni komentoval polsko-maďarské vztahy, zhoršené kvůli naprosto odlišnému postoji obou zemí k ruské agresi na Ukrajině.
"Nostalgie po maďarském historickém území je silná a vzbuzuje větší emoce než rok 1956. Je za tím také úspěšná propagandistická práce Orbánova týmu. Přesvědčil Maďary, že historie je historie, že se nebude opakovat, že Ukrajina není Maďarsko a že současné Rusko pro Maďarsko není hrozbou," domnívá se Grzywaczewski.
I Maďarsko se nicméně připravuje na možnost, že se bude muset v budoucnosti obejít bez ruské ropy a plynu, ačkoliv obě suroviny zatím stále z Ruska odebírá. Začalo ale jednat o nákupu s Ománem a Katarem.
