Madrid - Za právo uspořádat referendum o nezávislosti Katalánska demonstrovaly ve středu tisíce lidí v Barceloně, ale také v Galicii, Valencii a Baskicku, které jsou stejně jako Katalánsko autonomními oblastmi Španělska.
Lidé vyšli do ulic poté, co španělská policie provedla razii na několika úřadech katalánské vlády v Barceloně. Před katalánským ministerstvem hospodářství zůstalo přes noc několik stovek demonstrantů. Místní policie se je po půlnoci marně snažila přimět k odchodu. V budově ministerstva je podle listu El País od středy stále několik španělských policistů.
Proti středeční policejní razii v úřadech katalánské vlády v Barceloně, při níž bylo 14 katalánských státních zaměstnanců zadrženo, demonstrovali lidé i v řadě dalších katalánských měst, ale také v Galicii, Valencii či Baskicku. Manifestace se konala i v Madridu, kde se sešli jak příznivci referenda, tak jeho odpůrci.
V Barceloně se konaly ve středu demonstrace na řadě míst. Celkem se shromáždilo podle listu La Vanguardia na 40 000 lidí. Nejdéle vytrvali protestující před katalánským ministerstvem hospodářství, jehož šéf Oriol Junqueras má jako katalánský vicepremiér na starost organizaci referenda. Z jeho týmu bylo ve středu zatčeno nejvíce lidí, včetně jeho náměstka.
Lidé před katalánským ministerstvem hospodářství protestují doteď. Přes noc jich tam bylo několik stovek. Zpívali mimo jiné "Tuhle noc budeme spát zde" nebo volali hesla jako "Nezávislost" či "Chceme volit". Když se je policie po půlnoci snažila přimět k odchodu, došlo ke střetům. Demonstranti poničili také několik vozů španělské policie, s nimiž policisté přijeli ve středu dělat razii na úřad. Někteří z policistů jsou stále v budově, podle agentury EFE jich tam je 15. Katalánská policie udělala nad ránem kordon, jímž několik policistů z budovy odešlo.
Tisíce Galicijců demonstrovaly v sedmi městech tohoto autonomního regionu na severozápadě Španělska a podporovaly zejména právo Katalánců hlasovat. V Santiagu de Compostela například tisícovka lidí prošla městem a nesla přitom hesla jako "Demokracie", "Volit není zločin" či "Franco nezemřel", s odkazem na španělského vůdce Franciska Franka, který diktátorsky vládl v zemi do své smrti v roce 1975 téměř čtyři desetiletí. V průvodu v Santiagu šel i tamní starosta Martiño Noriega či několik poslanců.
Stovky lidí vyšly do ulic také ve městě Vigo, kde rovněž lidé vyjadřovali podporu Kataláncům, kteří chtějí uspořádat 1. října referendum o nezávislosti. Madrid ho ale označuje za nelegální a snaží se mu zabránit všemi možnými legálními prostředky, které ale někteří považují za nedemokratické. Španělská vláda naopak za porušení demokracie označuje snahu katalánské vlády uspořádat referendum o nezávislosti, které podle ní odporuje ústavě. V tomto smyslu už dříve rozhodl i ústavní soud, který konání referenda předběžně zablokoval.
Na dvě stě lidí se shromáždilo také ve městě Coruňa či ve městě Pontevedra, lidé nesli transparenty s nápisy "Galicie solidární s Katalánskem", "Referendum je demokracie" či "Španělský stát, fašistický stát".
