Urumči - Hlavní město autonomní čínské oblasti Sin-ťiang zaplavily tisíce členů čínských paravojenských jednotek. Stalo se tak po zřejmě nejkrvavějších protestech v Číně od zásahu v okolí náměstí Nebeského klidu v Pekingu v červnu 1989.
Při nedělních srážkách mezi menšinovým čínským etnikem Ujgurů a většinovými Chany zahynulo v Urumči podle čínských zdrojů 156 lidí. Následně Peking nařídil zatčení více než 1400 místních obyvatel.
Čínské úřady tvrdí, že za násilnostmi stojí Ujguři, kteří napadali Chany. Ujgurská sdružení však obviňují čínské bezpečnostní složky, které údajně tvrdě potlačily mírumilovnou demonstraci.
Kvůli krizové situaci v dlouhodobě neklidném regionu nyní čínský prezident Chu Ťin-tchao odvolal svou účast na summitu nejrozvinutějších ekonomik skupiny G8 v Itálii a následnou státní návštěvu Portugalska.
Podle zahraničních zpravodajů je situace v Urumči nyní klidná, je tomu tak ale pouze kvůli paravojenským jednotkám rozmístěným v ulicích. Podle BBC zde de facto platí výjimečný stav, ačkoliv oficiálně vyhlášen nebyl.
Vojáci údajně oddělili obě komunity, lidé však mohou mezi jednotlivými částmi města stále procházet. V nočních hodinách byl vyhlášen zákaz vycházení.
Diskriminace a tvrdá politika
K posledním nepokojům došlo v úterý, kdy centrem města pochodovaly stovky Chanů ozbrojených palicemi a demolovali obchody a další majetek patřící Ujgurům. Jednotky je rozehnaly slzným plynem. Ve stejný den dříve protestovaly přibližně dvě stovky ujgurských žen, které požadovaly propuštění svých mužů zatčených v posledních dnech.
Ujguři tvoří v Sin-ťiangu 45 procent obyvatelstva a podobně jako obyvatelé sousedního Tibetu si stěžují na diskriminaci ze strany Chanů, které sem vláda údajně láká, aby potlačila ujgurský charakter provincie (Chanů je zde nyní přibližně 40 procent). Chanové prý získávají lepší pracovní místa a na Ujgury jsou také kladena různá omezení týkající se jejich muslimské víry.
Peking svou dlouhodobě tvrdou politiku v regionu obhajuje existencí nacionalistických separatistických hnutí, které mají v úmyslu zde vytvořit stát Východní Turkestán. V části Sin-ťiangu už takový stát existoval v letech 1933 až 1934 a 1944 až 1949.
