Infobox
PŘEČTĚTE SI:
- V Kanadě začalo vybíjení mláďat tuleňů
- Kanada našla virus H5 u divokých ptáků
- Kanada se otáčí zády ke "Kjótu"
MAPY A INFOGRAFIKA
- Nová mapa odhaluje hrozby pro zvířata
K tomuto rozhodnutí dospěla koncem loňského října skupina vědců na půdě univerzity v kanadském Edmontonu.
Nad stádem visí Damoklův meč smrti
Skupina 4500 bizonů z národního parku Wood Buffalo patří mezi jedno z největších volně se potulujících stád. Západní pláně Severní Ameriky obývala tato zvířata v ohromném množství až do příchodu evropských přistěhovalců v 19. století.
- Vymírá nejvíce druhů od doby dinosaurů - ČTĚTE ZDE
Postižené stádo bylo do severní Alberty přemístěno ve 20. letech minulého století a již několik let trpí nemocemi jako hovězí tuberkulóza a brucelóza, kterými se infikovali od domácího dobytka.
Odborníci považují tyto nemoci za příliš riskantní, a proto navrhují likvidaci stáda.
"Tento problém se dostal na veřejnost v osmdesátých letech minulého století s obavami chovatelů skotu, že nemoc z bizonů přeskočí zpět na nenakažená stáda dobytka a také na nenakažené bizony," prohlásil generální ředitel kanadských národních parků Doug Stewart.
Kanada se nyní rozhodla, že zvířata v parku vybije a zajistí novu zdravou populaci. To vše za 66 milionů amerických dolarů.
Kritici se obávají dopadů
Negativní reakce na sebe samozřejmě nenechaly dlouho čekat, protože pro Kanadu stejně jako Spojené státy je bizon již dlouholetým symbolem.
Vědci a ochránci životního prostředí se současně obávají dopadu, který bude mít vybití stáda na život ostatní zvěře v parku - především vlky, jeleny a losy.
Kanadská vláda podobné operace plánovala již v devadesátých letech, ale nikdy k nim nepřikročila.
Podle rozhodnutí vědců potrvá realizace plánu deset let.
Jeho základem je nahnání zvířat do ohrad, kde je zlikvidují místní lovci. Zvířata, která uniknou pasti, budou vystopována pomocí bizonů s nasazenou radiovou stanicí, která upozorní na jejich stanoviště.
Až bude park vyčištěný od nemocných jedinců, bude tam nasazeno 1000 zdravých zvířat, ale dosažení nynějšího početního stavu si vyžádá dalších deset let.
Další problémy může způsobit, že bez bizonů, spásajících zeleň, stoupne riziko požárů a klesne biologická různorodost flóry, jejíž semena bizoni roznášeli do velkých vzdáleností.
"Nemáme představu o tom, jaké následky to bude mít. Bizoni hrají klíčovou roli v ekosystému. Pokud je odstraníte a nenahradíte něčím stejně účinným, lze se jen dohadovat, co se stane," prohlásil ekolog Faisal Moolah.