Washington - „Nechci žít ve světě, kde je všechno, co dělám, zaznamenáváno." Tím bývalý agent CIA a NSA Edward Snowden vysvětlil, proč předal médiím materiály, jež vyvolaly jeden z největších skandálů v historii Spojených států.
Muž, který upozornil na tajný program PRISM, na jehož základě má americká vláda volný přístup k veškerým datům uživatelů na serverech devíti největších internetových společností, včetně Facebooku, Googlu a Microsoftu. Dnes se skrývá v Hongkongu a v noci na dnešek byl americkou federální prokuraturou obviněn mimo jiné ze špionáže. Úřady zároveň požádaly Hongkong, aby Snowdena zadržel a aby ho do USA vydal.
Profil devětadvacetiletého počítačového experta původem ze Severní Karolíny, jenž poslední desetiletí pracoval pro tajné služby jako systémový inženýr, administrátor a poradce pro komunikační služby, popsal placený deník Insider. Vzhledem ke Snowdenovu obvinění vám umožňujeme celý profil přečíst.
Cítil povinnost bojovat v Iráku
Reportéři, s nimiž mluvil, ho popisují jako tichého a inteligentního člověka. Vypracoval se, přestože nedokončil IT studia na Marylandské univerzitě.
S bezpečnostními složkami spojil Edward Snowden svůj život v roce 2003, kdy vstoupil do armády a zahájil výcvik u zvláštních sil. Měl v úmyslu odjet bojovat do Iráku, protože to prý považoval za svou povinnost. Když si ale během výcviku zlomil obě nohy, musel tábor opustit.
Po zotavení začal pracovat jako strážce jednoho z tajných zařízení NSA a zanedlouho, přesto že k tomu nemá formální vzdělání, získal místo odborníka na kybernetickou bezpečnost u CIA. Byl šikovný a jeho kariéra se rozvíjela raketovým tempem.
V roce 2006 ho zpravodajci pod diplomatickým krytím vyslali do Ženevy, kde údajně prozřel, když si uvědomil, že „je součástí něčeho, co jde mnohem dál, než by bylo zdrávo".
Co konkrétně v Ženevě dělal, Snowden neprozradil. V posledních čtyřech letech nicméně zprostředkovaně pracoval jako analytik infrastruktury pro Národní bezpečnostní agenturu (NSA). Platili ho privátní poskytovatelé služeb - mimo jiné společnost Dell, později na Havaji firma Booz Allen Hamilton.
Obama nic nezměnil
Vyzradit existenci a obsah supertajného programu PRISM chtěl mladý expert už po nasazení v Ženevě, nakonec se ale rozhodl počkat, zda se něco nezmění po příchodu Obamovy administrativy. Nestalo se tak - od roku 2008 až do současnosti PRISM podle svědectví Snowdena nejenže pokračuje, ale dokonce se dál rozvíjí.
Americká vláda prý může být jen ráda, že neudělal něco horšího. Člověk s jeho úrovní přístupu do systému prý může zjistit cokoliv o komkoliv včetně prezidenta. A to i když, tak jako Edward Snowden, nepracuje pro vládní organizace, ale pro kontraktora (externího poskytovatele služeb).
Konat začal Snowden před pěti týdny. V práci zkopíroval tajné dokumenty, řekl, že se bude několik týdnů léčit s epilepsií, a odletěl do Hongkongu. Ten si nevybral náhodou, ale proto, že věří, že právě tato autonomní oblast Číny ctí svobodu projevu a zároveň nepodlehne tlaku Spojených států. Poslední tři týdny bydlí někdejší špión v hotelovém pokoji, který opustil jen třikrát. Jídlo si nechává nosit a při práci s počítačem se celý zakrývá dekou. Má podezření, že už ho sledují.
Schovávat se nebudu, není kam
Schovávat se ale prý Edward Snowden nehodlá, protože tvrdí, že neudělal nic špatného a navíc by to ani nemělo cenu. Popudil proti sobě nejmocnější vládu světa a zradil její tajnou službu. Našli by ho kdekoliv. Čína má se Spojenými státy bilaterální dohodu o vydávání zločinců, ta však obsahuje klauzuli o možném odmítnutí žádosti z politických důvodů. Snowden už proto požádal o politický azyl a nechal se slyšet, že přijme azyl jakékoliv země, která podporuje svobodu slova.
Že by se chtěl stát veřejně činnou osobou, podobně jako zakladatel WikiLeaks Julian Assange, Snowden odmítá. „Nechci, aby byl ten příběh o mně, ale o tom, co dělá americká vláda," řekl deníku The Guardian.
Jedno je jisté - krokem, k němuž se odhodlal, se mladý počítačový expert vzdal pohodlného života. Na Havaji si s přítelkyní pořídil dům a s platem okolo 200 000 dolarů ročně si rozhodně nemohl stěžovat na materiální nedostatky.
„Jsem rozhodnut všechno tohle obětovat, protože nemohu s dobrým svědomím připustit, aby americká vláda masivní šmírovací mašinérií, kterou tajně buduje, zničila soukromí, svobodu internetu a základní svobody lidí po celém světě," prohlašuje Snowden.
Sám tvrdí, že je připraven na vše, co přijde, jediné, čeho lituje, jsou problémy, do nichž dostal celou svou rodinu.
