Amsterdam - Přesně před třemi lety zavraždil za bílého dne na amsterodamské ulici 27letý nizozemský muslim marockého původu Mohammed Bouyeri filmového režiséra Thea van Gogha.
Ke svému činu se před soudem plně doznal a hrdě prohlásil, že by jej bez váhání zopakoval, neboť podle jeho přesvědčení šlo o obranu islámu před neznabohy, kteří tuto víru urážejí.
Zároveň napadl samu podstatu demokracie, když ji označil za zřízení odporující islámu, neboť je založena na vládě zákona, který stvořili lidé, nikoli Alláh.
Bouyeri byl na návrh státního zástupce odsouzen jako společensky mimořádně nebezpečný jedinec k doživotnímu vězení bez nároku na podmínečné propuštění.
Od roku 1945 je s výjimkou válečných zločinců teprve osmadvacátým člověkem, který v Nizozemsku maximální trest dostal.
Slotervaart se bouří
To, že Bouyeri a několik jeho soukmenovců z teroristické sítě Hofstad, jak skupinu mladých radikálů převážně severoafrického původu pojmenovaly nizozemské tajné služby, byli odsouzeni, však rozhodně neznamená, že je po problémech.
Jsou to sotva dva týdny, co v amsterdamské čtvrti Slotervaart, kde žijí převážně přistěhovalci ze Severní Afriky, několik nocí v řadě hořely zaparkované automobily.
Podle policie za nepokoji stála skupina maximálně 35 mladíků ve věku 12-17 let, kteří tímto způsobem reagovali na smrt Bilala Badžaky, psychicky narušeného 22letého mladíka, jenž byl rovněž vyšetřován pro možné napojení na skupinu Hofstad.
Badžaka v polovině října vpadl na slotervaartskou policejní stanici, kde nožem pobodal dvě policistky. Jedna z nich vytáhla pistoli a na místě jej zastřelila.
Následujících několik nocí létaly na stanici kameny, v okolí hořela auta a úřady se pomalu připravovaly na scénář známý z pařížských předměstí na podzim roku 2005.
"Jejich rodiče je naprosto nezvládají," postěžoval si v rozhovoru pro nizozemskou televizi amsterodamský policejní šéf Bernard Welten a dodal, že i když policie mladíky zatkne, brzy nato je zase pustí, protože "chceme být ústavním státem".
Radikální islám v nové fázi
Dlažební kostky létající vzduchem ale zdaleka nepředstavují ten největší problém, kterému nizozemské úřady v souvislosti s bojem proti extremismu čelí.
Podle říjnové zprávy nizozemské tajné služby AIVD radikální islamisté v Nizozemsku vstoupili do nové fáze, která se vyznačuje tím, že zavrhuje násilí, zato však usiluje o podkopání západních hodnot a demokracie jako takové.
Toto nové hnutí je profesionálnější, jeho poselství je političtější a jeho cílem je vytvoření enkláv uvnitř společnosti, kde bude islámské právo šarí´a stát nad právem sekulárním.
"Snaží se podrývat nezávislost žen, otevřeně odsuzují homosexualitu a útočí na západní hodnoty a demokratické zvyklosti, které drtivá většina muslimské komunity v Nizozemsku respektuje," řekl nizozemské televizi šéf AIVD Sybrand van Hulst.
Umírněné hlasy nejsou slyšet
Jak dodal, lze očekávat, že tato nová forma radikálního islámu v západních společnostech natrvalo zakoření.
Podle AIVD lze počátek zmiňované nové fáze datovat kamsi k polovině roku 2005. Na čele hnutí prý stojí kazatelé, kteří vyrostli na Západě, a tak se dobře orientují v tom, jaké problémy muslimy v Evropě pálí a jak zde fungují politické i sociální procesy.
Vzhledem k tomu, že se staví proti násilí, má nová forma radikálního islámu podle tajné služby šanci oslovit mnohem větší publikum a přerůst v masové hnutí.
A to přesto, že naprostá většina zhruba miliónové muslimské komunity v 16-timiliónové zemi chce podle AIVD být součástí pluralitní společnosti. Umírnění muslimové se prý ale ocitají na vedlejší koleji proto, že se neodvažují stanoviska průbojnějších radikálů dostatečně nahlas zpochybnit.
