Bangui - V metropoli Středoafrické republiky Bangui tento týden začala dlouho očekávaná, klíčová mírová jednání, která by měla zemi vyvést z dlouhodobé nestability a chudoby. Pokud rozhovory zkrachují, může se země naopak ponořit do ještě hlubší krize.
U jednacího stolu se za zprostředkování OSN a prezidenta Gabonu sešli zástupci opozičních a povstaleckých skupin, vlády i bývalý prezident Ange-Félix Patassé, který se do země vrátil po pěti letech v exilu v Togu.
Na většině území Středoafrické republiky nyní nefunguje státní aparát. Vláda obyvatelstvu nedokáže zajistit bezpečí ani fungování veřejných služeb, jako je zdravotnictví či školství.
V zemi působí hned několik povstaleckých skupin, problémem je i banditismus. Ve velké míře dochází k zabíjení civilistů, znásilňování žen a rabování vesnic.
"Zbavit se vlastního zla"
Současný prezident Francois Bozizé, který se dostal k moci převratem v roce 2003, kdy vystřídal prezidenta Patassého, na úvod jednání prohlásil, že setkání všech středoafrických vůdců je „v národním zájmu" a zástupci všech stran musí najít řešení, jak zemi dostat z krize.
Předáci opozičních a povstaleckých hnutí souhlasí. „Prosím o odpuštění všechny, kterým jsem provedl něco zlého," řekl podle agentury AFP na úvod svého proslovu vůdce jedné z hlavních povstaleckých skupin Armády pro obnovení demokracie (APRD) Jean-Jacques Demafouth. Podle něj je setkání pro zemi „příležitostí zbavit se vlastního zla". Tato povstalecká skupina je aktivní na severozápadě země.
Vláda rovněž nyní podepsala příměří s další povstaleckou skupinou - Hnutí za spravedlnost a osvobození Středoafrické republiky (MLCJ). Také vůdce této skupiny nešetřil výroky, které dávají naději na lepší budoucnost země: „Jestliže jsme se dnes spojili, je to proto, že tato země čelí mnoha problémům, které jsme sami vytvořili. A sami je vyřešíme," prohlásil podle AFP vůdce hnutí Abacar Sabone.
Fakta o zemi
- 4,2 milionu obyvatel
- asi 200 tisíc vnitřně přesídlených osob, dalších 100 tisíc uprchlo do sousedních států
- rozlohou je zhruba osmkrát větší než Česko
- 67 procent lidí žije pod hranicí chudoby (1 dolar na den)
- HDP na obyvatele za posledních dvacet let v SAR nevzrostl
- humanitární pomoc přepočtená na jednoho člověka je o 40 procent nižší než v jiných zemích subsaharské Afriky
- průměrná délka života klesá (v roce 1988 - 49 let, v roce 2003 - 43 let), v mnoha oblastech není dostupná lékařská péče
- třetina dětí je podvyživená, 10 procent dětí do 5 let trpí vážnou podvýživou
- přístup ke kvalitní pitné vodě nemají více než dvě třetiny obyvatel
- v zemi působí dvě mírové mise: MINURCAT a EUFOR (celkem asi 700 vojáků)
„Přítomnost všech od Patassého k Sabonemu otevírá možnost posunout se vpřed. Je to jedinečná příležitost," cituje agentura Reuters amerického velvyslance ve Středoafrické republice Freda Cooka.
Na úvod pondělního prvního dne celonárodního jednání bylo svoláno okolo 500 lidí. Setkání doprovázela přísná bezpečnostní opatření. Jednání by měla pokračovat nejméně další dva týdny.
Odborníci: Riziko násilností je vysoké
Naděje výše citovaných však mírní mezinárodní think-tank International Crisis Group. Ve své nejnovější zprávě naopak varuje před krachem jednání a upozorňuje, že riziko rozšíření násilností a humanitární katastrofy ve Středoafrické republice je nyní největší od převratu v roce 2003.
„Politický dialog nemůže být viděn jako rychlá cesta ke změně režimu, což opozice chce učinit," říká pracovnice této organizace Daniela Kroslaková, podle které by se pozornost účastníků jednání a jeho zprostředkovatelů měla ubírat spíše směrem k organizaci voleb v roce 2010 a přechodnému zajištění spravedlnosti.
International Crisis Group rovněž upozorňuje, že zatímco pozornost světa se soustřeďuje na krizi v nedalekém Dárfúru, situace milionu lidí, které konflikt v severních oblastech Středoafrické republiky zasáhl, se horší, aniž by to kohokoli burcovalo . V zemi ve srovnání s dalšími částmi světa působí jen málo humanitárních organizací.
Jedna z nejchudších zemí světa
Zdejší civilní obyvatelstvo se musí potýkat s obtížnými podmínkami k životu. Ze zločinů jako rabování nebo sexuálně motivované útoky jsou obviňovány všechny strany konfliktu - povstalecká hnutí, skupiny banditů i vládní vojáci. Podle odhadů OSN je v zemi asi 200 tisíc uprchlíků, tisíce lidí utekly za hranice.
Země má řadu dalších problémů - například státní zaměstnanci čekají měsíce na vyplacení mzdy.
Středoafrická republika, bývalá francouzská kolonie, tak i přes své bohaté zásoby uranu či diamantů zůstává jednou z nejchudších zemí světa.
| Podrobnosti o současné Středoafrické republice čtěte v rozhovoru: Ten stát zkolaboval, říká Čech o zapomenuté zemi |
