Čen měl se svým doprovodem povoleno přistát na ostrově Batam poblíž Singapuru, aby jeho letoun natankoval palivo. Nakonec ale vystoupil z letadla a strávil na ostrově noc. Zřejmě jednal i s místními činiteli.
Jakarta to označila za skandál.
"Čen Šuej-pien je podle dostupných informací stále ještě na Batamu a dělá tam věci bez vědomí indonéské vlády. To musí být vyšetřeno," řekl agentuře AP indonéský ministr spravedlnosti.
Peking vždy ostře tlačí na každého, kdo chce povolit tchajwanskému prezidentovi povolit přistání na svém území. Považuje to za určitý projev uznání tchajwanské nezávislosti, kterou nechce čínská vláda za žádnou cenu připustit. Podle pevninské Číny je Tchaj-wan vzbouřeneckou čínskou provincií, která nemá právo vydávat se za stát.
Už včera Čína ostře napadla Libyi za to, že prezidentovi Tchaj-wanu dovolila, aby se v Tripolisu dostavil na jednání.
Nečekaná jednání v Libyi
Zastávka prezidenta Čen Šuej-piena v Libyi byla předem neohlášená, a navíc se Tchajwanec sešel ke krátkému rozhovoru s druhým nejvlivnějším mužem Libye, synem diktátora Kaddáfího Saífem Islámem.
Podle agentury AP není vyloučeno, že se setkal tajně i s nejvyšším vůdcem.
Čína je konsternována, protože od Libye, svého významného obchodního partnera a dodavatele ropy, něco takového nečekala.
"Tento krok vážně a negativně ovlivní naše vztahy s Libyí. Jde o porušení politiky jedné Číny, kterou dosud Libye uznávala," uvedl v oficiálním komuniké mluvčí čínského ministerstva zahraničí Liou Ťien-čchao.
Prezident nechtěl na Aljašku
Cestu Čen Šuej-piena do Paraguaye a na Kostariku doprovázela krize s největším spojencem Tchaj-wanu, Spojenými státy. Bushova administrativa odmítla Čenovi povolit mezipřistání v New Yorku a San Francisku.
Místo toho navrhla Havaj a Aljašku. To prezident odmítl s tím, že to považuje za ponížení Tchaj-wanu. Na cestě tam se měl po odmítnutí americké nábídky zastavit nejpve v Bejrútu, ale na nátlak Číny Libanon na poslední chvíli mezipřistání zrušil.
Infobox
STUDENÁ VÁLKA ČÍNY A TCHAJ-WANU
- 1949
- Tchaj-wan se odtrhává od pevninské Číny, kde se k moci dostávají komunisté. Křeslo v OSN, reprezentující Čínu, získal Tchaj-wan
- 1950 až 1953
- V korejské válce podporuje Čína komunistický sever, Tchaj-wan proamerický jih.
- 50. a 60. léta
- Občasné vzájemné ostřelování děly mezi Čínou a Tchaj-wanem
- 60.léta
- Tchaj-wanská ekonomika začíná výrazně růst, orientace na textilní a elektrotechnický průmysl
- 1971
- Tchaj-wan vyloučen z OSN, jeho místo zaujímá komunistcká Čína. Začátek sbližování mezi Washingtonem a Pekingem.
- 1979
- USA začaly diplomaticky uznávat Čínu místo Tchaj-wanu. Zavázaly se ale ostrov bránit v případě čínského napadení.
- 90.léta
- Tchaj-wanské firmy masivně investují v Číně
- 1995
- Čínské vonejské manévry v blízkosti Tchaj-wanu. Demonstrace síly.
- 2005
- Čínský parlament přijal tzv. zákon o odštěpení. Pokud by Tchaj-wan vyhlásil nezávislost, zákon umožňuje pekingské vládě na ostrov zaútočit.
Prezienta tak zachránily Spojené arabské emiráty, které mu povolily přistát a načerpat palivo v Abú Zabí. Hlavně díky tomu, že Tchaj-wan před nedávnem emirátům prodal velkou zásilku zbraní za výhodnou cenu.
Washington už delší dobu kritizuje Čen Šuej-piena za to, že si zahrává s myšlenkou na nezávislost ostrova a jeho definitní odtržení od Číny. USA jsou proti, protože by to podle nich vyvolalo invazi čínské armády na Tchaj-wan.
Důvodem tvrdého postupu proti tchajwanskému prezidntovi může být i snaha nepohněvat si Čínu před diplomatickými jednáními o snakcích proti Íránu. Peking se dosud staví proti tlaku na íránský režim.
Bushovu administrativu za tvrdší postup vůči Tchaj-wanu kritizují někteří senátoři. Jak republikáni, tak demokraté. Tvrdí, že s demokraticky zvolenou vládou a prezidentem by měl Washington jednat lépe a nenechat se vydírat Pekingem.
Tchaj-wan uznává jen 26 zemí
Tchaj-wan se oddělil od Číny v roce 1949 poté, co na pevnině zvítězili v občanské válce komunisté vedení Mao Ce-tungem a na ostrov se stáhla poražená strana Kuomintang generála Čankajška.
Pevninská Čína trvá na tom, že Tchaj-wan je vzbouřenou provincií a žádná země s ním nesmí udržovat diplomatické vztahy. Tchaj-wan nyní unává diplomaticky jen 26 zemí světa, většinou malé a chudé země Afriky, Latinské Ameriky či Pacifiku.
Kromě Paraguaye a Kostariky, které Čen nyní navštívil, k nim patří například Guatemala, Honduras, Čad, Gambie či Dominikánská republika. Tchaj-wan těmto zemím nabízí díky své silné ekonomice rozvojovou pomoc a výhodné investice.
Tchaj-wan se před deseti lety stal předmětem i česko-čínského sporu. Do Prahy přiletěl tehdejší tchajwanský premiér Lien Čan sice jako soukromá osoba, ale přesto se setkal s Václavem Klausem a Václavem Havlem.
