Latinská Amerika oplývá nerostným bohatstvím. Ve valné většině případů přichází s nabídkou těžby zahraniční nadnárodní společnosti napojené na peruánskou "zkorumpovanou" vládu.
O nekonečném boji peruánských rolníků z údolí San Lorenzo proti dvojímu zlu vypovídá dokument Tambogrande: Mangos, Muerte, Minería.
Do Tambogrande nedaleko ekvádorských hranic přišli před desítkami let osadníci, aby suché pláně proměnili v sady a v pole. Většina z místních obyvatel se živí pěstováním ovoce.
V 80. letech našli hluboko pod jejich domy naleziště drahých kovů, což přilákalo zahraniční důlní společnosti, jakou je i kanadský Manhattan. V roce 1989 uzavřela tato společnost dohodu s peruánskou vládou vedenou zkorumpovaným Albertem Fujimorim. Na názor místních se nikdo neptal, přestože pod zemí měla zmizet celá třetina města.
Lidé vyděšeni kontaminací půdy a vody se postavili proti, a přestože Fujimoriho nástupce Alejandro Toledo slíbil změnu, podporu zemědělství a boj proti chudobě, mnohé se nezměnilo.
V zemi tak již několik let probíhají protesty a demonstrace, které v roce 2001 vyústily ve vyhlášení referenda, zda upřednostnit těžbu, nebo zemědělský způsob života.
Drtivá většina místních se postavila proti těžbě, která představuje 40 procent peruánského vývozu.
Většina z těchto peněz však končí v rukou politiků a těžařských společností. Chudí zemědělci, kteří mnohdy přijdou o domovy i způsob obživy se proto bouří.
Režisérům se podařilo získat důvěru některých domorodců a v rozhovorech s nimi zaznívají jednoduché, ale přesné argumenty, proč je pro zdejší obyvatelstvo nález "hroudy zlata pod jejich domem" tragédií.
Zlata ani stříbra se přece nenajedí. Jednou se toto "bohatství" vytěží a zbude jen zdevastovaná zem. Naopak rostliny představují nekonečný koloběh života.
V prosinci 2003 tak peruánské ministerstvo hornictví projekt zrušilo.
