Atény - V hotelu Marina nedaleko náměstí Omonia v centru Atén je hojně slyšet ruštinu a polštinu. Bydlí tu několik Španělů, Francouzů a Britů, avšak zjevně žádný Němec.
Němčina nezní nijak zvlášť ani na Ermu, půldruhého kilometru dlouhé ulici lemované kavárničkami a obchůdky se suvenýry, která spojuje ústřední náměstí Syntagma a archeologické naleziště Karameikos.
Občané Spolkové republiky přitom představovali tradičně nejpočetnější skupinu zahraničních návštěvníků země. Letos se ale Řecku vyhýbají. Děsí je představa, že jim dovolenou zkazí prázdné bankomaty a nepokoje v ulicích, pokud vláda vyhlásí platební neschopnost.
"Cizinců je letos sotva polovina," přiznal Aktuálně.cz recepční v Marině. "Jen v téhle čtvrti zavřelo v poslední době deset hotelů."
Turismus představuje 16,5 procenta řeckého HDP a vzhledem k dramatickému poklesu průmyslové výroby zůstává jedním z mála zdrojů příjmů pro obyvatelstvo i státní pokladnu. Hoteliéři a majitelé restaurací se krizi snaží čelit nižšími cenami, o to ale vydělávají méně.
"Oproti roku 2008 mám poloviční zisk," tvrdí majitel stánku se suvenýry na náměstí Monastiraki, nad kterým se k modrému aténskému nebi tyčí Akropole ověnčená jeřáby stavebních firem. "Jestli to tak půjde dál, budu to muset zavřít."
Největší úbytek zahraničních návštěvníků zaznamenalo Řecko v letech 2009 a 2010. Loni do země přicestovalo 16,5 milionu turistů, přibližně tolik co před krizí. Letos hrozí další propad.
Drachma může cizince znovu přilákat
Nejistota nad dalším osudem země odrazuje Němce, nízké ceny zato lákají Rusy. Zatímco v roce 2004 navštívilo Řecko 140 000 ruských turistů, loni jich už bylo 740 tisíc. Podobně rychlý nárůst zaznamenávají cestovní kanceláře v případě Rumunů, Bulharů či Turků.
Na konečná čísla je ovšem třeba ještě počkat, většina turistů - ať již z východní, či ze západní Evropy - se do Řecka vydává po vlastní ose. Jisté je jen to, že zatímco Atény zaznamenaly dramatický úbytek zahraničních návštěvníků, jiná turistická centra, jako jsou ostrovy Korfu či Rhodos, jsou na tom neskonale lépe.
Případný návrat k drachmě, kterého se všichni Řekové tolik obávají, by ale pro turismus - a také pro export země - paradoxně znamenal požehnání. Řecká měna by totiž velmi rychle devalvovala vůči euru, a to až o dvě třetiny. A dolů by šly také ceny.
Vidina levných dovolených by navíc znovu přilákala cizince, zvyklé na dobré řecké jídlo a tradiční řeckou pohostinnost. Ovšem za předpokladu, že by se místním hoteliérům podařilo udržet stávající vysoký standard nabízených služeb. Davoské ekonomické fórum uvádí Řecko v pořadí konkurenceschopnosti turistické branže na pátém místě na světě.
Snížil by se naopak obrat v rámci vnitrostátního turismu. Díky devalvaci drachmy by si totiž většina Řeků dovolenou nemohla dovolit. Už letos klesnou podle předsedy Svazu řeckých hoteliérů Jorgose Tsakrise celkové příjmy v branži o deset až patnáct procent.
Vláda se snaží krizi i obavám z bezprostředního nedostatku peněz v bankomatech čelit tím, že nalévá peníze do peněžních ústavů. V pondělí dostaly čtyři největší banky v zemi finanční injekci ve výši osmnácti miliard eur.
Ty pocházejí z fondů Evropského nástroje finanční stability (EFSF), v rámci kterého by země měla v příštích letech dostat půjčku 130 miliard, již druhou v pořadí. První ve výši 110 miliard je takřka plně vyčerpána.
Jen v uplynulých několika dnech vybrali Řekové ze svých kont v obavách z výstupu z eurozóny a návratu k drachmě několik miliard eur. Za poslední tři roky činí podle řecké centrální banky celková suma peněz převedená do zahraničí 75 miliard.
Vše bude nyní záležet na tom, kdo zvítězí v opakovaných volbách, naplánovaných na 17. června. Hrozbu bankrotu země v posledních týdnech přiživily průzkumy popularity politických stran, podle kterých by je mohla vyhrát Koalice radikální levice (SYRIZA). A ta úsporný program předchozích dvou vlád odmítá.
Pondělní průzkum ale přiznal těsné vítězství konzervativní Nové demokracii, která by s Panhelénským socialistickým hnutím (PASOK) mohla dokonce znovu sestavit většinovou vládu.
