Praha/Brusel - Česko odešlo z pondělního summitu Evropské unie poraženo.
Názor Karla Schwarzenberga, že dodávky zbraní syrské opozici nepovedou k míru a posílí radikální islamisty, sice podporovala většina členských států, ale neprošel.
Embargo, které Unie vyhlásila na vyzbrojování povstalců proti režimu Bašára Asada, skončí v pátek 31. května. Proti pětadvaceti zemím si to prosadily Velká Británie a Francie.
Ministři vlastně embargo nezrušili, jen se nedohodli na jeho pokračování, které zablokovala Británie. V praxi to ale znamená, že kdo chce, může v budoucnosti posílat syrským rebelům zbraně, aniž by tím porušil unijní dohodu.
Pozice České republiky v zásadě kopíruje izraelskou. Žádné zbraně do Sýrie, protože jednou by se mohly ocitnout v rukou teroristů útočících na izraelské či evropské cíle.
Schwarzenberg se po skončení schůzky vyjádřil o výsledku summitu v rozhovoru pro Aktuálně.cz:
"Britové a Francouzi si také uvědomují, že extremisté jsou vážný problém. Ale myslí si, že když pošlou zbraně těm umírněným, tak to radikály oslabí. Ale já jako historik vím, že v občanské válce nakonec vítězí a má navrch ten nejbezohlednější. A tím je na straně opozice islámská skupina Džabhat Nusra, která se hlásí k Al-Káidě a má už pod kontrolou velké území," řekl šéf české diplomacie.
Česko tak patří do skupiny zemí, které nejvíce odmítají vyzbrojení syrské opozice. Spolu například s Rakouskem, Rumunskem, Finskem, Nizozemskem nebo Švédskem.
Velvyslanectví České republiky v Damašku sice zastupuje zájmy USA, které vyzývají Asada k odstoupení, ale česká diplomacie zastává vůči syrskému prezidentovi a jeho režimu smířlivější postoj a nevyzývá ho k odchodu.
"Nemůžeme říci, že s ním nebudeme jednat, to nikam nepovede. Je třeba se dohodnout na míru a uspořádat svobodné volby, aby mohl klidně odejít, jako odešel třeba prezident v Jemenu," řekl k tomu Schwarzenberg Aktuálně.cz.
Ruské ministerstvo zahraničí v úterní reakci vcelku očekávaně oznámilo, že výsledek summitu a zrušení embarga "ohrozí šance na mírové řešení". Zároveň Moskva potvrdila, že dodá Sýrii protiletadlový raketový systém S-300, který má podle ní odradit kohokoliv od úmyslu vojensky zasáhnout v Sýrii.
Spor se vede o to, zda vyzbrojení povstalecké Svobodné syrské armády přispěje k urovnání konfliktu, či naopak. Češi se klonili k tomu, že válka bude pouze eskalovat. Francouzi a Britové zastávají názor, že Asadův režim bude ochotnější ke kompromisům, pokud pochopí, že silou nemůže zvítězit.
Francie a Velká Británie jsou jediné dva státy, které zatím uvažují o dodávkách zbraní opozici. Ta potřebuje především protiletadlové a protitankové zbraně, aby snížila obrovskou převahu Asadovy armády.
Londýn ani Paříž by ale podle dohody z Bruselu neměly do Sýrie nic posílat předtím, než skončí mírová konference o Sýrii, naplánovaná na polovinu června do Ženevy.
Je jasné, že tam se rozhodne. Pokud Asadův režim nepřistoupí na ústupky a zastavení bojů, povstalci dostanou zbraně. I americký ministr zahraničí John Kerry naznačil, že pokud rozhovory v Ženevě krachnou, Washington bude zvažovat vyzbrojení opozice.
Obama však váhá a nechce, aby se Spojené státy do války příliš zapletly po zkušenostech ze sousedního Iráku. I Američané mají obavy, aby se zbraně nedostaly do rukou radikální části opozice, která se hlásí k Al-Káidě.
Zrušení embarga má vytvořit tlak na Asada, aby jednání o míru v Ženevě bral vážně. Rozhovory společně organizují Spojené státy a Rusko. Syrská vláda a opozice by se tam měly poprvé sejít a jednat o zastavení bojů a budoucím uspořádání země.
Rakouská delegace argumentovala v Bruselu tím, že když bude dodávat zbraně ve velkém Evropská unie, nebudou se cítit ničím vázáni spojenci Asada. Rusko, Írán či libanonské hnutí Hizballáh.
Írán i Rusko ale Damašku zbraně dál dodávají a bojovníci Hizballáhu se zúčastní vládní ofenzivy proti strategicky důležitému městu Kusajr, kde se odehrávají těžké boje už několik dní.
"Výsledkem bude to, že Rusové budou posílat do Sýrie ještě více zbraní. I když jich posílají tolik, takže si nejsem jistý, jestli navýšení dodávek ještě bude představovat nějaký zásadní rozdíl," konstatoval šéf nizozemské diplomacie Frans Timmermans.
Moskva krátce poté oznámením o dodání systému S-300 jeho slova potvrdila.
Syrské letectvo a dělostřelectvo bombardují města a vesnice, které kontroluje opozice. Části některých měst připomínají sutinami a rozmetanými bloky domů scény z Berlína roku 1945.
Počet obětí konfliktu už se blíží sto tisícům, miliony lidí jsou na útěku. Válka hrozí rozšířením do okolních zemí. Izrael už třikrát bombardoval v Sýrii konvoje zbraní pro Hizballáh, jeho účast v bojích o město Kusajr zatahuje do konfliktu Libanon. Přestřelky se odehrály také na turecko-syrské hranici.
Velké obavy panují z možného nasazení chemických zbraní ve válce. Francie nyní vyšetřuje svědectví reportérů listu Le Monde, podle nichž na předměstí Damašku armáda použila bojové plyny. Vystaven jim prý byl i jeden ze zpravodajů listu, který pak měl několik dní dýchací obtíže a problémy se zrakem.
