Syrská armáda se přesouvá na sever, aby se střetla s tureckými vojáky

ČTK ČTK
Aktualizováno 14. 10. 2019 6:39
Jednotky syrských vládních vojsk se přesouvají na Kurdy ovládaný sever země, kde mají "čelit turecké agresi vůči syrskému území". Bez bližších údajů o tom informovala syrská státní agentura SANA. Syrští Kurdové večer podle agentury AFP potvrdili dohodu s Damaškem, podle níž budou armádní síly rozmístěny poblíž syrsko-turecké hranice.
Vojáci syrské armády - ilustrační foto.
Vojáci syrské armády - ilustrační foto. | Foto: Reuters

Agentura Reuters s odvoláním na předního kurdského politika Ahmeda Sulejmana uvedla, že na ruské letecké základně Hmímím se v neděli mezi vládními a kurdskými představiteli uskutečnila jednání s cílem zastavit tureckou ofenzivu na severu Sýrie.

Zdroj blízký syrské vládě potvrdil, že schůzky mezi Damaškem a arabsko-kurdskými milicemi Syrské demokratické síly (SDF) se také uskutečnily už před zahájením turecké ofenzivy, ale i v jejím průběhu.

"Abychom čelili turecké agresi a zabránili jejímu pokračování, dosáhli jsme dohody se syrskou vládou o rozmístění armády podél syrsko-turecké hranice s cílem podpořit SDF," uvádí se v prohlášení kurdského vedení, z něhož citovala AFP. Arabsko-syrská koalice rovněž vyzvala syrskou armádu, aby "osvobodila všechna území okupovaná tureckou armádou a jejích syrskými spojenci".

Turecko zahájilo intervenci na severovýchodě Sýrie ve středu. Ankara tvrdí, že cílem operace je vyčistit oblast u tureckých hranic od teroristů, za něž označuje kurdské milice YPG. Chce tam také vytvořit 30 kilometrů široké pásmo, kam hodlá převézt z Turecka velkou část ze 3,6 milionu syrských uprchlíků.

"Víme, že budeme muset učinit bolestné kompromisy s Moskvou a Bašárem Asadem, pokud se vydáme cestou spolupráce s nimi. Pokud si ale budeme muset vybrat mezi kompromisy a genocidou našeho národa, určitě si zvolíme přežití našeho národa," vysvětlil v neděli v článku v časopise Foreign Policy pohnutky kurdského vedení pro změnu klíčového spojence vrchní velitel SDF Mazlum Kobani.

Ofenzivě předcházelo prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa o stažení vojáků ze severní Sýrie, kteří se zde po boku Kurdů podíleli na bojích proti Islámskému státu. Podle kritiků dal Trump tímto krokem svému tureckému protějšku Recepu Tayyipu Erdoganovi de facto zelené světlo pro jeho zamýšlený zásah v Sýrii.

Během noci na pondělí oznámila Francie, že podnikne kroky s cílem zajistit bezpečí svým vojákům a civilním pracovníkům, kteří se v oblasti nachází. Paříž svá opatření avizovala po mimořádné schůzi Rady obrany a národní bezpečnosti.

Možnost spolupráce mezi režimem syrského prezidenta Bašára Asada a Kurdy, kteří ovládají rozsáhlá území v severovýchodní Sýrii, v průběhu neděle naznačil americký ministr obrany Mark Esper. Libanonská televize Al-Majádín později uvedla, že rozmístění vládních jednotek do severosyrských měst Manbidž a Kobani se uskuteční do 48 hodin.

Arabsko-kurdské milice SDF, jejichž nejvýznamnější část tvoří YPG, požádaly Damašek o pomoc i koncem loňského roku, kdy Turecko hrozilo zaútočit na město Manbidž a oblast západně od řeky Eufrat. Syrská armáda skutečně rozmístila své jednotky poblíž Manbidže, do samotného města však nevstoupila. Když se tehdy předpokládaný turecký útok neodehrál, sama se odtud stáhla.

Za občanské války v Sýrii, jež trvá od roku 2011, vznikla na severovýchodě země faktická kurdská autonomie, kterou ale Damašek neuznává a kurdské bojovníky místy označoval za "zrádce" kvůli jejich spojenectví s Washingtonem.

 

Právě se děje

před 57 minutami

Litevský prezident dal milost dvojici ruských špionů

Litevský prezident Gitanas Nauséda dal milost dvojici ruských občanů, kteří byli v Litvě předloni odsouzeni za špionáž. Podle agentury AFP informoval prezidentský úřad. Nauséda tak otevřel cestu k možné výměně špionů s Moskvou.

Litevská média s odvoláním na nejmenované zdroje informovala, že Rusové Nikolaj Filipčenko a Sergej Mojsejenko by mohli být vyměněni za Aristidise Tamošaitise a Jevgenije Mataitise.

Filipčenko si v litevském vězení odpykává desetiletý trest za pokusy zverbovat pracovníky litevské rozvědky k instalování odposlechu v rezidenci bývalé prezidentky Dalie Grybauskaitéové a Mojsejenko trest v délce deseti a půl roku za to, že dodával Rusku informace o činnosti litevské armády.

před 1 hodinou

Kvůli silnému větru nejezdí od rána kabinová lanovka na Ještěd

Kvůli silnému větru nejezdí od rána kabinová lanovka na Ještěd v Liberci. Vítr na horní stanici dosahuje 90 kilometrů v hodině, přípustných je přitom 58 km/h, pak už je provoz nebezpečný. Podle prognóz počasí zřejmě nebude možné kvůli větru jezdit po celý den, řekl přednosta lanovky Vladimír Štěpán.

Kabinová lanovka na Ještěd je oblíbenou turistickou atrakcí, v provozu je přes 85 let. V minulosti stávala kvůli větru zhruba dvakrát až třikrát za rok. V posledních letech ale větrných dnů přibývá.

Silný vítr fouká v pátek také v Jizerských horách a Krkonoších, další problémy ale hlášeny nejsou. Meteorologové vydali na dnešek výstrahu, vítr může na horách dosáhnout v nárazech 70 až 90 kilometrů v hodině.

Další zprávy