Věznil tam nejen islamisty, ale veškeré své skutečné či domnělé kritiky. Nebo ty, kteří odmítli splnit rozkaz. Pilot letounu Raghád Tatárí v roce 1982 odmítl bombardovat obytné čtvrti města Hamá během povstání, které vedli stoupenci islamistické organizace Muslimské bratrstvo. V pondělí se dostal z věznice Sajdnájá, za mřížemi strávil více než čtyři desítky let.
Věznici, která leží třicet kilometrů severně od Damašku, Syřané říkali lidská jatka. Režim dokončil její stavbu v roce 1986.
Obrovský labyrint temných chodeb a cel se třemi křídly vede hluboko do podzemí. Jsou tam minimálně tři podzemní patra, kterým se říká červená část. Z malých temných kobek se vynořují lidé jako přízraky. Rodiny objevují své příbuzné, o kterých si myslely, že jsou dávno mrtví.
Po útěku ostrahy věznice našli lidé uvnitř hrůzné mučicí nástroje. Kusy plechu, provazy, hřebíky, pneumatiky. Místnost, kde se používala kyselina sírová. A také takzvané žehlicí prkno, tedy upravený hydraulický lis. Jde o stroj, který popravené nebo zemřelé vězně "slisoval", než skončili v krematoriu. O jeho existenci informoval svět jeden z dozorců, který v roce 2017 ze Sýrie utekl.
Do zahraničí dostal mnoho snímků, které zachycují brutální mučení v Sajdnájá a dalších věznicích, vojenský fotograf vystupující pod přezdívkou Caesar. Američtí experti označili fotografie za pravé, americký Kongres kvůli tomu uspořádal speciální slyšení.
Dozorci používali mučení, pro která měli cynické názvy. Jedním z nich byla takzvaná německá židle. Mučitelé posadili vězně na židli a ohýbali ho dozadu, až mu zlomili páteř. K dalším mučením patřil třeba takzvaný létající koberec. Oběť připnuli na skládací dřevěnou desku, kterou pak rozkládali.
"Přišel jsem najít dva moje synovce. Říkají, že tu ještě jsou prostory, o kterých se neví, kam je třeba se probourat," řekl zpravodaji agentury Reuters Ahmad Nadžár, který přijel z Aleppa. Synovce zatkla tajná policie v roce 2012, protože se účastnili protirežimních demonstrací.
V Sajdnájá našli lidé v pondělí tělo protirežimního aktivisty Mazína Hamády. Toho Asadova tajná policie zatkla v roce 2011 za organizování demonstrací. Ve vězení byl vystaven mučení i znásilňování. Měl trvalé psychické následky a poškozené genitálie, takže nemohl mít děti.
V roce 2013 jej propustili a uprchl do Nizozemska, o sedm let později se přes varování příbuzných a přátel vrátil do Sýrie. Znovu zmizel v Sajdnáji, tentokrát nepřežil.
Někteří lidé prohledávají cely a na zdech se snaží najít nápisy, které tam mohli zanechat jejich příbuzní. Existuje přitom podezření, že někde hluboko v podzemí je tajný vchod do dalších chodeb a kobek, zatím neobjevený.
Organizace Syrian Network for Human Rights, která monitorovala dění v Sýrii, odhaduje počet zatčených Syřanů ozbrojenými silami režimu v letech 2011 až 2024 na více než 150 tisíc. Z toho zhruba 15 tisíc ve věznicích podle údajů této organizace zemřelo.
