Damašek –Překvapení se nekoná, syrský vůdce Bašár Asad se nechal svými podřízenými prohlásit vítězem voleb a bude prezidentem dalších sedm let.
Podle prohlášení parlamentu hlasovalo 73 procent oprávněných voličů a z nich dalo Asadovi hlas přes 88 procent. Ani jedno číslo nelze spolehlivě ověřit, obě jsou patrně nadsazená.
Je to triumf na troskách, které stěží připomínají bývalou Sýrii. Například obyvatelé Homsu se voleb účastnili v hrozivých ruinách, které připomínají Berlín v květnu 1945.
Po dohodě ho rebelové nedávno po třech letech opustili a část utečenců se do třetího největšího syrského města vrátila.
Asadův režim tři roky války přežil. Díky podpoře Ruska a Íránu, neschopnosti opozice sjednotit se a používání brutální taktiky, včetně ostřelování civilních čtvrtí a masového zatýkání oponentů.
Od března 2011, kdy protesty proti Asadově diktatuře začaly, zemřelo odhadem přes 160 tisíc lidí. Prezident nejenže neodstoupil, ale naopak se znovu rozhodl kandidovat.
Ovládá sice jen zhruba šedesát procent syrského území, ale po úspěších v posledních měsících (patří k nim i dobytí Homsu) se veze na vítězné vlně. Tvrdí, že válku vyhraje, stejně jako volby.
V létě před dvěma lety to s ním vypadalo špatně. Při atentátu zemřely špičky režimu, včetně ministra obrany, povstalci byli už i v centru Damašku a vypadlo to, že po Mubarakovi a Kaddáfím se bude další arabský diktátor poroučet.
Na rozdíl od Libye ale Evropa a USA syrské opozici nepomohly. Obávají se, že v ní má velký vliv Al-Káida a islamisté. To Asadovi umožnilo přežít, i když velká část jeho armády dezertovala a přidala se k povstalcům.
Navíc mu pomohli bojovníci libanonského Hizballáhu a šíitští dobrovolníci z Iráku. K rebelům proudili radikálové z jiných arabských zemí i Evropy, poměr sil na bojišti ale zvrátit nedokázali.
Opozici pomáhaly dodávkami zbraní Saúdská Arábie a Katar, ale jen v omezené míře. Povstalci například nedostali protiletadlové zbraně, kterými by se mohli bránit proti náletům vládních sil.
Někteří analytici nicméně tvrdí, že právě závislost na cizí pomoci (Íránu, Ruska, Hizballáhu, iráckých dobrovolníků) činí režim zranitelným a sníží jeho možnost zcela ovládnout zemi a vrátit čas před jaro 2011, kdy povstání začalo.
"Asad nevyhrál, jen přežil. Přítomnost Al-Káidy opozici poškodila a Asadovi pomohla. Ale stále proti němu stojí nějakých sedmdesát až sto tisíc ozbrojenců a je otázkou, jak se dál opozice zachová a zda Západ, USA a okolní země budou dál postupovat," řekl agentuře Reuters Fawaz Gerges z London School of Economics.
Samotné volby byly jen formální. Asad sice měl dva protikandidáty, ale nikdo je neznal a ani nedostali skoro žádný prostor v médiích. Rozhodně nepředstavují skutečnou opozici. Na sčítání hlasů nedohlíželi žádní důvěryhodní mezinárodní pozorovatelé.
Loni v srpnu Barack Obama zvažoval letecký úder na Sýrii po použití chemických zbraní v Damašku, ale pak dal přednost dohodě s Ruskem o odevzdání veškerého syrského chemického arzenálu do rukou mezinárodních inspektorů.
Podle opozice nicméně od té doby vládní vojáci chemické zbraně znovu použili na několika místech Sýrie.
"Už v roce 2012, když Asada mnozí odepisovali, jsem upozorňoval na to, že dovede být mimořádně krutý a je schopen povstání rozdrtit a rozstřílet bez ohledu na cokoliv. S podporou, kterou mu poskytují Írán a Rusko, se dostal z nejhoršího a teď se nemusí obávat svržení. Opozice navíc bojuje spíš sama mezi sebou než s ním," řekl Aktuálně.cz arabista Miloš Mendel.
Podle něj Asadovi nechtěně pomohli radikální džihádisté v řadách opozice.
"Džihádistické skupiny bojující na syrském území se o sympatie hladovějících lidí příliš nezajímaly a nevybíravými způsoby jim prostřednictvím svých agitátorů vštěpovaly svá chatrná ideologická klišé. Jejich brutalita a pro Syřany nepřijatelná míra náboženské horlivosti také výrazně diskreditovaly opoziční síly a zbrzdily zahraniční materiální i vojenskou pomoc," napsal Mendel v časopise Alarm.
Americký prezident Barack Obama minulý týden ve svém projevu na vojenské akademii ve West Pointu naznačil, že USA přece jen možná poskytnout vojenskou pomoc vybraným skupinám rebelů, které nejsou propojeny s Al-Káidou a radikálními islamisty.
Demokratický senátor Carl Levin přednesl návrh, aby Američané vyzbrojili a vycvičili některé syrské opoziční skupiny.
Asadův režim vyhrává, ale válka ještě nekončí.
