Švýcaři v referendu zamítli nákup stíhaček Gripen

ČTK ČTK
Aktualizováno 18. 5. 2014 18:35
Švýcarští voliči odmítli také zavedení minimální mzdy, která měla být nejvyšší na světě.
Švýcarský frank.
Švýcarský frank. | Foto: Reuters

Bern - Švýcaři v sobotním referendu jasně odmítli zavedení minimální mzdy, která měla být s hodinovou sazbou 22 švýcarských franků (téměř 500 Kč) nejvyšší na světě.

Odmítnut, i když jen velmi těsné, byl i kontrakt na nákup 22 stíhaček Jas-39 Gripen.

"Z hlasování vyjde jasné ne," uvedl Claude Longchamp z výzkumné agentury gfs.bern, která průzkum prováděla. Podle něj se pro zavedení minimální mzdy vysloví pouze 20 až 30 procent voličů, možná méně.

Ve Švýcarsku institut minimální mzdy neexistuje, proto přišly odbory s návrhem na její zavedení a její výši určily na 4 000 švýcarských franků (90 tisíc Kč) měsíčně. Tolik ve Švýcarsku vydělává zhruba 90 procent všech zaměstnanců.

Před negativními dopady zavedení minimální mzdy na konkurenceschopnost a zaměstnanost varoval švýcarský průmysl. Hlavní ekonom odborového svazu SDB Daniel Lampart po porážce v referendu ujistil, že odbory budou dál bojovat proti nízkým mzdám, ale jiným způsobem.

Kromě minimální mzdy Švýcaři hlasovali také o návrhu na zakoupení 22 stíhaček Jas-39 Gripen za 3,1 miliardy švýcarských franků (69,7 miliardy Kč).

Většina 53,4 procenta voličů se přiklonila k odmítnutí kontraktu, pro nákup hlasovalo pouze 46,6 procenta účastníků.

To znamená tvrdou ránu pro švédského výrobce Saab i pro švýcarského ministra obrany Ueliho Maurera, který připustil, že "neexistuje plán B". Obrana švýcarského vzdušného prostoru tak po vyřazení zastaralých strojů F-5/Tiger nemusí být zajištěna, varoval konzervativní politik.

Rozhodnutí nakoupit 22 nových stíhaček od švédského výrobce Saab učinila švýcarská vláda v roce 2011 a loni její záměr schválil parlament. Levicoví politici, stoupenci ekologických hnutí a pacifisté rozhodnutí nemohou zvrátit přímo, a tak jejich kritika míří proti zákonu o financování nákupu.

 

Právě se děje

před 13 minutami

Šestnáct lidí a dvě firmy čelí obžalobě kvůli daňovým únikům za čtvrt miliardy

Obžalobu na 16 lidí a dvě firmy podal v pátek olomoucký krajský státní zástupce kvůli daňovým únikům za 250 milionů korun. Uvedla to na svém webu Česká televize. V kauze figuruje opavská společnost FAU, která obchodovala s minerálními oleji a jako důsledek činnosti státních úřadů skončila v konkurzu. Případem se bude zabývat olomoucká pobočka Krajského soudu v Ostravě.

"Dnešního dne byla podána obžaloba pro daňové úniky ve výši čtvrt miliardy korun. Obžalováno bylo 16 fyzických a dvě právnické osoby," uvedl Studený. Obžalovaní jsou jako organizovaná skupina. Upřesnil, že se obžaloba týká obchodů FAU s.r.o.

Trestní stíhání policie zahájila v roce 2018. Nynější obžalované tehdy obvinila z toho, že v roce 2013 uměle vytvořili řetězec firem, aby se vyhnuli zaplacení DPH z obchodu s pohonnými hmotami.

FAU je v konkurzu. Státní úřady na ni v roce 2016 vydaly zajišťovací příkazy za stovky milionů korun s odůvodněním, že se zapojila do karuselového podvodu. NSS ale v roce 2019 dospěl k závěru, že celníci neměli pro tak velký zákrok dost silný důvod. Společnost následně uspěla s několika žalobami proti rozhodnutí a postupům finanční správy a celníků.

Zdroj: ČTK
Další zprávy