Úsvit opsal švýcarské populisty, odmítá imigranty

Mikuláš Klang Mikuláš Klang
23. 4. 2014 18:30
Nápad i provedení plakátů hnutí Úsvit pro volby do evropského parlamentu je prakticky totožné s kampaní Švýcarské lidové strany. Úsvit nicméně říká, že se inspiroval "vzdáleně".
Plakát kampaně Úsvitu k volbám do Evropského parlamentu.
Plakát kampaně Úsvitu k volbám do Evropského parlamentu. | Foto: Aktuálně.cz

Praha -  Hnutí Úsvit půjde do voleb do evropského parlamentu s kampaní, která velmi pravděpodobně vyvolá vlnu nevole. Sázet totiž bude na deset tisíc plakátů, na nichž bílé ovce vyhání černou ovci, to celé s českou vlajkou na pozadí. "Podpora rodinám, ne nepřizpůsobivým. Práci našim, ne imigrantům," hlásá partaj.

Podle ředitele sdružení Romea Zdeňka Ryšavého je podobná prezentace nepřijatelná. "Je to otevřená xenofobie a rasismus. Ostatně podobnou kampaň už v roce 2008 použila Národní strana, ale i německá neonacistická NPD. Takže je poměrně jasně vidět, kam Úsvit míří," je přesvědčený Ryšavý.

Politolog a odborník na extremismus Miroslav Mareš je však opatrnější. Ten uznává, že si plakáty pohrávají s určitou náladou mezi lidmi. "Motiv černé a bílé v řadě lidí může vzbuzovat xenofobní konotace. Ale myslím si, že je to stále ještě populistické, než že by šlo o 'tvrdý' extremismus, jako třeba v případě maďarského Jobbiku," domnívá se Mareš. "Svědčí to o tom, u jakého spektra voličů hledá hnutí Úsvit podporu a je to jakési přihlášení k politickému směru," dodává.

Žádný plagiát, jen inspirace, říká Úsvit

"Cizinci, ven." Předvolební plakát Švýcarské lidové strany, rok 2007.
"Cizinci, ven." Předvolební plakát Švýcarské lidové strany, rok 2007. | Foto: SVP

Jako první s motivem už před několika lety přišla švýcarská populistická Lidová strana, které vymezení se proti imigrantům vyhrálo volby. Tehdy se proti ní strhla vlna protestů, vyjádření žádala i OSN.

Úsvit inspiraci tímto plakátem nezapírá, ale tvrdí, že nejde o kopii. "Design s ovečkami vzdáleně vychází s úspěšné kampaně k referendu o imigraci, které proběhlo ve Švýcarsku v únoru 2014," tvrdí v tiskové zprávě seskupení okolo Tomia Okamury. I z toho důvodu hnutí neřešilo se švýcarskou partají otázku autorských práv.

Okamura, potažmo jeho hnutí, proti imigrantům a zejména romské menšině vystupuje dlouhodobě. V březnu například ostře odmítl podobu novely cizineckého zákona, která podle něj rozšiřovala okruh příjemců sociálních dávek.

"Jsme pro jednoduché pravidlo a to, že případné sociální podpory má člověk pobírat ve své mateřské zemi. Pokud k nám někdo přijede pracovat, tak ať pracuje, pokud práci najde. A když práci nemá, tak se holt musí vrátit domů a nikoliv parazitovat na našem systému," prohlásil Okamura.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 10 minutami

Dálnice D11 z Hradce do Jaroměře se autům otevře 17. prosince

Dokončovaný úsek dálnice D11 z Hradce Králové do Jaroměře se motoristům otevře 17. prosince. Stát bude 4,1 miliardy korun bez DPH. Jde o největší současnou stavbou na území Královéhradeckého kraje, řekl ředitel Ředitelství silnic a dálnic Radek Mátl. Na úseku u Smiřic se v sobotu konal den otevřených dveří.

"Za necelé tři měsíce po dálnici budou jezdit auta. Diskutujeme dnes s lidmi přípravy silnic. Je to samozřejmě trochu sebeprezentace, ale chceme ukázat, že příprava a stavba dálnice není jednoduchá," řekl Mátl.

Stavba je rozdělena na dva úseky z Hradce Králové do Smiřic a ze Smiřic do Jaroměře. Stavba trasy do Jaroměře začala v dubnu 2019, z Hradce do Smiřic se buduje od února 2019.

"My jsme dokonce zrychlili, stavba se měla otevírat až v příštím roce během průběhu léta, podařilo se nám se zhotovitelem vyjednat zkrácení lhůty o osm měsíců. Příprava dálnice trvá daleko déle, to jsou někdy i desítky let," řekl Mátl. Šest až deset let příprava podle Mátla zabere vždycky.

D11 z Prahy do Hradce Králové a na státní hranici s Polskem začal stát budovat v roce 1978 a od roku 2017 dálnice končí v Hradci Králové. Z plánovaných 154 kilometrů dálnice se jezdí zhruba po 91 km. Stavba z Hradce do Jaroměře navazuje na úsek dálnice z Hradce Králové, měří 22,4 kilometru. Vede podél současné silnice první třídy na Jaroměř a Náchod. Za Jaroměří se napojí na silnici I/37.

Zdroj: ČTK
před 40 minutami

Vyhlaste klimatickou nouzi, žádá německý aktivista. Už 27 dní drží hladovku, nyní přestal pít

Klimatický aktivista Henning Jeschke, který od 30. srpna drží v Berlíně hladovku, dnes přestal přijímat tekutiny. Pít dnes přestala také Lea Bonaseraová, která začala držet hladovku tento týden. Dvojice protestní akci vystupňovala poté, co sociálnědemokratický kandidát na kancléře Olaf Scholz nevyslyšel jejich ultimátum a veřejně neprohlásil, že v Německu panuje stav klimatické nouze. Scholz oběma přislíbil, že se s nimi sejde až po volbách.

Hladovkáři původně žádali, aby se s nimi do čtvrtka sešla trojice kancléřských kandidátů. Těmi jsou vedle Scholze konzervativec Armin Laschet a Annalena Baerbocková ze strany Zelených. Trojice původně oznámila, že s aktivisty bude jednat po volbách. Později organizátoři protestu uvedli, že Baerbocková ve čtvrtek tábor hladovkářů na louce u Sprévy nedaleko sídla parlamentu a kancléřství navštívila a s mladými lidmi hovořila.

Ve čtvrtek aktivisté vyhlásili nové ultimátum, které se týkalo jen Scholze, protože Laschet podle nich zcela zklamal. Sociálnědemokratický kancléřský kandidát výzvu k veřejnému prohlášení o klimatické nouzi nesplnil, Jeschkeho a Bonaseraovou nicméně vyzval, aby hladovku ukončili. Opětovně slíbil, že společné setkání se může uskutečnit po volbách.

"Scholzovi přes rty ani jednou nepřešel výraz ´klimatická nouze´," řekl na videu zveřejněném na Twitteru 21letý Jeschke, když oznamoval, že přestává přijímat tekutiny.

Hladovku původně zahájilo 30. srpna sedm aktivistů, šest z nich ale začalo postupně opět jíst. Tento týden se k Jeschkeovi, který odmítá potravu jako poslední z původní skupiny, přidala 24letá Bonaseraová. Dnes oba přestali také pít.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Stovky ruských komunistů protestují v Moskvě proti výsledkům voleb

Stovky přívrženců ruských komunistů se v sobotu zapojily v centru Moskvy do protestu proti výsledkům parlamentních voleb z konce minulého týdne. Moskevská radnice akci nepovolila s odkazem na omezení kvůli pandemii covidu-19, policisté nicméně zatím nezakročili.

Agentura TASS uvedla, že na Puškinově náměstí se podle policie sešlo asi 400 lidí. Zpravodaj německé agentury DPA odhadl účast na zhruba tisícovku osob, podle něho je na místě množství příslušníků bezpečnostních složek a policejních kamionů. Policisté z reproduktorů pouštějí hlasitou hudbu, aby účastníci protestů neslyšeli projevy organizátorů, jinak ale proti demonstraci zatím nezasáhli.

Vládnoucí strana Jednotné Rusko ve Státní dumě, dolní komoře ruského parlamentu, obsadí 324 z celkových 450 křesel, což znamená dvoutřetinovou většinu, která je potřebná ke změně ústavy. Komunisté (KPRF) získali 57 mandátů, třetí Spravedlivé Rusko 27, Liberálnědemokratická strana Ruska (LDPR) Vladimira Žirinovského 21 a loni založená strana Noví lidé 13. Po jednom zástupci budou mít Vlast, Strana růstu a Občanská platforma. Do parlamentních křesel usedne i pět nezávislých poslanců.

Opozice a volební pozorovatelé mají podezření, že vládnoucí strana blízká prezidentu Vladimiru Putinovi dosáhla vítězství i za pomoci podvodů. Žádají mimo jiné přepočítání elektronicky podaných hlasů, které byly podle ní systematicky falšovány.

Další zprávy