Zmizela kritika i diskuse. Maďarská televize slouží Orbánovi k propagandě

Martin Novák Martin Novák
4. 7. 2020 8:23
Letošní bouřlivé jednání Rady České televize a odvolání dozorčí komise Rady ČT podnítily debatu o tom, jakou úlohu mají veřejnoprávní média plnit. A zda se v Česku dostávají pod tlak vládních stran nebo některých zájmových skupin. Zopakujte si proto seriál o veřejnoprávních médiích v dalších středoevropských zemích, který deník Aktuálně.cz dřív publikoval. Tento díl se zabývá Maďarskem.
Foto: Aktuálně.cz

Premiér Viktor Orbán a jeho strana Fidesz vyhráli parlamentní volby od roku 2010 už třikrát za sebou a vždy získali ústavní většinu. Fidesz jasně dominuje maďarské politické scéně. Opozice se po dlouhé době prosadila až loni v místních volbách v některých městech, má například starostu v Budapešti.

Jedním z důsledků nadvlády Fideszu na celostátní úrovni jsou však změny ve vedení veřejnoprávní televize a rozhlasu. Zpravodajství dostali do rukou lidé, kteří jsou premiérovi nebo lidem z jeho okolí politicky loajální, například současný ředitel televize a rozhlasu Dániel Papp.

Viktor Orbán je premiérem od roku 2010.
Viktor Orbán je premiérem od roku 2010. | Foto: Reuters

Analytik budapešťského výzkumného centra Policy Solutions Gábor Györi uvedl v rozhovoru pro Aktuálně.cz, že televize a rozhlas se změnily v propagandistický nástroj vlády, fungující za peníze daňových poplatníků.
Policy Solutions se hlásí k liberálním hodnotám a Orbánovi vyčítá, že v Maďarsku zavádí autoritářský způsob vládnutí. Včetně snahy ovládnout mediální prostor.

"Současná maďarská veřejnoprávní média ve svém zpravodajství preferují témata, která považuje za podstatná vláda a která ji staví do pozitivního světla. Hlavně imigraci a uprchlíky, dokonce i v časech, kdy žádní uprchlíci nepřicházejí. Naopak ignorují zdravotnictví, školství nebo sociální problémy, což jsou témata pro vládu a premiéra nepříjemná," řekl Györi.

Podle Györiho je také velký rozdíl v tom, jak televize a rozhlas informují o vládě a jak o opozici.

"Opoziční politici a nezávislí komentátoři dostávají mnohem méně prostoru než vládní politici a komentátoři, kteří podporují Orbána," míní.

"Skandály a problémy týkající se vládní strany jsou ze zpravodajství vypouštěny nebo jsou zmíněny jen krátce. Rozhovory s vládními politiky a členy vládnoucí strany vedou novináři tak, jak si dotazovaní přejí, zatímco rozhovory se zástupci opozice jsou vedeny kriticky, až agresivně. Interview s opozičními politiky navíc nejsou moc častá, většinou se odehrávají jen v době voleb."

Veřejnoprávní služba jako sci-fi

Češka Lucie Orbók žije v Maďarsku už sedm let, z toho pět let pracovala jako ředitelka Českého centra v Budapešti. Souhlasí s názorem, že podmínky pro vládu a opozici jsou ve veřejnoprávní televizi nerovné.

"Nejenže opozice nedostává prostor, ale z obrazovky naprosto zmizely jakékoliv diskuse nebo kriticky laděné pořady. Formáty, kde se pravidelně setkávají zástupci vlády se zástupci opozice, neexistují. Investigativně laděné pořady jsou ve veřejnoprávních médiích nepředstavitelné. A žánr předvolebních debat zmizel z obrazovek jakbysmet. To, co občanská společnost v Česku vnímá jako součást služby a náplň práce veřejnoprávních médií, patří v současném Maďarsku do žánru sci-fi," říká Lucie Orbók.

Americký finančník George Soros, který podporuje síť neziskových organizací, je častým terčem kritiky a slovních útoků premiéra Viktora Orbána. Podle něj Soros stojí za příchodem migrantů do Evropy a snaží se zničit "národní státy".

Letos na jaře navíc unikl na veřejnost manuál, který vedení televizního zpravodajství předalo svým novinářům. Ten jim kromě jiného ukládá, aby se poradili s nadřízenými při zpracovávání takzvaných citlivých témat. Mezi ně patří například Evropská unie, migrace nebo ekologická aktivistka Greta Thunbergová.

Už dříve se také objevily zprávy, že novináři veřejnoprávních médií v Maďarsku nesmějí citovat zprávy lidskoprávních organizací Amnesty International a Human Rights Watch.

Hádky v rodinách i ve společnosti

Podle Lucie Orbók je debata v současném Maďarsku skoro nemožná, a to nejen v médiích.

"Diskuse a argumentace se vytratily nejen z mediálního prostoru, ale chybí i ve společnosti samotné. Sama vnímám obrovskou propast mezi zastánci a odpůrci Orbánova režimu a neschopnost vést jakoukoliv, ideálně argumenty podloženou diskusi. Klasickou ukázkou budiž rodinné akce, kde lze nalézt zástupce krajní pravice, příznivce Fideszu i sympatizanty opozice, které v Maďarsku členové rodiny pejorativně nazývají libcsik, což je zkrácenina pro liberály. Nebo jsou rovnou označováni za komunisty," uvádí Češka. 

"Když vidím některé starší členy naší rodiny, jak bezhlavě věří všemu, co slyšeli ve veřejnoprávní televizi nebo rádiu, je to smutné. Když vám s vážnou tváří tvrdí, že přichází invaze migrantů, kteří chtějí nás a naši zem okupovat, nebo že globální oteplování a klimatická krize jsou jen dalším z ekonomických zájmů George Sorose, a v zásadě nejsou schopni vyslechnout názor druhého, je to frustrující," dodává.

Xaver Veselý: Nebudu hlasovací mašina

Do České televize jsem si nepřišel vyřizovat účty, už jsem vychladl, pořad Newsroom mi je jedno. S politiky se nepřátelím, říká člen Rady ČT Veselý. | Video: DVTV, Martin Veselovský
 

Právě se děje

před 16 minutami

Muž nemusí za šíření filmů na webech platit škodu 80 milionů, rozhodl soud

Odvolací Krajský soud v Brně dnes zrušil muži úhradu téměř 80milionové škody za nezákonné šíření filmů prostřednictvím internetu. Obžalovanému Michalovi Pokornému zůstal za čin podmíněný trest, ohledně škody odkázal soud poškozené s jejich nároky na občanskoprávní řízení. Pokorný podle obžaloby v letech 2013 až 2017 umístil na internet víc než 1000 filmů. Znojemský okresní soud mu za to udělil podmíněný trest tři roky vězení odložené na 36 měsíců, v trestu se odrážel i dřívější trest za nakládání s omamnými látkami.

Podmínka muži po středečním rozhodnutí zůstala, krajský soud ale zrušil rozsudek ve výroku o náhradě škody. Bylo by totiž potřeba rozsáhlejšího dokazování. Zhruba desítku poškozených vlastníků filmových práv odkázal na řízení občanskoprávní. Soudce Josef Teplý poznamenal, že podmíněný trest na spodní hranici soud s ohledem na předešlý drogový skutek nepovažuje za přiměřený, nicméně nemohl trest zvýšit, neboť státní zástupce se proti prvoinstančnímu rozsudku neodvolal. Odvolání podal jen Pokorný.

Zdroj: ČTK
před 34 minutami

Nova loni zvýšila zisk o sedm procent na 865 milionů Kč

Televizní skupina Nova loni zvýšila čistý zisk o sedm procent na 865 milionů korun. Tržby klesly o čtyři procenta na 5,24 miliardy Kč. Důvodem poklesu je snížení příjmů z reklamy v terestrickém vysílání. Vyplývá to z výroční zprávy společnosti. Celý zisk firma převede na účet nerozděleného zisku z minulých let.

Příjmy z reklamy tvořily rozhodující část tržeb televize. Výnosy z reklamy v pozemním vysílání klesly o 6,5 procenta na 3,98 miliardy korun, příjmy z internetové inzerce stouply o 0,4 procenta na 252 milionů a tržby z prodeje obchodních sdělení se zvýšily o 0,8 procenta na 511 milionů. Výnosy z předplatného kabelové televize se zvýšily o 17,5 procenta na 410 milionů.

Novu na konci minulého roku koupila od CME investiční skupina PPF.

Zdroj: ČTK
před 50 minutami

Evropská komise schválila první národní plány obnovy

Evropská komise (EK) schválila první národní plány obnovy, na jejichž základě budou země Evropské unie čerpat peníze z mimořádného pandemického fondu. Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová ve středu oznámila, že vyráží na návštěvu Portugalska a Španělska, kde zahájí sérii cest po všech státech, jejichž plány komise potvrdila. Mezi prvními zeměmi jsou i Řecko a Dánsko, do unijního summitu plánovaného na příští týden by podle unijních činitelů měla komise schválit 12 národních strategií. Česko, které plán předložilo zatím jako poslední, mezi nimi nebude.

Unijní exekutiva začala před několika dny vydávat dluhopisy, jejichž prostřednictvím chce naplnit bezprecedentní fond o celkovém objemu 750 miliard eur (19,1 bilionu Kč). V úterý oznámila, že díky velké poptávce investorů získala prvních 20 miliard eur, letos by chtěla mít k dispozici zhruba pětinásobek této částky. Z tohoto balíku budou moci státy vyčerpat v rámci předfinancování až 13 procent svých alokací.

Národní plány zohledňují požadavky komise na investice do ekologických či digitálních priorit nebo požadované reformy. Zmíněné čtyři země odevzdaly své plány mezi prvními na přelomu dubna a května. Španělsko bude zemí, která z nevratných grantů dostane největší podíl. Z celkového balíku přímých dotací, který obsahuje 312,5 miliardy eur, by do Madridu mělo putovat až 69,5 miliardy.

Zdroj: ČTK
Další zprávy