Zmizela kritika i diskuse. Maďarská televize slouží Orbánovi k propagandě

Martin Novák Martin Novák
4. 7. 2020 8:23
Letošní bouřlivé jednání Rady České televize a odvolání dozorčí komise Rady ČT podnítily debatu o tom, jakou úlohu mají veřejnoprávní média plnit. A zda se v Česku dostávají pod tlak vládních stran nebo některých zájmových skupin. Zopakujte si proto seriál o veřejnoprávních médiích v dalších středoevropských zemích, který deník Aktuálně.cz dřív publikoval. Tento díl se zabývá Maďarskem.
Foto: Aktuálně.cz

Premiér Viktor Orbán a jeho strana Fidesz vyhráli parlamentní volby od roku 2010 už třikrát za sebou a vždy získali ústavní většinu. Fidesz jasně dominuje maďarské politické scéně. Opozice se po dlouhé době prosadila až loni v místních volbách v některých městech, má například starostu v Budapešti.

Jedním z důsledků nadvlády Fideszu na celostátní úrovni jsou však změny ve vedení veřejnoprávní televize a rozhlasu. Zpravodajství dostali do rukou lidé, kteří jsou premiérovi nebo lidem z jeho okolí politicky loajální, například současný ředitel televize a rozhlasu Dániel Papp.

Viktor Orbán je premiérem od roku 2010.
Viktor Orbán je premiérem od roku 2010. | Foto: Reuters

Analytik budapešťského výzkumného centra Policy Solutions Gábor Györi uvedl v rozhovoru pro Aktuálně.cz, že televize a rozhlas se změnily v propagandistický nástroj vlády, fungující za peníze daňových poplatníků.
Policy Solutions se hlásí k liberálním hodnotám a Orbánovi vyčítá, že v Maďarsku zavádí autoritářský způsob vládnutí. Včetně snahy ovládnout mediální prostor.

"Současná maďarská veřejnoprávní média ve svém zpravodajství preferují témata, která považuje za podstatná vláda a která ji staví do pozitivního světla. Hlavně imigraci a uprchlíky, dokonce i v časech, kdy žádní uprchlíci nepřicházejí. Naopak ignorují zdravotnictví, školství nebo sociální problémy, což jsou témata pro vládu a premiéra nepříjemná," řekl Györi.

Podle Györiho je také velký rozdíl v tom, jak televize a rozhlas informují o vládě a jak o opozici.

"Opoziční politici a nezávislí komentátoři dostávají mnohem méně prostoru než vládní politici a komentátoři, kteří podporují Orbána," míní.

"Skandály a problémy týkající se vládní strany jsou ze zpravodajství vypouštěny nebo jsou zmíněny jen krátce. Rozhovory s vládními politiky a členy vládnoucí strany vedou novináři tak, jak si dotazovaní přejí, zatímco rozhovory se zástupci opozice jsou vedeny kriticky, až agresivně. Interview s opozičními politiky navíc nejsou moc častá, většinou se odehrávají jen v době voleb."

Veřejnoprávní služba jako sci-fi

Češka Lucie Orbók žije v Maďarsku už sedm let, z toho pět let pracovala jako ředitelka Českého centra v Budapešti. Souhlasí s názorem, že podmínky pro vládu a opozici jsou ve veřejnoprávní televizi nerovné.

"Nejenže opozice nedostává prostor, ale z obrazovky naprosto zmizely jakékoliv diskuse nebo kriticky laděné pořady. Formáty, kde se pravidelně setkávají zástupci vlády se zástupci opozice, neexistují. Investigativně laděné pořady jsou ve veřejnoprávních médiích nepředstavitelné. A žánr předvolebních debat zmizel z obrazovek jakbysmet. To, co občanská společnost v Česku vnímá jako součást služby a náplň práce veřejnoprávních médií, patří v současném Maďarsku do žánru sci-fi," říká Lucie Orbók.

Americký finančník George Soros, který podporuje síť neziskových organizací, je častým terčem kritiky a slovních útoků premiéra Viktora Orbána. Podle něj Soros stojí za příchodem migrantů do Evropy a snaží se zničit "národní státy".

Letos na jaře navíc unikl na veřejnost manuál, který vedení televizního zpravodajství předalo svým novinářům. Ten jim kromě jiného ukládá, aby se poradili s nadřízenými při zpracovávání takzvaných citlivých témat. Mezi ně patří například Evropská unie, migrace nebo ekologická aktivistka Greta Thunbergová.

Už dříve se také objevily zprávy, že novináři veřejnoprávních médií v Maďarsku nesmějí citovat zprávy lidskoprávních organizací Amnesty International a Human Rights Watch.

Hádky v rodinách i ve společnosti

Podle Lucie Orbók je debata v současném Maďarsku skoro nemožná, a to nejen v médiích.

"Diskuse a argumentace se vytratily nejen z mediálního prostoru, ale chybí i ve společnosti samotné. Sama vnímám obrovskou propast mezi zastánci a odpůrci Orbánova režimu a neschopnost vést jakoukoliv, ideálně argumenty podloženou diskusi. Klasickou ukázkou budiž rodinné akce, kde lze nalézt zástupce krajní pravice, příznivce Fideszu i sympatizanty opozice, které v Maďarsku členové rodiny pejorativně nazývají libcsik, což je zkrácenina pro liberály. Nebo jsou rovnou označováni za komunisty," uvádí Češka. 

"Když vidím některé starší členy naší rodiny, jak bezhlavě věří všemu, co slyšeli ve veřejnoprávní televizi nebo rádiu, je to smutné. Když vám s vážnou tváří tvrdí, že přichází invaze migrantů, kteří chtějí nás a naši zem okupovat, nebo že globální oteplování a klimatická krize jsou jen dalším z ekonomických zájmů George Sorose, a v zásadě nejsou schopni vyslechnout názor druhého, je to frustrující," dodává.

Xaver Veselý: Nebudu hlasovací mašina

Do České televize jsem si nepřišel vyřizovat účty, už jsem vychladl, pořad Newsroom mi je jedno. S politiky se nepřátelím, říká člen Rady ČT Veselý. | Video: DVTV, Martin Veselovský
 

Právě se děje

před 17 minutami

Odbory: Škoda chce do roku 2023 snížit počet zaměstnanců o 3000

Automobilka Škoda Auto chce podle odborů od letoška do roku 2023 snížit počet zaměstnanců o pět procent, tedy asi o 3000 lidí. Zastavil se už například nábor nepřímého personálu, a to zejména mimo výrobní oblasti. Uvedl to ve čtvrtek týdeník Škodovácký odborář. Odbory se snižováním počtu zaměstnanců nesouhlasí a chtějí snížit pětiprocentní krácení personálu na minimum. Vyjádření firmy zjišťujeme. Škoda Auto zaměstnává téměř 39 000 lidí, z toho v Česku asi 34 000. Jedná se o kmenové zaměstnance, kromě nich v automobilce pracují i agenturní pracovníci.

"Odborová organizace tento postup kritizuje, je totiž nutné nejen podat informaci, ale celý projekt projednat. Odbory KOVO rovněž nesouhlasí s číslem rácia. Udělají proto vše, aby snížily toto neodpovědně stanovené plošné rácio pět procent na minimum," uvedl týdeník.

Vedení firmy by podle odborů snížením počtu pracovníků ohrozilo projekty Škody. "Je naprosto jasné, že pokud by se v ráciu pokračovalo, vytvoříme projekt solidarity, kdy přímí pracovníci odmítnou různé modely pracovní doby, jako je 17(směnný) a 18směnný systém či další formy flexibilní práce, včetně hromadných přesčasů," sdělily odbory.

Zdroj: ČTK
před 29 minutami

Rada: Konsolidace veřejných financí si patrně vyžádá růst daní

Vláda by měla podle Národní rozpočtové rady připravit realistickou konsolidaci veřejných financí, která by měla být proti aktuálním plánům rozsáhlejší. Je patrné, že si to vyžádá významné zvýšení daní. Vyplývá to z pravidelné čtvrtletní zprávy o stavu veřejných financí a nastavení rozpočtové politiky, kterou ve čtvrtek Národní rozpočtová rada zveřejnila. Česku podle ní hrozí, že kvůli vývoji veřejných financí narazí na takzvanou dluhovou brzdu již v roce 2024. Ještě loni v listopadu rada předpokládala, že na dluhovou brzdu narazí veřejné finance až o rok později.

Dluhová brzda stanoví hranici, při jejímž překročení musí vláda předložit návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu a fondů. Stanovena je na úrovni 55 procent hrubého domácího produktu. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) v únoru poslancům řekla, že veřejný dluh by měl ke konci letošního roku stoupnout na 45 procent HDP.

"Je zřejmé, že rozsah konsolidačního úsilí v letech 2022 až 2024 bude muset být vyšší než 0,5 procenta hrubého domácího produktu ročně. Zároveň je patrné, že tato konsolidace si vyžádá významné navýšení daňové zátěže, neboť dlouhodobější výpadek příjmů v rozsahu daňového balíčku není možné zcela pokrýt redukcí výdajů, pokud by tedy nemělo dojít k výrazné redukci výdajů v největších výdajových blocích, kterými jsou sociální zabezpečení, zdravotnictví a školství, což rada nepředpokládá," uvedla NRR.

Zdroj: ČTK
Další zprávy