Zmizela kritika i diskuse. Maďarská televize slouží Orbánovi k propagandě

Martin Novák Martin Novák
4. 7. 2020 8:23
Květnové volby do Rady České televize podnítily debatu o tom, jakou úlohu mají veřejnoprávní média plnit a zda se v Česku dostávají pod tlak vládních stran nebo některých zájmových skupin. Server Aktuálně.cz proto připravil minisérii o veřejnoprávních médiích v dalších středoevropských zemích. Po Polsku a Slovensku nabízíme třetí, poslední díl o Maďarsku.
Foto: Aktuálně.cz

Premiér Viktor Orbán a jeho strana Fidesz vyhráli parlamentní volby od roku 2010 už třikrát za sebou a vždy získali ústavní většinu. Fidesz jasně dominuje maďarské politické scéně. Opozice se po dlouhé době prosadila až loni v místních volbách v některých městech, má například starostu v Budapešti.

Jedním z důsledků nadvlády Fideszu na celostátní úrovni jsou však změny ve vedení veřejnoprávní televize a rozhlasu. Zpravodajství dostali do rukou lidé, kteří jsou premiérovi nebo lidem z jeho okolí politicky loajální, například současný ředitel televize a rozhlasu Dániel Papp.

Viktor Orbán je premiérem od roku 2010.
Viktor Orbán je premiérem od roku 2010. | Foto: Reuters

Analytik budapešťského výzkumného centra Policy Solutions Gábor Györi uvedl v rozhovoru pro Aktuálně.cz, že televize a rozhlas se změnily v propagandistický nástroj vlády, fungující za peníze daňových poplatníků.
Policy Solutions se hlásí k liberálním hodnotám a Orbánovi vyčítá, že v Maďarsku zavádí autoritářský způsob vládnutí. Včetně snahy ovládnout mediální prostor.

"Současná maďarská veřejnoprávní média ve svém zpravodajství preferují témata, která považuje za podstatná vláda a která ji staví do pozitivního světla. Hlavně imigraci a uprchlíky, dokonce i v časech, kdy žádní uprchlíci nepřicházejí. Naopak ignorují zdravotnictví, školství nebo sociální problémy, což jsou témata pro vládu a premiéra nepříjemná," řekl Györi.

Podle Györiho je také velký rozdíl v tom, jak televize a rozhlas informují o vládě a jak o opozici.

"Opoziční politici a nezávislí komentátoři dostávají mnohem méně prostoru než vládní politici a komentátoři, kteří podporují Orbána," míní.

"Skandály a problémy týkající se vládní strany jsou ze zpravodajství vypouštěny nebo jsou zmíněny jen krátce. Rozhovory s vládními politiky a členy vládnoucí strany vedou novináři tak, jak si dotazovaní přejí, zatímco rozhovory se zástupci opozice jsou vedeny kriticky, až agresivně. Interview s opozičními politiky navíc nejsou moc častá, většinou se odehrávají jen v době voleb."

Veřejnoprávní služba jako sci-fi

Češka Lucie Orbók žije v Maďarsku už sedm let, z toho pět let pracovala jako ředitelka Českého centra v Budapešti. Souhlasí s názorem, že podmínky pro vládu a opozici jsou ve veřejnoprávní televizi nerovné.

"Nejenže opozice nedostává prostor, ale z obrazovky naprosto zmizely jakékoliv diskuse nebo kriticky laděné pořady. Formáty, kde se pravidelně setkávají zástupci vlády se zástupci opozice, neexistují. Investigativně laděné pořady jsou ve veřejnoprávních médiích nepředstavitelné. A žánr předvolebních debat zmizel z obrazovek jakbysmet. To, co občanská společnost v Česku vnímá jako součást služby a náplň práce veřejnoprávních médií, patří v současném Maďarsku do žánru sci-fi," říká Lucie Orbók.

Americký finančník George Soros, který podporuje síť neziskových organizací, je častým terčem kritiky a slovních útoků premiéra Viktora Orbána. Podle něj Soros stojí za příchodem migrantů do Evropy a snaží se zničit "národní státy".

Letos na jaře navíc unikl na veřejnost manuál, který vedení televizního zpravodajství předalo svým novinářům. Ten jim kromě jiného ukládá, aby se poradili s nadřízenými při zpracovávání takzvaných citlivých témat. Mezi ně patří například Evropská unie, migrace nebo ekologická aktivistka Greta Thunbergová.

Už dříve se také objevily zprávy, že novináři veřejnoprávních médií v Maďarsku nesmějí citovat zprávy lidskoprávních organizací Amnesty International a Human Rights Watch.

Hádky v rodinách i ve společnosti

Podle Lucie Orbók je debata v současném Maďarsku skoro nemožná, a to nejen v médiích.

"Diskuse a argumentace se vytratily nejen z mediálního prostoru, ale chybí i ve společnosti samotné. Sama vnímám obrovskou propast mezi zastánci a odpůrci Orbánova režimu a neschopnost vést jakoukoliv, ideálně argumenty podloženou diskusi. Klasickou ukázkou budiž rodinné akce, kde lze nalézt zástupce krajní pravice, příznivce Fideszu i sympatizanty opozice, které v Maďarsku členové rodiny pejorativně nazývají libcsik, což je zkrácenina pro liberály. Nebo jsou rovnou označováni za komunisty," uvádí Češka. 

"Když vidím některé starší členy naší rodiny, jak bezhlavě věří všemu, co slyšeli ve veřejnoprávní televizi nebo rádiu, je to smutné. Když vám s vážnou tváří tvrdí, že přichází invaze migrantů, kteří chtějí nás a naši zem okupovat, nebo že globální oteplování a klimatická krize jsou jen dalším z ekonomických zájmů George Sorose, a v zásadě nejsou schopni vyslechnout názor druhého, je to frustrující," dodává.

Xaver Veselý: Nebudu hlasovací mašina

Do České televize jsem si nepřišel vyřizovat účty, už jsem vychladl, pořad Newsroom mi je jedno. S politiky se nepřátelím, říká člen Rady ČT Veselý. | Video: DVTV, Martin Veselovský
 

Právě se děje

před 32 minutami

Soud ve Štrasburku připustil klimatickou žalobu na 33 zemí, včetně Česka

Za přípustnou označil Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku klimatickou žalobu šesti dětí a mladých lidí z Portugalska, kterou podali na 33 zemí včetně Česka. Informovala o tom agentura DPA, podle které tak padla první velká překážka ve snaze přimět evropské vlády ke zlepšení boje proti klimatickým změnám. Žalobu podala skupina, jejíž nejmladší člence je teprve osm let, v září. Žalované státy se k ní budou muset vyjádřit do konce února příštího roku.

"Cílem žaloby je získat právně závazné rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, který bude po vládách v Evropě vyžadovat, aby podnikly potřebné naléhavé kroky a zastavily klimatickou krizi," stojí na stránkách věnovaných žalobě.

Šestice mladých lidí z portugalského hlavního města Lisabonu a z města Leiria a jeho okolí, kterým je od osmi do 21 let, podala žalobu v reakci na ničivé požáry v roce 2017, při kterých v jihoevropské zemi zemřelo přes 120 lidí. Vědci podle stěžovatelů potvrdili, že klimatické změny hrály při vzniku a šíření požárů roli.

Zdroj: ČTK
před 39 minutami

Pražští radní nesouhlasí se změnou územního plánu k nové ranveji na letišti

Pražští radní nedoporučili změnu územního plánu nutnou pro stavbu nové ranveje, kterou plánuje státem vlastněné ruzyňské letiště. Změna byla původně navržena ke schválení, radní však většinou hlasů byli pro nedoporučující stanovisko. O změnách s konečnou platností rozhodne zastupitelstvo. S výstavbou paralelní dráhy chce letiště začít zhruba za pět let.

Nová ranvej má doplnit stávající, a tím navýšit kapacitu až na 30 milionů cestujících ročně. Loni jich terminály na Ruzyni odbavily rekordních 17,8 milionu, což bylo podle zástupců letiště na hraně kapacity. Letos kvůli koronaviru provoz klesl na minimum. Podle dřívějších plánů by letiště chtělo získat stavební povolení ke stavbě v roce 2025 a stavbu dokončit o tři roky později. Náklady jsou odhadovány na zhruba devět miliard korun.

Zdroj: ČTK
před 46 minutami

Skokani vynechají i další závody SP, řeší se návrat z Finska

Čeští skokani na lyžích neabsolvují po nedělním závodu ve finské Ruce ani Světový pohár v Nižním Tagilu v tomto týdnu. Zatímco ostatní týmy dnes odletěly speciálem do Ruska, Češi po pozitivním testu Filipa Sakaly na koronavirus zůstávají ve Finsku v karanténě a řeší se jejich přesun domů.

Sakala, který v létě nemoc covid-19 prodělal, měl pozitivní test v neděli. Ostatní závodníci Viktor Polášek, Vojtěch Štursa a Čestmír Kožíšek sice byli negativní, ale museli také do karantény.

"Jsou na hotelu, každý musel do svého pokoje a jednáme, kdy je finská hygiena pustí do Česka. Snad to vyjde. Situace se vyvíjí každou hodinu," řekl ČTK za vedení skokanského úseku lyžařského svazu Jan Baier.

Další zprávy