Zabil koronavirus první demokracii? Těmito kroky Orbán uzurpuje moc v Maďarsku

Helena Truchlá Helena Truchlá
2. 4. 2020 18:29
Maďarský premiér Viktor Orbán se svými mocenskými snahami nikdy netajil. "Stačí nám vyhrát jednou, ale pořádně," prohlásil ještě jako zástupce opozice. Později Orbán, jeden z vůdců maďarské revoluce z roku 1989, přislíbil vybudování "nového, neliberálního Maďarska".
Maďarský premiér Viktor Orbán.
Maďarský premiér Viktor Orbán. | Foto: Reuters

Za deset let u moci premiér Orbán svou zemi skutečně změnil. Do vedoucích pozic ve státní správě, podnicích i na soudech dosadil spřízněné osoby z politické strany Fidesz. Omezil nezávislá a vůči vládě často kritická média, odebral pravomoci akademickým i výzkumným institucím. Země si od té doby výrazně pohoršila v mezinárodních žebříčcích hodnocení míry korupce i politických práv a občanských svobod

Tento týden se rozložení moci v Maďarsku změnilo ještě více v Orbánův prospěch. Tamní parlament odhlasoval neomezeně dlouhé prodloužení výjimečného stavu, vyhlášeného kvůli epidemii koronaviru. Kabinetu dává pravomoc vládnout pomocí dekretů, jejichž obsah nemá parlament možnost kontrolovat. 

"Nejde o to, že by premiér nyní získal víc moci, tu už měl díky většině v parlamentu," hodnotí dění v Maďarsku analytik Wojciech Przybylski z polského think-tanku Visegrad Insight. "Jenže parlament v podstatě abdikoval. Sám dal souhlas s tím, že přestane existovat, dokud ho premiér znovu nesvolá," vysvětluje.

Parlament podle něj neměl s ohledem na vůli voličů právo něco takového udělat na dobu delší než 30 dnů, natož neomezeně. "V tom smyslu to byla lest," je přesvědčený Przybylski. Za nouzového stavu se nesmějí konat volby, a kdokoliv by vládě bránil "v ochraně obyvatel" proti koronaviru, může skončit až na pět let ve vězení. 

Americký deník Washington Post dění v Maďarsku glosoval titulkem "koronavirus zabil svou první demokracii", další média hovoří o Orbánovi jako diktátorovi. "Není diktátor ani demokrat, v tuto chvíli má ale v rukou diktátorskou moc, kterou v tuto chvíli omezuje jenom členství Maďarska v Evropské unii," je přesvědčený Przybylski. 

Orbán během nouzového stavu vyslal do ulic i armádu. Vojáci mimo jiné dohlíží na strategicky důležité energetické a zdravotnické podniky, a to i ty soukromé. "Společně s opatřením, které hrozí vězením těm, kteří by se svobodně projevovali, to vláda v budoucnu použije k potlačení svých odpůrců a odměnění spojenců," tvrdí Przybylski. 

Maskovací taktika

Hned po neomezeném prodloužení nouzového stavu přišla Orbánova vláda se sérií opatření. Jedním z prvních byl zákaz změny pohlaví jakožto "biologicky dané vlastnosti". Maďarská nezávislá média varují, že návrh, který vyvolal vlnu odporu z řad opozice i členů LGBTQI komunity, má ve skutečnosti spíš zamaskovat další vládní plány.

Kabinet současně předložil také návrh, který by do režimu utajení převedl všechny podklady týkající se rekonstrukce železniční trasy z Budapešti do srbského Bělehradu. Projekt za více než dvě miliardy eur (asi 55 miliard korun) by měl zaplatit Peking, stavět budou čínské podniky.

Na maďarské straně, která si u asijské velmoci na projekt půjčí peníze, za něj zodpovídá Orbánův blízký přítel, miliardář Lőrinc Mészáros. Jedná se o nejdražší státní zakázku v maďarské historii a čínskou premiéru se stavbou železnice v Evropě. Její přínos je podle kritiků nejistý

Dále vláda převedla do zvláštního režimu výstavbu v budapešťském parku Városliget. Tu nedávno pozastavila budapešťská radnice, kvůli ohrožení kulturního dědictví ji kritizuje UNESCO. 

Orbán se v rámci balíčku opatření pokusil plošně omezit také pravomoci místních samospráv, po protestech komunálních politiků nakonec záměr vzdal. Na radnicích větších maďarských měst včetně Budapešti vládne od loňských voleb opozice. Platná naopak zůstala novela zákona o divadlech, která se dotkne většiny těchto kulturních institucí v zemi a vládě zajistí přímou kontrolu nad jejich provozem. 

Vyhoďte ho

Orbána mezitím nepřímo zkritizovalo třináct lídrů evropských vlád. "Jsme hluboce znepokojeni rizikem porušení zásad vlády práva, demokracie a základní práv, které přináší některá nouzová opatření," píše se v jejich společném prohlášení. Nesouhlas vyjádřila také šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.  

O vyloučení Orbána již v minulosti jednala například Evropská lidová strana (EPP), jejíž je Fidesz členem, nakonec mu ale pouze pozastavila členství. Předseda EPP Donald Tusk označil zneužití koronavirové krize k převzetí moci vládami za "politicky nebezpečné a morálně nepřípustné" a stranu vyzval, aby zvážila postoj k vyloučení přehodnotit. 

Maďarský lídr na jeho slova zareagoval dopisem adresovaným předsedkyni německých konzervativců (CDU) Annegret Kramp-Karrenbaeurové, ve kterém si stěžoval na to, že ho Tusk zneužívá pro vlastní "politické hry". "Ti, kteří nejsou schopni pomáhat, by aspoň neměli bránit snahám ostatních. Tohle není hra. V ohrožení jsou životy občanů ve všech členských zemích," napsal Orbán v dopise. 

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 12 minutami

Tálibán zakázal vysokoškolské studium afghánským ženám, mohly studovat jen tři měsíce

Afghánky nebudou mít až do odvolání přístup k vyššímu vzdělání, oznámilo podle agentury Reuters islamistickým Tálibánem spravované ministerstvo vyššího vzdělání. Veřejné i soukromé školy nyní obdržely od ministerstva dopis, který jim nařizuje bez prodlení zamezit studentkám v přístupu k vysokoškolskému vzdělání.

Nařízení vydal podle agentury AFP ministr pro vyšší vzdělání Nadá Muhammad Nadím. Mluvčí ministerstva jeho správnost potvrdil a dopis zaslaný vysokým školám zveřejnil na Twitteru.

Vysokoškolské studium bylo doposud jednou z mála věcí, které islamistické hnutí Tálibán po nástupu k moci v minulém roce afghánským ženám nezakázalo. Nařízení hnutí oznámilo necelé tři měsíce poté, co tisíce žen a dívek v celé zemi skládaly přijímací zkoušky na univerzity. Středoškolské studium měly dívky zakázané již dříve.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Pohraniční agenturu EU Frontex nově povede nizozemský generál Leijtens

Evropskou agenturu pro pohraniční a pobřežní stráž Frontex nově povede velitel nizozemského královského četnictva Hans Leijtens. Agenturu se sídlem ve Varšavě generál s více než 30 lety zkušeností povede příštích pět let, informovala dnes agentura AFP.

Leijtens, kterého jmenovala správní rada, vystřídá současnou úřadující prozatímní šéfku Frontexu Aiju Kalnajaovou. Ta agenturu vedla od letošního července, kdy vystřídala ve funkci Fabrice Leggeriho, který byl obviněn z tolerování nelegálního násilného vytlačování migrantů za hranice EU. Leggeri podal demisi letos v dubnu, v čele agentury stál od roku 2015.

Minulý týden Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) oznámil, že dosavadní šéfka Frontexu Kalnajaová je "zájmovou osobou" ve vyšetřování této unijní organizace. Kalnajaová agentuře AFP sdělila, že s vyšetřovateli "plně, otevřeně a bezpodmínečně spolupracuje s OLAF, aby pomohla vše objasnit".

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Všech 20 obviněných uznal hradecký soud vinnými v kauze podvodů s pojištěním

Krajský soud v Hradci Králové v kauze podvodů s úrazovým pojištěním v úterý uznal vinnými všech 20 obžalovaných. Pěti lidem vyměřil vězení, některým uložil podmíněné tresty a některým zákaz činnosti.

Hrozilo jim až deset let vězení. Deset obžalovaných soud některých skutků zprostil. V kauze původně figurovalo 21 obžalovaných. Případ jednoho z nich byl ze zdravotních důvodů obžalovaného vyloučen k samostatnému projednání.

Rozsudek není pravomocný. Vynesení rozsudku trvalo několik hodin. Většina obžalovaných dnes k soudu nedorazila, předem se omluvila. Obžaloba čítá přes tisíc stran, soudní spis více než 81 tisíc stran a jen rozsudek okolo 800 stran.

Zdroj: ČTK
Další zprávy