Dublin - Více než sto zemí světa ve středu večer odsouhlasilo zákaz používání tříštivých výbušnin během válečných konfliktů či protiteroristických akcí.
Největší výrobci těchto zákeřných kazetových zbraní - Spojené státy, Rusko, Čína, Indie, Pákistán a Izrael - však mezi nimi nejsou.
Tříštivé bomby vybuchují nad zemí a do prostoru rozptýlí stovky malých částí. Problém je, že mnoho z nich po dopadu nevybuchne a zůstávají tak nebezpečné po mnoho let.
Podle Organizace spojených národů tvoří 98 procent obětí civilisté. Bomby byly naposledy využívány izraelskou armádou během války v Libanonu v roce 2006. Dříve také při bombardování Kosova, Afghánistánu, Iráku nebo Laosu.
Američané, kteří se konference neúčastní, se snažili přesvědčit své spojence, aby apelovali na zmírnění textu, který budou v pátek ještě účastníci schvalovat. Půjde už však pouze o formalitu. Smlouva by poté měla být podepsána v prosinci v Oslu.
Další krok k bezpečnějšímu světu?
Podle norského diplomata Christiana Rugea, obeznámeného se smlouvou však text nedoznal žádných známek "změkčení". Také britský premiér Gordon Brown vyzval své armádní velitele, aby tříštivé bomby přestali používat.
Zákaz se týká prodeje, šíření i využívání této kazetové munice.
Konference navazuje na sezení v Ottavě v roce 1997, kdy byly zakázány protipěchotní miny. Přesto, že ani tam USA, Rusko a Čína nehlasovali pro zákaz, díky konferenci počet využívání min na světě poklesl.
