Ten večer premiér Olof Palme šel se svojí manželkou Lisbeth do kina. Zpět do rezidence předsedy vlády už se nevrátil. Zavraždil ho střelec s pistolí, stačila mu jedna kulka a jeden výstřel.
Vrah z místa utekl a desetiletí se nad Švédskem vznášely dvě otázky: Kdo a proč? Švédská prokuratura ve středu po 34 letech odpověděla na otázku kdo. Za vraha označila na základě nových poznatků švédského občana Stiga Engströma. Muže, který v roce 2000 ve svých šestašedesáti letech spáchal sebevraždu.
Po činu byl na místě a policie jej vyslýchala jako svědka. Média mu přezdívala Skandia man. Kvůli tomu, že k místu činu vyšel od pobočky pojišťovny Skandia. "Jedna z největších politických a kriminalistických záhad v dějinách Švédska nakonec byla objasněna," řekl agentuře Reuters švédský novinář Gunnar Wall, který napsal několik knih o Palmeho vraždě.
Není však jasně zodpovězena otázka, proč ke zločinu došlo.
Vyhraněný levicový politik
Vyšetřovatelé pracovali s mnoha verzemi, protože Palme byl výrazný politik s jasnými levicovými názory. Typ osobnosti, kterou lidé buď obdivují, nebo nenávidí - ale nic mezi tím.
Palme byl sociální demokrat, což v té době ve Švédsku znamenalo být výrazněji nalevo než u politiků obdobných stran například v Německu nebo Velké Británii. Švédové platili vysoké daně a žili v systému mnoha sociálních výhod poskytovaných státem. Ne všichni s tím ve Švédsku souhlasili, část obyvatelstva považovalo sociální demokracii za příliš prorostlou se státní správou a švédskou realitu za příliš socialistickou.
Pátrání vyšetřovatelů se ale zaměřovalo spíše směrem do zahraničí. V podezření byla Kurdská strana pracujících (PKK), která vedla boj za nezávislost Kurdů v Turecku, těšila se popularitě značné části kurdské komunity ve Švédsku a Palmeho vláda zároveň tuto organizaci označila za teroristickou.
Další stopa vedla do Jihoafrické republiky, kterou švédští vyšetřovatelé v souvislosti s vraždou dokonce v roce 1996 navštívili. Palme se velmi zasazoval o co nejtvrdší sankce proti režimu bílé menšiny v Jihoafrické republice a kritizoval tamní systém rasové segregace. Média spekulovala o tom, že kulku vypálil někdo, kdo nenáviděl Palmeho právě kvůli jeho odporu k apartheidu.
Bývalý voják Engström
Objevila se rovněž verze, že vrahem byl švédský policista, který odmítal Palmeho levicovou politiku. Podle některých švédských médií byl Engströmův čin motivován politicky, ale nezanechal v tomto směru po sobě žádnou zprávu nebo něco, co by odkazovalo na jeho názory.
U policie Engström nikdy nepracoval, sloužil ale ve švédské armádě. Vyšetřovatelé ale neobjevili, že byl jakkoliv propojen s nějakou organizací nebo státem. Případ připomíná atentát na Jana Pavla II. ve Vatikánu v roce 1981. Pátrání nepřineslo žádný důkaz, že by odsouzený útočník Ali Agca střílel na něčí objednávku nebo z něčího pověření, ačkoliv kolovaly zvěsti o možné účasti sovětské KGB, bulharské tajné služby nebo turecké nacionalistické organizace Šedí vlci.
Traumatizující zkušenost z vraždy politika na ulici prodělalo Švédsko po Palmem ještě jednou. V roce 2003 ubodal útočník v nákupním centru ve Stockholmu ministryni zahraničí Annu Lindhovou. Stejně jako Palme neměla ochranku. Za vraždu soud poslal do vězení na doživotí Švéda srbského původu Mihajla Mihajloviče. Ani u něj však nebyl jasně stanoven motiv činu.
Video: Policie po 34 letech objasnila vraždu švédského premiéra Olofa Palmeho
