Případ starý 34 let. Švédové oznámili, kdo zřejmě zavraždil premiéra Palmeho

Zahraničí ČTK Zahraničí, ČTK
Aktualizováno 10. 6. 2020 10:36
Celkem 34 let od vraždy švédského premiéra Olofa Palmeho prokuratura oznámila výsledky nového vyšetřování. Pravděpodobným vrahem byl Stig Engström, který je podle prokurátora už po smrti, protože v roce 2000 spáchal sebevraždu. Palme byl zastřelen ve Stockholmu v noci 28. února 1986, když šel s manželkou a synem z kina.
Policie po 34 letech objasnila vraždu švédského premiéra | Video: Reuters

Grafický designér Engström byl jedním z lidí, o nichž se od začátku vědělo, že byl na místě činu. Policie ho opakovaně vyslýchala jako svědka a krátce ho považovala i za možného podezřelého.

Stig Engström, pravděpodobný vrah bývalého švédského premiéra Olofa Palmeho.
Stig Engström, pravděpodobný vrah bývalého švédského premiéra Olofa Palmeho. | Foto: Reuters

Švédský státní zástupce Krister Petersson, který vyšetřování převzal v roce 2017, uvedl, že Engström nenáviděl Palmeho a jeho politiku. "Jelikož zemřel, nemohu ho obvinit," prohlásil Petersson na tiskové konferenci.

Engströmovi se v případu přezdívá Skandia man, protože na scénu dorazil z nedaleké kanceláře pojišťovny Skandia, kde pracoval. Popis vraha prchajícího z místa činu, který poskytlo několik svědků, odpovídal Engströmovi.

Palmeho žena byla při útoku zraněna a později za střelce označila již dříve trestaného Christera Petterssona, který byl posléze odsouzen. Rozsudek však byl po pár měsících zrušen.

V případu bylo vyslechnuto asi 10 tisíc osob a k odpovědnosti za vraždu Palmeho se přihlásilo 134 lidí, desítky z nich duševně nemocných. Následné vyšetřování je jako pachatele všechny vyloučilo.

Obviňovali CIA i KGB

Palme byl členem Švédské sociálnědemokratické dělnické strany a prosazoval švédský model sociálního státu. Na mezinárodní scéně pracoval ve prospěch omezení jaderného zbrojení, prosazoval právo národů na sebeurčení, kritizoval tehdejší režim apartheidu v Jihoafrické republice i americkou a sovětskou zahraniční politiku.

Palme měl mnoho nepřátel v zahraničí i ve své vlasti, kde byl především v armádních kruzích kritizován za ústupky vůči Sovětskému svazu. Jinak byl ale ve Švédsku populární a jeho politiku ovlivňoval více než tři desetiletí.

Po smrti premiéra se objevilo mnoho teorií o politickém spiknutí zahraničních sil. V podezření se ocitly například separatistická Strana kurdských pracujících (PKK), americká zpravodajská služba CIA, sovětská tajná policie KGB, německá teroristická organizace Frakce Rudé armády (RAF) či Irák. Stín podezření padl mimo jiné i na domácí pravicové extremisty či na švédskou tajnou policii Säpo. V 90. letech se často spekulovalo o tom, že za Palmeho vraždou mohl být jihoafrický rasistický režim.

 

Právě se děje

Další zprávy