Jiná taktika Švédska. Lidé dál sedí na zahrádkách, špitály jsou volné, líčí novinářka

Kateřina Šafaříková Kateřina Šafaříková
Aktualizováno 19. 4. 2020 18:12
Švédsko na rozdíl od jiných evropských států nezavádí přísná opatření v souvislosti s nákazou koronavirem. Hospody jsou dál otevřené, lidé přesto omezili cestování. Země však stále řeší, jestli vláda pandemii nepodcenila a nezapomněla na nejohroženější skupiny obyvatel, popisuje v rozhovoru pro deník Aktuálně.cz švédská novinářka Frida Sundkvistová z deníku Expressen.
Švédové si slunečné počasí o Velikonocích užívali na zahrádkách restaurací. Snímek ze Stockholmu.
Švédové si slunečné počasí o Velikonocích užívali na zahrádkách restaurací. Snímek ze Stockholmu. | Foto: Reuters

V zahraničí se hodně diskutuje o tom, jestli Švédsko svými minimálními restrikcemi v reakci na pandemii koronaviru riskuje, nebo se naopak zachovalo prozíravě. Jak to vnímáte vy coby Švédka?

Život v zemi se změnil, ačkoli méně dramaticky ve srovnání s jinými státy. Lidé sice dál posedávají ve venkovních restauracích, když to počasí dovolí, ale například autobusy nebo příměstskými vlaky tady ve Stockholmu, kde žiji a pracuji, skoro nikdo nejezdí. Je vidět, že obyvatelé opravdu necestují, a kdo může, pracuje z domova.

Švédská novinářka Frida Sundkvistová z deníku Expressen.
Švédská novinářka Frida Sundkvistová z deníku Expressen. | Foto: Frida Sundkvist/Twitter.com

Debata, jestli jsme se jako společnost postavili ke koronavirové nákaze správně, probíhá pořád, i my v redakci Expressenu se o tom bavíme a myslím, že to je v pořádku, že tak by to v liberální demokracii mělo být. Část švédských odborníků z vědecké komunity tvrdí, že jsme měli být tvrdší v sociálním distancování, například zakázat jakékoli sdružování větších skupin na veřejnosti - teď platí omezení jen pro padesát a více lidí. Jiní poukazují na to, že lidé se chovají disciplinovaně, takže další omezení nejsou potřeba.

Švédsko má relativně vysokou smrtnost na nemoc covid-19, dosud zemřelo přes 900 lidí z desetimilionové populace (podle úterních statistik zemřelo přes 1000 lidí, pozn. red.). Stejně lidnaté Česko eviduje jen stovku obětí koronaviru. Čím se smrtnost ve Švédsku vysvětluje? 

Je to tak, zrovna minulý týden se to hodně řešilo. Hlavní švédský hygienik Anders Tegnell tvrdí, že dosavadní oběti jsou ti, kteří onemocněli ještě před zavedením pravidel sociálního distancování a před informační kampaní vlády, jak se chránit. Na hodnocení, do jaké míry se skutečně švédská smrtnost liší a zda vláda udělala někde chybu, přijde podle tvrzení Tegnella čas v příštích týdnech.

Je tu jeden fenomén, který to může částečně vysvětlovat a jejž zatím zachytila jen média reportážně: fenomén starých osamělých Švédů, častěji mužů než žen, kteří nechtějí volat do nemocnice, i když je jim zle, protože nechtějí nikoho obtěžovat. Teprve čekáme na nějaká tvrdá data, která by to potvrdila, ale o tomhle se teď začalo hodně mluvit.

Vy sama jste se věnovala rozšíření nákazy na předměstí Stockholmu. Proč právě tam a k čemu jste dospěla? 

Většina prvních obětí covid-19 ve Švédsku pocházela z Rinkeby, což je chudinská čtvrť na severu města, v panelácích tu bydlí zhruba padesát tisíc lidí a třetina obyvatel má přistěhovalecké kořeny. Tak jsem se rozhodla na to podívat, protože tihle lidé nejezdí lyžovat do Alp. Ukázalo se, že obyvatelé Rinkeby jsou skutečně disproporčně zasaženi. Na deset tisíc lidí tu připadá 47 nakažených, zatímco průměrně ve Stockholmu to je třináct nakažených na deset tisíc obyvatel. Vysvětlení je bohužel krutě jednoduché.

Řada místních nemůže dělat svoji práci z domova, protože jsou to kadeřníci, číšníci, zdravotní sestry, sociální pracovnice, taxikáři. Jejich práce je přímo závislá na kontaktu s lidmi, kteří do Alp naopak jezdí, a hůř se tak chrání. Navíc mnozí bydlí ve vícegeneračních domácnostech, kde spolu na jednom prostoru žijí děti, střední generace i prarodiče, protože na víc nájmů nemají. Když proto švédský premiér vyzval, aby děti a vnoučata nyní nenavštěvovaly svoje babičky a dědečky, právě v Rinkeby se tohle pravidlo těžko naplňuje. Vláda navíc zpočátku podcenila informační kampaň v jiných jazycích než ve švédštině, kterou ve čtvrtích jako Rinkeby automaticky všichni neovládají. Šest z prvních patnácti mrtvých na covid-19 ostatně byli přistěhovalci ze Somálska.

Je za to švédská vláda kritizována?

Ano, byla, hlavně námi médii - a uznala svoje pochybení. Ale není to předmětem nějakého tlaku opozice na vládu. Švédsko si debatu o všech možných výzvách multikulturní společnosti prožilo před pěti lety v době uprchlické krize. Tehdy se řešilo, jak pomáhat lidem z jiného prostředí, i to, do jaké míry si přistěhovalci mohou za svoji situaci ve Švédsku sami, na což poukazovala naše krajní pravice. V tomto smyslu je teď klid a myslím, že je to hodně dáno i tím, že většina lidí podporuje vládu, protože nezavedla plošnou karanténu. Dál tak mohou chodit do práce a mají z čeho zaplatit nájem.

Jak to vypadá ve švédských nemocnicích a s testováním na covid-19?

Naše špitály mají volnou kapacitu. V Göteborgu, kde se očekává nové ohnisko nákazy po Stockholmu, už stojí pro jistotu dvě polní nemocnice pro pacienty s koronavirem a mají volno, stejně tak jsou volná lůžka také ve Stockholmu. To ale může souviset s tím, o čem jsem už mluvila - ti nejpotřebnější si záchranku na převoz do nemocnice nezavolají.

Celkově se velmi málo testuje, testy jsou vyhrazeny jen pro zdravotnický personál v nemocnicích a pro lidi, kteří mají příznaky a jdou si nechat odebrat vzorek. Tohle by se mělo teď změnit, vláda chystá testování zaměřené na domovy pro seniory a pracovníky v pečovatelských službách. Minulý týden vyskočil podíl těch, kteří zemřeli jinde než v nemocnici, a protože jde v drtivé většině o lidi nad 75 let, je možné, že teď bude Švédsko řešit, co mají jiné země už za sebou - poznání, že jsme v ochraně společnosti zapomněli na ty nejzranitelnější, nejstarší generaci.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Biker Cink získal čtvrtý domácí titul v cross country

Biker Ondřej Cink dokázal v Peci pod Sněžkou obhájit titul domácího šampiona v olympijské disciplíně cross country. Druhý byl při neúčasti Jaroslava Kulhavého, jenž spolu s Cinkem nepustil nikoho jiného na trůn již od roku 2013, Jan Škarnitzl. Bronz získal maratonský specialista Martin Stošek.

Devětadvacetiletý Cink potvrdil - stejně jako v předcházejícím závodě žen Jitka Čábelická - roli hlavního favorita. Celkem vyhrál republikový šampionát už počtvrté v kariéře. Oba úspěšní obhájci měli také před odložením olympijských her v Tokiu na příští rok nejblíže k tomu, aby reprezentovali pod pěti kruhy.

Dvojnásobný olympijský medailista a vítěz z her v Londýně 2012 Jaroslav Kulhavý dnes nestartoval. V pátek měl při tréninku nepříjemný pád a podstoupil i kontrolní rentgenové vyšetření v nemocnici.

Další zprávy