Stres a úzkost přebily slávu a úspěch. Tragédie šéfkuchaře ukazuje temnou stranu gastrobyznysu

Martin Novák Martin Novák
6. 2. 2016 11:06
Čtyřiačtyřicetiletý Benoit Violier se zastřelil doma svojí loveckou zbraní, v pátek měl pohřeb v katedrále v Lausanne. To vše jen dva měsíce poté, co byla jeho restaurace označena v žebříčku La Liste za nejlepší na světě.
Benoit Violier.
Benoit Violier. | Foto: wikimedia

Lausanne - Louis de Funès představil před více než třiceti lety ve své komedii Křidýlko nebo stehýnko svět gastronomických průvodců, ve kterém jsou majitelé restaurací schopni kritiky a znalce pokrmů i unést nebo věznit. To vše pro to, aby získali dobré hodnocení.

Svět špičkových a drahých restaurací, vévodících prestižním žebříčkům, má ale ke komediím mnohdy daleko.

Benoit Violier měl úspěch a uznání. Ve svém oboru byl slavný, skvělou kariéru za sebou a nejspíš i před sebou. Namísto toho ukončil Švýcar francouzského původu ve čtyřiačtyřiceti letech svůj život.

Šéfkuchař nejlepší restaurace světa - Restaurant de l'Hotel de Ville na okraji Lausanne - proti sobě obrátil svoji loveckou pušku. V pátek měl pohřeb v katedrále v Lausanne.

Velmi tenká hranice

Restaurace, kterou vedl, byla v prestižním francouzském žebříčku La Liste vyhlášena světovým premiantem v prosinci. Violier se zabil necelé dva měsíce poté.

Jeho přátelé a znalci gastronomie se shodují: kulinářský byznys je stresující záležitost. Pokud tedy chcete prosperovat nebo si udržet dlouho budovanou pověst.

Violier nevydržel tlak a jeho kolaps skončil tragédií. Jeho restaurace měla jako pouhá jedna ze dvou ve Švýcarsku tři michelinské hvězdičky.

Udržet si nezbytnou úroveň znamená mimořádné vypětí a rezignaci na rodinný život. Musíte být v práci od rána do večera, uvedla pro novináře Patricia Zizzová, Violierova přítelkyně a bývalá partnerka slavného francouzského šéfkuchaře Paula Bocuseho.

"Ve světě špičkových restaurací je hranice mezi úspěchem a bankrotem velmi tenká. Může ji tvořit jedno vyjádření kritika. Hodnocení v žebříčcích, například michelinské hvězdičky, může doslova znamenat pro šéfkuchaře život či smrt," napsal v nekrologu list St. Louis Post-Dispatch.

Nic nemůže být definitivně a úplně dokonalé

Nejde o první sebevraždu v oboru.

Před třinácti lety se zabil Francouz Bernard Loiseau poté, co gastronomický průvodce Gault & Millau snížil hodnocení jeho podniku.

Ve vlastní restauraci se po podobné kritice oběsil Homaro Cantu, mediálně známý šéfkuchař z Chicaga.

V jednom z rozhovorů pro kulinářský průvodce Violier o své práci prohlásil: "Nic nemůže být definitivně a úplně dokonalé. Všechno musí být znovu a znovu dosaženo každý den.“

V prosinci poté, co byl jím vedený restaurant vyhlášen jako nejlepší na světě, se o rodáka z La Rochelle zajímal list The New York Times. V rozhovoru z úst šéfkuchaře mimo jiné zaznělo: "Cítil jsem velkou zodpovědnost poté, co jsem byl vyhlášen jedničkou."

Pro časopis Food Arts před deseti lety prohlásil, že chce mít "nejkrásnější kuchyni v Evropě".

Francouzská média uvádějí, že loni krátce po sobě zemřeli Violierův otec a také jeho dlouholetý učitel, který do roku 2012 Restaurant de l'Hotel de Ville vedl.

Šéfkuchař se s tím údajně obtížně vyrovnával, ale nic nenasvědčovalo, že by jeho stav mohl vyústit v sebevraždu.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Další zprávy