* Němci se bojí, že Itálie má potenciál vážně poškodit celou eurozónu. * Pro Merkelovou je prý výhra Berlusconiho noční můrou. * Favoritem voleb je i přes mocný Berlusconiho finiš levicová Demokratická strana.
Řím - Italové rozhodují o novém parlamentu ve volbách označovaných jako nejdůležitější po druhé světové válce.
Už kvůli tomu, že je tentokrát sleduje s mimořádným napětím Evropa a že Itálie je v nejdelší poválečné ekonomické recesi.
V sázce jsou reformy a schopnost země splácet dluhy. Vzhledem k tomu, že Itálie je třetí největší ekonomikou eurozóny, prohloubení jejích hospodářských problémů nebo dokonce potřeba mezinárodní pomoci by pro všechny státy používající euro byly velkou ranou.
Poslední průzkumy ukazovaly na těsný výsledek. Středolevá Demokratická strana si udržovala náskok pěti procentních bodů před Lidem svobody bývalého premiéra Silvia Berlusconiho.
Ten v kampani mocně finišoval a neustále stahoval v průzkumech náskok šéfa Demokratické strany Piera Luigiho Bersaniho. Pokud by Berlusconi dokázal opět zvítězit, zamračené tváře by byly k vidění na vlivných politických místech hlavně v Bruselu a Berlíně.
Spolková kancléřka Angela Merkelová kritizovala Berlusconiho za špatnou rozpočtovou politiku a neschopnost udělat něco pro to, aby se snížily náklady na splácení vysokého italského státního dluhu.
Němci dávali najevo, že návrat šestasedmdesátiletého mediálního magnáta, který se poprvé stal ministerským předsedou už v roce 1994, by představoval katastrofu.
"Moje rada Italům je následující. Neudělejte stejnou chybu tím, že ho znovu zvolíte," prohlásil bez diplomatických skrupulí německý ministr financí Wolfgang Schäuble v rozhovoru pro italský list l´Espresso.
Noční můra Merkelové
Jednoznačně se vyjádřil předseda zahraničněpolitického výboru Bundestagu Ruprecht Polenz. "Itálie potřebuje politické vůdce, kteří jsou schopni se dívat do budoucnosti. Berlusconi mezi takové politiky nepochybně nepatří."
Hlavní italské strany a bloky
1) Demokratická strana
- Strana levého středu, hlavní favorit a pravděpodobný vítěz voleb. Stranu vede bývalý ministr průmyslu Pier Luigi Bersani.
2) Lid svobody
- Pravicové seskupení, které do voleb znovu vede Silvio Berlusconi. Ten poslední volby v roce 2008 vyhrál, ale v listopadu 2011 po kritice za rozpočtovou politiku a nezvládnutí státního dluhu rezignoval.
3) Hnutí pěti hvězdiček
- Formace komika Beppe Grilliho. Staví se proti současnému politickému systému, je proti euru.
4) Občanská volba
- Středová strana úřednického premiéra Maria Montiho, který v listopadu 2011 nahradil Berlusconiho a zahájil radikální reformy a úsporná opatření.
Sama Merkelová se k italským volbám nevyjádřila, ale lidé z její blízkosti sdělili agentuře Reuters, že volební vítězství Lidu svobody je pro ni noční můrou.
Jak vyšlo později najevo, Merkelová v říjnu 2011 telefonovala italskému prezidentovi Giorgiu Napolitanovi a žádala, aby učinil vše, co může, pro demisi Berlusconiho kabinetu. Ten skutečně několik dní nato odstoupil a vládnout začal úřednický kabinet Maria Montiho.
Přijal řadu tvrdých úsporných opatření, která Berlusconi odmítal a odmítá i nyní v předvolební kampani. Merkelovou obviňuje, že stála za jeho "svržením." Ti Italové, kteří s ním sympatizují, považovali intervenci z Berlína za národní ostudu a důkaz, že Berlín chce ovládat nejen Německo, ale také Itálii a celou Evropu.
Promluvil "dozorce z koncentráku"
Jestliže se Merkelová držela zpátky, pak o předsedovi Evropského parlamentu (a Němci) Martinu Schulzovi platí opak. "Silvio Berlusconi už jednou poslal Itálii do problémů svojí nezodpovědnou politikou a soukromými eskapádami," řekl deníku Bild.
Jeho spor je i osobní, protože před deseti lety jej bývalý italský premiér v debatě na půdě Evropského parlamentu přirovnal k dozorcům v nacistických koncentračních táborech.
Je otázkou, zda německé přesvědčování Italů k nezvolení Berlusconiho nebude z jejich pohledu kontraproduktivní.
Podle italských expertů ve skutečnosti může expremiér, který přečkal tolik skandálů, soudů a obvinění jako málokterý jiný politik na světě, dostat ještě více hlasů, než ukazují průzkumy.
Řada lidí se totiž vzhledem k jeho aférám stydí otevřeně říci, že ho chce volit. Expremiér například lidem nabídl, že pokud vyhraje, zruší Montiho vládou zavedenou daň z nemovitosti a dokonce ji vrátím těm, kteří už zaplatili.
Největší italská investiční banka Mediobanca zveřejnila analýzu, podle které výhra Berlusconiho vystraší investory, znejistí trh a Itálie pak bude muset požádat o mezinárodní finanční záchranu.
Itálie ani na následující období nemá příznivý hospodářský výhled. Podle odhadů Evropské komise letos ekonomika opět klesne, a to o jedno procento. Nezaměstnanost vystoupá ke dvanácti procentům.
Šéf Demokratické strany Pier Luigi Bersani - ministr průmyslu z doby vlády levicové koalice v letech 2006 až 2008 - se snažil v kampani na poslední chvíli přesvědčovat voliče o potřebě hlasovat tentokrát doleva hlavně na Sicílii. V posledních volbách v roce 2008 totiž Berlusconi uspěl hlavně díky velké podpoře ostrovanů.
Očekává se, že Bersani se pokusí po volbách vytvořit koalici s Občanskou volbou Maria Montiho, ačkoliv se oba muži v názorech na některá úsporná opatření liší.
Senát má váhu
Sestavování vlády v Itálii tradičně komplikuje fakt, že se volí jak poslanci, tak senátoři. Do Senátu se volí po jednotlivých regionech, což nahrává spíše Berlusconimu, který má tradičně značnou podporu v hustě zalidněných oblastech severní Itálie.
Senát má přitom v Itálii stejné postavení jako Poslanecká sněmovna, na rozdíl od České republiky. Není tedy vůbec vyloučeno, že už odepisovaný muž se ještě jednou vrátí. Naopak prohra by zřejmě už definitivně znamenala konec jeho politické kariéry, i když u Berlusconiho skutečně jeden nikdy neví.
