Stockholm - Nepokoje, které již takřka týden otřásají Stockholmem, se v noci na sobotu poprvé ve významnější míře rozšířily mimo švédskou metropoli.
Naopak situace v hlavním městě se uklidňuje, pravděpodobně také díky policejním posilám přivolaným do Stockholmu z jiných částí země. Informovala o tom dnes agentura Reuters. Řádění desítek útočníků, kteří zapalují auta a vytloukají výlohy, začalo minulou neděli ve stockholmských čtvrtích obývaných chudšími obyvateli a přistěhovalci.
Ve městě Örebro, které se nachází 160 kilometrů západně od Stockholmu, asi 25 maskovaných osob zapálilo tři automobily, školu a pokusilo se podpálit rovněž policejní stanici.
Také ve stotisícovém Linköpingu vzdáleném od metropole asi 300 kilometrů hořela auta, podle agentury TT se ale útočníci pokusili zapálit také školu a školku. Drobné incidenty jsou hlášeny rovněž z Malmö a Uppsaly. Zatčen nebyl nikdo.
Desítky mladých lidí vyšly znovu i do ulic Stockholmu. Policie uvedla, že obětí plamenů se staly nejméně dva automobily a recyklační stanice. "Situace je trochu klidnější. Samozřejmě ale máme ještě hlášeny požáry," uvedla Towe Haggová, mluvčí stockholmské policie. "Ve srovnání s předchozími večery to bylo jednodušší," potvrdil dnes po půlnoci její slova další policejní mluvčí Lars Byström.
I tak ale na stockholmských předměstích v noci na dnešek shořelo 20 až 30 automobilů. Výtržníci už ale na rozdíl od předchozích nocí neházeli kameny na policisty nebo hasiče. Policie na jižních předměstí Stockholmu v pátek pozorovala také desítky krajně pravicových extremistů. Panují přitom obavy, že by mohli na nepokoje zareagovat vlastními násilnými akcemi.
6 dní nepokojů, 29 zatčení
Nepokoje pokračovaly ve Stockholmu dnes šestým dnem. Jsou jimi postiženy především čtvrti obývané sociálně slabšími vrstvami s velkým podílem přistěhovalců. Do dneška policie zatkla 29 lidí, většinou podezřelých ze žhářství.
Kvůli přetíženosti metropolitní policie byly do Stockholmu v pátek vyslány posily z Malmö, Göteborgu a dalších měst.
Nepokoje, jež v zahraničí poškodily pověst Švédska jako mírumilovné země s vysokou životní úrovní, vyvolaly v zemi debatu o asimilaci přistěhovalců, kteří představují 15 procent z devítimilionové populace.
Mnohé imigranty nalákala v minulosti do Švédska vstřícná přistěhovalecká politika, středopravá vláda ale od svého nástupu k moci v roce 2006 postupně omezuje sociální výhody. Podle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) Švédsko zaznamenalo za posledních 25 let vůbec největší nárůst sociální nerovnosti ze všech rozvinutých zemí.
Obětí zvětšující se propasti mezi bohatými a chudými se stává především přistěhovalecká mládež, která má problémy najít práci, postrádá vzdělání a cítí se být vytlačována na okraj. Zatímco mezi rodilými Švédy je nezaměstnanost asi šestiprocentní, mezi imigranty přesahuje 16 procent.
Nedávná vládní studie ukázala, že až třetina mladých lidí v nejchudších čtvrtích velkých švédských měst nestuduje, ani nepracuje.
Násilí ve Švédsku připomíná podobné nepokoje v Paříži či Londýně v posledních letech. Ve srovnání s nimi je ale mírnější, protože ho nedoprovází rabování a mnohem méně je také zraněných a zatčených. Přes den ve Stockholmu nejsou nepokoje znát, a normálně působí dokonce i postižené čtvrtě.
