Už loňský posun na dvě minuty do půlnoci, která symbolizuje konec světa, znamenal nejpesimističtější posudek od roku 1953. Tehdy vyvolávaly obavy první testy vodíkových pum a vyhrocená fáze studené války mezi Spojenými státy a Sovětským svazem.
Před rokem se zase odstup od půlnoci snižoval kvůli severokorejským jaderným testům a "neschopnosti (amerického) prezidenta (Donalda) Trumpa a dalších světových vůdců postavit se trvající hrozbě jaderné války a klimatických změn".
Pomyslný odpočet k apokalypse, který vznikl v roce 1947, je projektem odborného časopisu Bulletin amerických jaderných vědců. O každoroční aktualizaci polohy minutové ručičky rozhodují v posledních letech kromě odborníků na fyziku také ekologové a více než desítka nositelů Nobelových cen.
Předsedkyně časopisu Rachel Bronsonová na tiskové konferenci ve Washingtonu řekla, že závažnost globálních hrozeb narůstá. Svět podle ní ohrožují silní lídři, kteří "očerňují a odhazují nejefektivnější metody pro zvládání komplikovaných výzev".
"Musíme jednat a pracovat společně," dodal bývalý generální tajemník OSN Pan Ki-mun, který se rozhodování o novém stavu hodin posledního soudu rovněž účastnil.
Podle dalšího ze členů panelu, astrofyzika Roberta Rosnera, znamená aktuální 100vteřinová lhůta "velmi špatné zprávy". "To, co jsme říkali loni, je dnes znepokojivou realitou, neboť věci nespějí k lepšímu," cituje vědce BBC.
Původním impulsem k založení hodin posledního soudu bylo znepokojení odborníků po použití prvních atomových bomb. Letos kromě jaderného zbrojení osobnosti varovaly také před dezinformačními kampaněmi využívanými vládami s cílem zasévat nedůvěru vůči institucím či jiným zemím.