Vědci zjistili, co zabilo až milion ptáků. Oceán zasáhla nezvykle teplá vlna

Jana Václavíková Jana Václavíková
Aktualizováno 23. 1. 2020 20:47
Mezi létem 2015 a jarem následujícího roku vyplavily vlny na západní pobřeží Spojených států desetitisíce uhynulých mořských ptáků alkounů. Lidé nacházeli jejich těla od Aljašky až po Kalifornii, tedy přibližně po délce šesti tisíc kilometrů. Nyní vědci přišli na důvod, proč tolik zvířat najednou uhynulo.
Během pár měsíců zemřelo až milion alkounů.
Během pár měsíců zemřelo až milion alkounů. | Foto: Shutterstock

"Neujdu ani pár kroků a najdu mrtvého alkouna," popsala místnímu deníku Anchorage Daily News scénu z Aljašského zálivu bioložka Heather Rennerová. Právě zde zaznamenali nejvyšší koncentraci uhynulých ptáků, kteří jsou podobní tučňákům.

Přestože vědci napočítali "jen" 62 tisíc uhynulých ptáků, domnívají se, že skutečný počet může sahat až k milionu kusů. Na břeh se totiž dostane jen malá část ptáků, zbytek uhyne na moři a jejich těla nikdy nevyplavou.

Minulou středu tým pod vedením Johna Piatta z americké vládní agentury na výzkum geografie Geological Survey vydal studii, která tuto anomálii vysvětluje. Publikoval ji odborný časopis Plos One

Od začátku se vědci domnívali, že smrt alkounů bude souviset s jevem, který ve stejné době vrcholil na západě Spojených států. Šlo o vlnu teplé mořské vody, nazývanou v angličtině "blob", která přišla do oblasti už koncem roku 2013 a zmizela o tři roky později, informuje vědecký časopis New Scientist. Teplota vody při ní stoupla o tři až šest stupňů Celsia, doplňuje americká stanice CNN

Oteplení mělo podle vědců hned několik následků, například se výrazně rozmnožila mořská řasa plná toxinů. Osudová byla ale pro ptáky změna v potravním řetězci, kterou teplejší voda v oblasti spustila.

Hejno alkounů.
Hejno alkounů. | Foto: Gary Bembridge / Wikimedia Commons / CC-BY-2.0

Ubylo množství planktonu a malých ryb a větší ryby, zvyklé na studenější vodu, se snažily regulovat svou teplotu vyšším příjmem potravy. Mezi nimi a mořskými ptáky, kteří se pro potravu běžně potápí do oceánů, tak začal boj.

"Představte si to jako závod do obchodu s potravinami, do kterého přestaly pravidelně dojíždět zásoby," přibližuje serveru zaměřenému na vědu Science Alert bioložka a spoluautorka studie Julia Parrishová z Washingtonské univerzity. 

Nedostatek potravy pocítili alkouni výrazněji než jejich soupeři, protože tito ptáci denně snědí až polovinu své hmotnosti a po třech až pěti dnech bez potravy umírají na vyhladovění. 

Ve stejné době a pravděpodobně ze stejného důvodu uhynul také velký počet ryb, lachtanů nebo kytovců, informuje britská stanice BBC

"Počet uhynutí je ohromující a alarmující. Je to červená vlajka varující před obrovským dopadem, jaký může oteplování oceánů mít na ekosystém," řekl vedoucí studie Piatt.

Hrozba teplých vln z budoucnosti

Smrt alkounů vědce překvapila také proto, že jinak jsou ptáci svému prostředí dobře přizpůsobeni - jsou rychlí a dokážou se pro potravu potápět do velkých hloubek. Masa teplé vody bude ale mít vliv i na následující generace ptáků. Stanice CNN uvádí, že v roce 2015 tři kolonie alkounů nepřivedly na svět ani jedno mládě. V následujícím roce to bylo už dvanáct kolonií. Číslo však může být vyšší, protože vědci nemonitorují veškeré populace ptáků.

V loňském roce panel OSN pro klima varoval, že teplé mořské vlny budou kvůli klimatické změně častější. Jejich výskyt od roku 1982 vzrostl o 82 procent, nejnověji jsou tyto "bloby" k vidění i u Nového Zélandu.

Loni v létě vlna zasáhla přibližně stejnou oblast jako před čtyřmi lety, kdy ve velkém uhynuli alkouni. Přestože se nyní voda oteplila rychleji, než je obvyklé, Piatt se domnívá, že dopad bude menší, protože vlna ovlivnila méně rozlehlou lokalitu. 

Video: Oteplování planety ovlivní i vodní hmyz. Čeští vědci zjišťují, zda oteplování klimatu přežije

Oteplování planety ovlivní i vodní hmyz. Čeští vědci zjišťují, zda změny klimatu přežije | Video: Akademie věd ČR
 

Právě se děje

před 43 minutami

Tunisko nejspíš čekají předčasné volby, potvrdil tamní prezident

Tuniský prezident Kaís Saíd potvrdil záměr vypsat předčasné volby v případě, že nová vláda nezíská důvěru. Sestavením kabinetu je momentálně pověřený někdejší ministr financí Iljás Fachfách, kterého Saíd navrhl v lednu poté, co jeho předchozího kandidáta parlament neschválil. Informovala o tom agentura Reuters.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Nejlepšími sportovci roku jsou Messi, Hamilton a Bilesová

Držiteli trofeje Laureus pro nejlepší sportovce minulého roku jsou argentinský fotbalista Lionel Messi, britský pilot formule 1 Lewis Hamilton a americká sportovní gymnastka Simone Bilesová. Ta obhájila loňské prvenství, ocenění označované za sportovního Oscara poprvé získala už v roce 2016. Messi s Hamiltonem, kteří v mužské části ankety dostali stejný počet hlasů, zvítězili poprvé.

Hamilton, jenž se loni pošesté stal mistrem světa F1, převzal trofej od bývalého francouzského fotbalového trenéra Arsénea Wengera. Messi, který je v dvacetileté historii ankety prvním vítězným zástupcem kolektivního sportu, ani Bilesová se dnešního vyhlášení v Berlíně nezúčastnili.

Bilesová na loňském světovém šampionátu rozšířila sbírku zlatých medailí o dalších pět, v 22 letech už má na kontě rekordních 19 titulů. V anketě dostala přednost před americkou lyžařkou Mikaelou Shiffrinovou, jamajskou sprinterkou Shelly-Ann Fraserovou-Pryceovou, japonskou tenistkou Naomi Ósakaovou, americkou fotbalistkou Megan Rapinoeovou a americkou běžkyní Allyson Felixovou.

Mezi muži se do finálové nominace dostali kromě Messiho s Hamiltonem i keňský maratonec Eliud Kipchoge, španělský tenista Rafael Nadal, španělský motocyklový jezdec Marc Márquez a americký golfista Tiger Woods.

V kategorii Návrat roku zvítězila německá pilotka formule 3 Sophia Flörschová, která se po těžkém zranění páteře dokázala vrátit k závodění. Za průlom roku byl oceněn kolumbijský cyklista Egan Bernal, vítěz Tour de France. Týmem roku jsou jihoafričtí ragbyoví mistři světa, nejlepší v akčních sportech je americká snowboardistka Kim Chloeová.

Zdroj: ČTK
Další zprávy