Vědci zjistili, co zabilo až milion ptáků. Oceán zasáhla nezvykle teplá vlna

Jana Václavíková Jana Václavíková
Aktualizováno 23. 1. 2020 20:47
Mezi létem 2015 a jarem následujícího roku vyplavily vlny na západní pobřeží Spojených států desetitisíce uhynulých mořských ptáků alkounů. Lidé nacházeli jejich těla od Aljašky až po Kalifornii, tedy přibližně po délce šesti tisíc kilometrů. Nyní vědci přišli na důvod, proč tolik zvířat najednou uhynulo.
Během pár měsíců zemřelo až milion alkounů.
Během pár měsíců zemřelo až milion alkounů. | Foto: Shutterstock

"Neujdu ani pár kroků a najdu mrtvého alkouna," popsala místnímu deníku Anchorage Daily News scénu z Aljašského zálivu bioložka Heather Rennerová. Právě zde zaznamenali nejvyšší koncentraci uhynulých ptáků, kteří jsou podobní tučňákům.

Přestože vědci napočítali "jen" 62 tisíc uhynulých ptáků, domnívají se, že skutečný počet může sahat až k milionu kusů. Na břeh se totiž dostane jen malá část ptáků, zbytek uhyne na moři a jejich těla nikdy nevyplavou.

Minulou středu tým pod vedením Johna Piatta z americké vládní agentury na výzkum geografie Geological Survey vydal studii, která tuto anomálii vysvětluje. Publikoval ji odborný časopis Plos One

Od začátku se vědci domnívali, že smrt alkounů bude souviset s jevem, který ve stejné době vrcholil na západě Spojených států. Šlo o vlnu teplé mořské vody, nazývanou v angličtině "blob", která přišla do oblasti už koncem roku 2013 a zmizela o tři roky později, informuje vědecký časopis New Scientist. Teplota vody při ní stoupla o tři až šest stupňů Celsia, doplňuje americká stanice CNN

Oteplení mělo podle vědců hned několik následků, například se výrazně rozmnožila mořská řasa plná toxinů. Osudová byla ale pro ptáky změna v potravním řetězci, kterou teplejší voda v oblasti spustila.

Hejno alkounů.
Hejno alkounů. | Foto: Gary Bembridge / Wikimedia Commons / CC-BY-2.0

Ubylo množství planktonu a malých ryb a větší ryby, zvyklé na studenější vodu, se snažily regulovat svou teplotu vyšším příjmem potravy. Mezi nimi a mořskými ptáky, kteří se pro potravu běžně potápí do oceánů, tak začal boj.

"Představte si to jako závod do obchodu s potravinami, do kterého přestaly pravidelně dojíždět zásoby," přibližuje serveru zaměřenému na vědu Science Alert bioložka a spoluautorka studie Julia Parrishová z Washingtonské univerzity. 

Nedostatek potravy pocítili alkouni výrazněji než jejich soupeři, protože tito ptáci denně snědí až polovinu své hmotnosti a po třech až pěti dnech bez potravy umírají na vyhladovění. 

Ve stejné době a pravděpodobně ze stejného důvodu uhynul také velký počet ryb, lachtanů nebo kytovců, informuje britská stanice BBC

"Počet uhynutí je ohromující a alarmující. Je to červená vlajka varující před obrovským dopadem, jaký může oteplování oceánů mít na ekosystém," řekl vedoucí studie Piatt.

Hrozba teplých vln z budoucnosti

Smrt alkounů vědce překvapila také proto, že jinak jsou ptáci svému prostředí dobře přizpůsobeni - jsou rychlí a dokážou se pro potravu potápět do velkých hloubek. Masa teplé vody bude ale mít vliv i na následující generace ptáků. Stanice CNN uvádí, že v roce 2015 tři kolonie alkounů nepřivedly na svět ani jedno mládě. V následujícím roce to bylo už dvanáct kolonií. Číslo však může být vyšší, protože vědci nemonitorují veškeré populace ptáků.

V loňském roce panel OSN pro klima varoval, že teplé mořské vlny budou kvůli klimatické změně častější. Jejich výskyt od roku 1982 vzrostl o 82 procent, nejnověji jsou tyto "bloby" k vidění i u Nového Zélandu.

Loni v létě vlna zasáhla přibližně stejnou oblast jako před čtyřmi lety, kdy ve velkém uhynuli alkouni. Přestože se nyní voda oteplila rychleji, než je obvyklé, Piatt se domnívá, že dopad bude menší, protože vlna ovlivnila méně rozlehlou lokalitu. 

Video: Oteplování planety ovlivní i vodní hmyz. Čeští vědci zjišťují, zda oteplování klimatu přežije

Oteplování planety ovlivní i vodní hmyz. Čeští vědci zjišťují, zda změny klimatu přežije | Video: Akademie věd ČR
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Závěť britského prince Philipa bude tajná dalších 90 let, rozhodl soud

Závěť zesnulého prince Philipa, manžela britské panovnice Alžběty II., bude zapečetěná a tajná ještě nejméně 90 let, rozhodl dnes nejvyšší soud. Důvodem je ochrana "důstojnosti a postavení" královny, píše BBC News. Již více než století je v Británii zvykem, že po smrti vysoce postaveného člena královské rodiny jsou soudy požádány, aby zapečetily jejich závěti.

Philip, známý též jako vévoda z Edinburghu, byl s královnou ženatý více než 70 let. Brali se ještě předtím, než usedla na trůn. Vévoda zemřel ve věku 99 let letos v dubnu.

"Míra publicity, kterou by zveřejnění pravděpodobně přilákalo, by byla velmi rozsáhlá a zcela v rozporu s cílem zachovat důstojnost panovníka," uvedl v dnes zveřejněném verdiktu soudce Andrew McFarlane.

Stejným způsobem zapečetěných posledních vůlí členů britské monarchie existuje zhruba 30. Ve správě je má nejdéle sloužící soudce nejvyššího soudu se specializací na rodinné právo, jímž je právě teď Andrew McFarlane, vysvětluje BBC. Nejstarší ze závětí pochází od prince Františka z Tecku, mladšího bratra královny Mary, rozené Marie z Tecku. Nejnovější je závěť královny matky z roku 2002.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Futsalisté na MS podlehli Brazílii 0:4, s favoritem drželi krok jen poločas

Čeští futsaloví reprezentanti ve druhém utkání na mistrovství světa v Litvě podlehli favorizované Brazílii 0:4. Rekordní pětinásobní šampioni vstřelili všechny branky ve druhém poločase.

Svěřenci trenéra Tomáše Neumanna nenavázali na úvodní vítězství 5:1 nad Panamou, třetí utkání ve skupině D sehrají v neděli proti Vietnamu, který má na kontě také tři body. "Kanárci" jsou po dvou kolech stoprocentní a mají jistý postup.

Čeští hráči v Klajpedě první půli drželi s Brazilci krok, i když gólmana Gerčáka dvakrát zachránila branková konstrukce. Šance si ale vytvořil i Neumannův tým, ty největší zahodili Seidler se Slováčkem.

Jihoameričané už po přestávce potvrdili roli jasného favorita. Mezi 23. a 24. minutou se dvakrát trefil Ferrao, nejlepší futsalista světa za poslední dva roky. Gerčáka poté překonali ještě kapitán Rodrigo a těsně před koncem Marlon. Češi tak s Brazílií prohráli i poosmé v historii.

Do osmifinále turnaje projdou dvě nejlepší mužstva z šesti skupin a čtyři nejlepší celky na třetích místech. Čeští futsalisté na světovém šampionátu startují počtvrté, nejlepším výsledkem Neumannova výběru je osmé místo z roku 2004.

Mistrovství světa ve futsalu v Litvě:

Skupina D:

Brazílie - Česko 4:0 (0:0)

Branky: 23. a 34. Ferrao, 26. Rodrigo, 20. Marlon.

Sestava Česka: Gerčák (Němec) - Záruba, Slováček, Koudelka, D. Drozd - Homola, Vokoun, P. Drozd, Křivánek, Rešetár, Seidler, Holý, Vnuk. Trenér: Neumann.

Panama - Vietnam 2:3 (2:2)

1. Brazílie 2 2 0 0 13:1 6
2. Česko 2 1 0 1 5:5 3
3. Vietnam 2 1 0 1 4:11 3
4. Panama 2 0 0 2 3:8 0

Skupina C:

Šalamounovy ostrovy - Portugalsko 0:7 (0:3), Thajsko - Maroko 1:1 (0:1).

1. Portugalsko 2 2 0 0 11:1 6
2. Maroko 2 1 1 0 7:1 4
3. Thajsko 2 0 1 1 2:5 1
4. Šalamounovy ostrovy 2 0 0 2 0:13 0

 

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Ozonová díra je letos větší než Antarktida, výrazně se zvětšila v posledním týdnu

Ozonová díra nad jižní polokoulí je letos větší než obvykle a rozměry už přesahuje velikost Antarktidy. Uvedla to dnes evropská agentura pro sledování atmosféry Copernicus, podle níž se díra v ochranné vrstvě atmosféry výrazně zvětšila v posledním týdnu.

"Sledujeme poměrně velkou a potenciálně i hlubokou ozonovou díru," sdělil ředitel agentury Vincent-Henri Peuch. Zvětšování ozonové díry podle něj letos začalo běžně, podobně jako loni, kdy se však změnila v jednu z nejdéle trvajících za dobu měření.

Ozonová vrstva chrání Zemi před rakovinotvorným ultrafialovým zářením ze Slunce. Nad Antarktidou se vytváří každoročně. Vědci nicméně doufají, že by mohla díky omezení škodlivých látek v nadcházejících desetiletích zcela zmizet. Situace se zlepšila díky Montrealskému protokolu z roku 1987, jenž prakticky zastavil výrobu látek, které ozonu škodí.

Odborníci tvrdí, že se ozonová vrstva začíná obnovovat, ale zároveň dodávají, že bude zřejmě trvat do 60. let tohoto století, než z atmosféry zmizí škodlivé látky, podotkla agentura AP.

Zdroj: ČTK
Další zprávy