Ukrajinský prokurátor odmítl jmenovat konkrétní země, které odmítají podezřelé vydat. Podle serveru Guardian mezi ně patří mimo jiné Francie, Rakousko i Finsko. Od začátku války ukrajinské soudy vydaly asi sedm set žádostí tohoto typu. Cílem země je, aby lidé podezřelí z válečných zločinů na Ukrajině, mohli čelit spravedlnosti.
Právě od Finska Ukrajina požaduje vydání Jana Petrovského, spoluzakladatele neonacistické polovojenské jednotky známé jako Rusič napojené na ruské Wagnerovce. Petrovskij, obviněný z účasti na terorismu, měl odcestovat do Finska pod falešným jménem. Úřady muže zadržely, tamní nejvyšší soud však v prosinci rozhodl Rusa Kyjevu nevydat. Stanovisko podle agentury Reuters odůvodnil nelidskými podmínkami, které ukrajinské věznice skýtají.
I Rakousko a Francie nedávno zamítly ukrajinskou žádost o vydání bývalého šéfa Národní banky Ukrajiny Kyryla Ševčenka či miliardáře Konstantina Ževaga, kteří jsou obviněni ze zpronevěry. "Samozřejmě všichni chápeme, že o vydání podezřelého rozhodují soudy. Některé země se brání kvůli svému chápání podmínek vazby. Ty ale zlepšujeme. A já o tom budu mluvit s ministry spravedlnosti," říká k problematice Kostin.
Ukrajinský prokurátor chce ostatní členy unie přesvědčit o tom, že vydaní vězni budou drženi ve střediscích na západě Ukrajiny, tedy daleko od frontové linie na východě země. Podmínky vazby mají podle Kostina být v souladu s pravidly a standardy Evropské unie, zejména s Evropskou úmluvou o lidských právech. Ukrajina plánuje pozvat zástupce států, které s vydáním podezřelých váhají, aby zemi navštívili a na vlastní oči se přesvědčili, za jakých podmínek budou podezřelí drženi.
Kostin v rozhovoru pro server Guardian už v minulosti odhalil množství potenciálních válečných zločinů, které budou muset ukrajinské právní orgány v budoucnosti řešit. Jde asi o 123 tisíc případů, pouze 237 z nich však bylo dosud předáno soudu. Patří mezi ně znásilnění, ničení majetku, drancování nebo nezákonné únosy dětí. Identifikováno bylo k dnešnímu dni zhruba 531 podezřelých.
Sexuální násilí bylo všude
Mezi nejzávažnější zločiny patří podle Kostina znásilňování žen i mužů, ke kterým mělo podle něj dojít téměř na všech místech, kam Rusko vtrhlo. "Docházelo k tomu všude. V Chersonské a Charkovské oblasti, zkrátka kdekoli se nacházeli okupanti. Objevily se nejen četné případy znásilnění a jiného sexuálního násilí, ale také mučení v masovém měřítku. A v mnoha případech bylo mučení spojeno se sexuálním násilím," popisuje prokurátor.
Zločiny se zabývají speciální jednotky, které poskytují obětem lékařskou a psychologickou péči a v některých případech zařizují přesun obětí. Na základě vládního mandátu byly zavedeny systémy, které s pomocí mezinárodních partnerů vyškolí více než sto úředníků. Ti mají fungovat jako "mosty" mezi oběťmi sexuálních útoků a vykonavateli.
Soudcům v oblasti válečných zločinů při školení radí bývalý soudce mezinárodního trestního soudu Howard Morrison. Připravováni jsou podle Guardianu také obhájci, aby se Rusům dostalo spravedlivého procesu v souladu s mezinárodním právem.
Zločiny Rusů nebudou promlčeny
Podle Morrisona bylo důležité připravit se na spravedlnost, a dokonce projednávat případy v nepřítomnosti obviněných, a to nejen kvůli obětem, ale i kvůli dodržování mezinárodního práva. Rusové, kteří se dopustí válečných zločinů, by si podle něj měli být vědomi toho, že zločiny genocidy, zločiny proti lidskosti a válečné zločiny nebudou promlčeny.
"Experti, kteří nám nyní pomáhají, začínali jako velmi mladí právníci v bývalých tribunálech na počátku 90. let. Tehdy mi všichni tvrdili, že by si nikdy nedokázali představit, že lidé jako bývalý jugoslávský prezident Slobodan Miloševič a další skončí za mřížemi," vypráví Morrison. "Ale oni svou práci odvedli. Pak se doba změnila. A za osm, deset a více let na ně dosáhla dlouhá ruka spravedlnosti. A to je velmi důležité," dodal.
Kromě válečných zločinů Ukrajina usiluje i o stíhání zločinu agrese, které se dopustilo vedení ruského státu invazí na Ukrajinu v roce 2022. Plánování, příprava a provedení vojenského nevyprovokovaného útoku na cizí zemi dosud nebylo možné kvůli právním omezením stíhat a to ani na půdě Mezinárodního trestního soudu, který má pravomoc stíhat zločiny proti lidskosti, genocidu nebo válečné zločiny.
Představitelé orgánů činných v trestním řízení z Ukrajiny, Evropské unie a Spojených států proto založili Mezinárodní centrum pro stíhání zločinu agrese, jehož právní ukotvení nyní Ukrajina ve spolupráci s dalšími čtyřiceti zeměmi dokončuje.
Mezitím prokurátoři z Ukrajiny, Litvy, Lotyšska, Estonska, Polska, Rumunska a zvláštní prokurátor z USA připravují případy k projednání. "Již připravují strategii, shromažďují důkazy, řeší mapování. Takže chystají případ pro budoucí tribunál," řekl Morrison.
