Některé země chtějí s rozhodnutím počkat na to, zda parlament prosincové volby schválí. Svolání mimořádného summitu členské státy neplánují.
Nyní platí termín brexitu 31. října, bez rozhodnutí o odkladu už by tedy Velká Británie za týden nebyla členskou zemí EU.
Hlavní brexitový vyjednavač unie Michel Barnier označil páteční jednání za "excelentní", definitivní rozhodnutí ale podle něho nepřineslo.
Podle zdroje obeznámeného s průběhem schůzky se velvyslanci shodli na tom, že se pokusí "nalézt shodu začátkem příštího týdne". "Chceme dále pokračovat prostřednictvím písemné procedury," uvedl jeden z unijních diplomatů. Konzultace s cílem sjednotit společný postoj budou podle něho pokračovat také o víkendu.
Písemné schválení nejvýše tříměsíčního odkladu doporučil členským státům předseda Evropské rady Donald Tusk. Jeho návrh počítal s tím, že by Británie mohla evropský blok opustit i dříve, pokud by ratifikovala výstupní dohodu uzavřenou minulý týden.
Britský premiér Boris Johnson minulou sobotu poslal do Bruselu žádost o odklad brexitu do konce ledna, k čemuž jej zavazoval zákon schválený v září parlamentem. Premiér však zároveň vytrvale opakuje, že on sám o odklad neusiluje a dává přednost jakékoli variantě vystoupení z EU příští čtvrtek.
Námitky k odkladu dávala před jednáním najevo zvláště Francie, která chtěla co možno nejkratší a pádně zdůvodněné prodloužení britského členství v EU. Některé státy zároveň chtěly počkat na výsledek pondělního hlasování o britských volbách. Brexitové rozuzlení však může zkomplikovat fakt, že podobnou vyčkávací strategii zvolil rovněž šéf britských opozičních labouristů Jeremy Corbyn. Jeho strana podle něj podpoří vypsání voleb jen v případě, že EU stvrdí odklad a bude vyloučen čtvrteční neřízený odchod Británie.
