Mladí z mnoha západních zemí často jezdí za dobrodružstvím tisíce kilometrů na kole - projedou "exotičtější" země; hledají vnitřní naplnění či jen povyražení.
Jenže Džanar Alijev Mohamed Ali není ani mladý, ani cíleně nevyhledává dobrodružství. Jeho kolo je stará rachotina a jeho domovem je separatistické a válkou zničené Čečensko.
I přesto třiašedesátiletý stařešina minulý týden zakončil svou tři měsíce trvající a 12 tisíc kilometrů dlouhou cestu ze své vesnice v Čečensku až do svatého města Mekky v Saudské Arábii.
Cestou projížděl mimo jiné přes Irák a Írán, podíval se do Izraele nebo Jordánska. "Byla to velmi těžká cesta. Nikomu bych nedoporučoval ji absolvovat," říká Džanar už ve svém domku v Urus-Martanu, který leží asi 30 km od zničeného hlavního města Čečenska Grozného.
Jeden z nejdramatičtějších momentů zažil v Iráku, kde jej podle jeho slov dokonce zastavili američtí vojáci, protože neměl irácké vízum. Vše nakonec dobře dopadlo.
Džanar je, stejně jako většina čečenské populace, muslim. Ti by měli alespoň jednou za život vykonat Hadždž - pouť do svatého města Mekky, pokud jim to zdraví a finanční situace umožní.
Nápad vznikl poté, co mu matka řekla, že se jí o pouti do Mekky zdálo. "Říkal jsem jí, že nemůžu jet. Že nemám, jak se tam dostat," říká Džanar. "No a ona mi odpověděla: Máš přece kolo, tak jeď na kole."
Když o své cestě povídá, stojí vedle své pýchy - růžového, zabláceného kola, na hlavě má tradiční kavkazskou čepici z ovčí vlny a na sobě pletený svetr.
Infobox
Další reportáže čtěte ZDE
Na cestu kolo náležitě připravil. Tlustou látkou si ovázal sedadlo, aby se mu jelo komfortněji, a na kolo připevnil také ceduli s itinerářem své cesty.
"Urus Martan - Groznyj - Chasavjurt - Machačkala - Baku - Teherán - Bagdád - Damašek - Mekka - Medina - Jeruzalém - Urus Martan," píše se na ní.
I když přímá cesta z Grozného do Mekky a zpět je dlouhá kolem 5 tisíc km, Džanar jel oklikou, a tak se jeho cesta protáhla na 12 tisíc km.
