Moskva - Sovětský svaz za druhé světové války nejméně dvakrát chystal atentát na vůdce nacistického Německa Adolfa Hitlera, ale Stalin pokaždé akci zakázal z obavy, aby případný Hitlerův nástupce neuzavřel separátní mír se západními velmocemi.
Uvedl to v Moskvě ruský armádní generál Anatolij Kulikov, který v době vlády prezidenta Borise Jelcina v devadesátých letech byl i ministrem vnitra.
"Málokdo o tom ví, ale ještě v roce 1941 sovětské vedení rozhodlo o likvidaci Hitlera," tvrdil Kulikov, který nyní stojí v čele klubu ruských vojenských velitelů.
"Zpočátku se plánovalo provést atentát v Moskvě, pokud by ji německá vojska dobyla. Později byl vypracován plán zabít Hitlera v jeho štábu. Ale nečekaně v roce 1943 Stalin rozhodl akci nepodniknout, protože se bál, že po Hitlerově smrti jeho okolí uzavře mír s Británií a USA bez ruské účasti. Taková jednání se skutečně vedla," dodal.
Druhá možnost zbavit svět nacistického vůdce se podle Kulikova naskytla v roce 1944.
"Už byl připraven podrobný plán, jak Hitlera odstranit, ale znovu následovalo nečekané odmítnutí od Stalina. Bez ohledu na to, že pro akci byl připraven člověk, který úmyslně upadl do zajetí a těšil se velké důvěře Němců. Tato operace měla všechny šance uspět," tvrdil generál podle agentury RIA Novosti na vědecké konferenci o málo známých kapitolách války ve vojenské akademii generálního štábu.
Hitler nakonec spáchal sebevraždu 30. dubna 1945, kdy sovětské jednotky už dobývaly Berlín. Podle odhadů stálo Sovětský svaz vítězství ve válce na 27 milionů životů.
Kulikov při této příležitosti také vyčíslil sovětské náklady na den vedení války. "Cena jednoho válečného dne v roce 1943 činila 324,1 milionu rublů, v roce 1944 350 milionů a v roce 1945 352 milionů. Za léta 1941 a 1942 údaje chybějí," řekl
