Berlín - Německo zažívá nebývalý odliv mozků, nohou i rukou. Z dnes zveřejněných údajů Federálního statistického úřadu vyplývá, že v loňském roce odjelo žít do zahraničí 155 290 Němců.
Dosavadní rekordní rok byl rok 2004, kdy odcestovalo 150 667 Němců, následující rok ale počet o několik tisíc poklesl.
Nyní se trend opět obrátil. Čistý rozdíl mezi počtem těch, kdo odjeli a kdo se naopak do Německa po delší době vrátili, se oproti roku 2005 loni ztrojnásobil a dosáhl cifry 51 906.
Nezaměstnanost = vystěhovalectví
Hlavními destinacemi pro německé emigranty bylo loni Švýcarsko (18 tisíc), Spojené státy (13 tisíc) a Rakousko (9 tisíc).
Od sjednocení Německa před 17 lety už svou zemi opustily více než dva milióny Němců. Celková populace nejlidnatější evropské země přesahuje 82 miliónů.
"Vystěhovalectví z Německa v uplynulých letech nabralo na tempu," potvrdil mluvčí statistického úřadu se sídlem ve Wiesbadenu. "Důvodem může být hledání práce, studium či osobní důvody. Přesně to bohužel nemáme podchyceno."
Jak píše agentura Reuters, narozdíl od předchozích velkých emigračních vln v 19. století či po nástupu Hitlera k moci nyní Němci podle odborníků neprchají před chudobou či perzekucí ale pravděpodobně před nezaměstnaností. V některých regionech Německa dosahuje i 17 procent.
Německý magnet přestává táhnout
Ekonomika přitom loni vykazovala stabilní růst a v některých sektorech se nedostává kvalifikované pracovní síly.
Díky poválečnému "hospodářskému zázraku" z 50. a 60. let bylo Německo donedávna magnetem pro milióny cizinců. V uplynulých letech ale ekonomiku pronásledovaly problémy a od roku 2001 se počet přistěhovalců setrvale snižuje
Trend vnitřní migrace z oblastí bývalého komunistického Východního Německa do bohatších částí země však nadále pokračuje.
Přesun 54 tisíc lidí z nových spolkových zemí na západ víceméně odpovídá dosavadní tendenci.
