Bělehrad - Země bývalé Jugoslávie už nechaly za sebou válečnou minulost devadesátých let a zvolna směřují do Evropské unie.
Jako první tam dospělo v roce 2004 Slovinsko, v nejbližší době se počítá s Chorvatskem. A v první polovině tohoto roku - ještě během českého předsednictví - chce přihlášku podat také Srbsko. Členem by se tak mohlo stát někdy kolem roku 2013.
Podmínka Bruselu, že nejdříve musejí stanout před soudem v Haagu dva Srbové podezřelí z válečných zločinů v Bosně, byla splněna napůl.
Bývalý vůdce bosenských Srbů z let 1992 až 1995 Radovan Karadžić byl loni zatčen v Bělehradě a předán do Nizozemska. Velitel bosenskosrbské armády Ratko Mladić, kterému je přičítána zodpovědnost za masakr více než osmi tisíc muslimů ve Srebrenici, však stále uniká.
Bělehrad loni v dubnu podepsal s Bruselem stabilizační a asociační dohodu, která je předstupněm ke statutu kandidátské země.
Srbský ministr zahraničí Vuk Jeremić oznámil, že jeho země chce podat oficiální přihlášku do EU už v první polovině tohoto roku. Tedy ještě v době českého předsednictví.
Podle balkanologa Filipa Tesaře z pražského Ústavu mezinárodních vztahů bude Bělehrad spoléhat na pomoc a podporu u skupiny nadstandardně spřátelených zemí, mezi které patří i Česká republika.
„Rozhodně počítají s tím, že Češi patří k jejich příznivcům a pomohou jim. Další země, na které spoléhají, jsou Maďarsko a Slovensko. Pokud vím, tak mocným lobbingem a diplomatickou aktivitou chtějí na svoji stranu dostat Německo. Považují je za klíčovou zemi, která může o rychlém a bezproblémovém vstupu Srbska rozhodnout," uvedl Tesař pro Aktuálně.cz.
Český vicepremiér pro evropské záležitosti Alexandr Vondra po jednání se svým srbským protějškem v Praze 23.ledna potvrdil, že pokrok v rozšiřování unie o Srbsko i Chorvatsko patří k prioritám českého předsednictví.
Seriál Noví členové EU?
"Považujeme Srbsko za vstupní bránu k stabilnímu západnímu Balkánu a klíčem k této stabilitě je členství v Evropské unii," uvedl Vondra.
Podle Filipa Tesaře většina Srbů do Evropské unie chce. I přesto, že některé členské země EU včetně České republiky uznaly Kosovo a v devadesátých letech v době válek v Chorvatsku a Bosně řada západoevropských politiků podporovala hospodářské sankce vůči Srbsku.
"Srbové si unii spojují hlavně se zlepšením životní úrovně. S možností cestovat, pracovat v zahraničí. Na prvním místě je podle všech průzkumů jednoznačně ekonomický důvod," říká Filip Tesař.
Nasměrování Srbska do Evropské unie napomohly také loňské parlamentní i prezidentské volby.
Třicet procent hlasů sice získala nacionalistická Srbská radikální strana, která do EU nechce, vládu ale nakonec sestavila koalice proevropských stran. Prezidentem se stal zastánce vstupu do unie Boris Tadić, který porazil odpůrce tohoto kroku Tomislava Nikoliće.
(Tento text je druhou částí čtyřdílného seriálu Aktuálně.cz o možných budoucích členech Evropské unie. Po Švýcarsku a Srbsku ještě v příštích dnech zveřejníme články o Chorvatsku a Islandu.)
| Čtěte blog specialisty na Balkán Matyáše Zrna na Aktuálně.cz |
