"Jsem pro zachování svazku mezi Srbskem a Černou Horou, ale jsem připraven přijmout rozhodnutí odrážející vůli černohorského lidu," prohlásil Tadić po jednáních s řeckým premiérem Kostasem Karamanlisem v Aténách. "Samozřejmě vůli lidu vyjádří 50 procent plus jeden registrovaných voličů v Černé Hoře," dodal.
Černohorští politici nejsou jednotni
Referendum o nezávislosti je plánováno na duben, konkrétní datum ale ještě nebylo stanoveno. Černohorci nejsou jednotní v názoru, zda by se Černá Hora měla stát nezávislým státem, nebo zda by měla zůstat se Srbskou republikou ve svazku, který nahradil zaniklou Jugoslávii.
Podle prosrbské opozice by se Černá Hora mohla od mnohem většího Srbska odtrhnout jedině tehdy, vysloví-li se pro nezávislost alespoň 50 procent z přibližně 440 000 oprávněných voličů. Separatistická vláda je však toho názoru, že by k tomu postačila prostá většina hlasů zúčastněných voličů.
Černohorský prezident Filip Vujanović souhlasil s odkladem klíčového zasedání parlamentu, který má rozhodnout o datu konání referenda, ve snaze poskytnout více času na dohodu s opozicí ohledně pravidel plebiscitu.
Získáním nezávislosti chce Černá Hora převzít úplnou odpovědnost za svoji evropskou a euroatlantickou budoucnost. Podle mínění některých Srbsko cestu Černé Hory k členství v EU a NATO zpomaluje.
Svět je spíše proti
Mezinárodní společenství usiluje o setrvání Srbska a Černé Hory v jednom státním svazku. Obává se mimo jiné, že jejich rozchod by mohl vyvolat podobné kroky u jiných balkánských států a vést k dalšímu krveprolití podobnému tomu, které provázelo v 90. letech rozpad federativní Jugoslávie.
Tadić se také nechal slyšet, že by jihosrbské Kosovo mělo zůstat pod svrchovaností Srbska, aby se předešlo destabilizaci Balkánu.
"Jsem pro územní integritu Kosova pod svrchovaností mé země," prohlásil Tadić. "Faktem je, že stabilita není jen v zájmu srbského lidu, ale také albánského lidu a celého Balkánu," řekl.
