Během dvou dnů v roce 1991 měli převézt dvě stovky Chorvatů, schovávajících se před srbských bombardováním ve vukovarské nemocnici, na prasečí farmu poblíž města a postřílet je. Mrtvá těla byla později objevena ve velkých hromadných hrobech.

O trestu pro bosenského Chorvata Miroslava Brala si PŘEČTĚTE ZDE

Za spáchání válečných zločinů, vraždy, násilí a nelidské chování si obvinění odsedí v srbském vězení od pěti do dvaceti let.

Maximální tresty

"Jsou vinni vraždou, násilím a nelidským chováním se snahou degradovat lidskou důstojnost,"  řekl soudce Vesko Krstajic při vynášení rozsudku.

Jde o nejzásadnější rozsudek vynesený srbským soudem ve věci válečných zločinů.

PŘEČTĚTE SI: Masakr v Grabovici nebude potrestán

Osm z obviněných mužů dostalo maximální možné tresty - dvacet let vězení. Další tři zůstanou ve vězení 15 let a jediná žena dostala trest devíti let vězení.

Trojici organizátorů navíc čeká i přelíčení před haagským soudem. Dva z obviněných byli pro nedostatek důkazů zproštěni vinny.
 
Rozsudek byl vynesen ve stejný den, kdy před haagským soudem stanul chorvatský generál Ante Gotovina a prohlásil, že se cití nevinen.

Spokojenost Haagu

Speciální srbský soud pro válečné zločiny byl zřízen v roce 2003 poté, co získal požehnání z Haagu a Evropa konstatovala, že Srbsko je schopné se vypořádat se válečnými zločinci samo.

Podle Bruno Vekarice, mluvčího srbského prokurátora, je srbská společnost ve věcech válečných zločinů realistická a "nikdo nezpochybňuje, že se tyto zločiny odehrály. "

Bosenský velitel byl v Haagu osvobozen, ČTĚTE ZDE

Hlavní žalobkyně Mezinárodního tribunálu OSN Carla Del Ponteová vítá přístup Bělehradu, nicméně neustále tlačí na Srbsko, aby vydalo i zbylých šest válečných zločinců, mezi nimiž figurují především Radovan Karadzić a Ratko Mladić.

Právě předání těchto dvou zločinců je požadováno jako bezpodmínečná podmínka pro vstup Srbska do Evropské unie a NATO.