"Dragan Vasiljkovič byl zatčen v Sydney poté, co Austrálie obdržela žádost z chorvatské strany," uvedl prokurátor Philips Ruddock. "Chorvatsko má nyní 60 dnů na to, aby podalo formální žádost na Vasiljkovičovo vydání," dodává.
Chorvatská ministryně spravedlnosti Vesna Škare Ožboltová řekla agentuře Reuters, že o vydání jedenapadesátiletého Vasiljkoviče Chorvatsko oficiálně požádá příští týden.
"Uděláme vše pro to, aby byl celý proces (vydání) ukončen do jara," doplnila ministryně.
Obviněn z mučení vojáků i civilistů
Chorvatsko viní vojenského velitele Srbské radikální strany z mučení a zabíjení chorvatských vojáků i civilistů v době, kdy vedl Srbskou paravojenskou jednotku.
"Kapitán Dragan", jak zní jeho přezdívka, žije sice v Austrálii, ale má také srbské občanství.
Australský ministr spravedlnosti Chris Ellison však neví, kdy kapitána pošlou do Chorvatska, aby stanul před soudem.
Chorvatsko vyhlásilo nezávislost na komunistické Jugoslávii v roce 1991, ale srbská menšina s podporou Bělehradu se vzbouřila a obsadila třetinu chorvatského území. Chorvatsko však rebely porazilo v roce 1995.
V devadesátých letech byl legendou
"Kapitán Dragan" byl v devadesátých letech pro Srby žijící legendou. Proslavil se perfektním výcvikem speciálních srbských jednotek ministerstva vnitra v Krajině (Chorvatsko), které dokázaly v poměrně malém počtu kontrolovat téměř veškerá území, kde krajinští Srbové tvořili většinu obyvatelstva.
Po šesti měsících odešel z Krajiny do Bělehradu, protože se stal nepohodlným pro srbské politické vedení této oblasti. V srbském hlavním městě pak založil Fond kapitána Dragana, jehož náplní bylo starat se o většinou těžce zraněné bojovníky a o rodiny padlých. Do založení fondu byli tito lidé, kteří obětovali za ideály politických vůdců to nejcennější, své životy,prakticky mimo pozornost státu.
Vasiljković se po příchodu do Bělehradu kriticky vyjadřoval ke zločinům páchaným na obou stranách konfliktu. Důrazně popíral,že by se týrání dopouštěly jeho oddíly, a tvrdil, že jeho bojovníci měli něco takového přísně zakázáno. Nepravosti podle něj začaly být páchány teprve až s příchodem jugoslávské armády do Krajiny.
Zločiny z období válečných konfliktů na území někdejší Jugoslávie se zabývá Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY). Ten v zájmu šetření sil, času a prostředků přenechal justicím v Bosně, Chorvatsku a Srbsku, aby soudily pachatele méně závažných zločinů.
