Bělehrad - Speciální jednotka srbské policie zatkla časně ráno hledaného generála Ratka Mladiče.
Bývalý velitel bosenskosrbské armády je obžalovaný z válečných zločinů na území Bosny a Hercegoviny a má stanout před trestním tribunálem v Haagu.
Objevily se zprávy, že už je v letadle do Nizozemska, ale prokurátor Bruno Vekarič je vzápětí dementoval. Agentuře Reuters řekl, že vydání může zabrat týden.
Mladičovi je kromě jiných zločinů přičítán i masakr osmi tisíc bosenských muslimů ve Srebrenici v roce 1995. Několik posledních let se ale skrýval, podle dostupných informací žil pod jiným jménem. Udal ho anonym.
"Dnes jsme dopadli Ratka Mladiče," řekl novinářům krátce po čtvrteční 13. hodině srbský prezident Boris Tadič. Dodal, že již běží proces vydání k mezinárodnímu trestnímu tribunálu v Haagu.
Identitu zadrženého potvrdily podle chorvatského serveru Danas prvotní testy DNA i rodinný přitel.
Brusel zatčení vítá
Analýzy DNA bylo třeba, protože Mladič velmi pravděpodobně změnil během let svoji podobu, podobně jako bývalý prezident bosenských Srbů Radovan Karadžič. Ten nosil plnovous, a pod jiným jménem dokonce vystupoval jako léčitel v televizi.
Evropská komise dala Srbsku dopadení Mladiče a jeho předání do rukou Mezinárodního tribunálu pro zločiny v bývalé Jugoslávii (ICTY) jako podmínku pro vstup země do EU.
"Pro Srbsko i mezinárodní justici jde o důležitý krok," napsala v prohlášení šéfka unijní diplomacie Catherine Ashtonová.
"Očekáváme, že Ratko Mladič bude bez okolků přepraven k ICTY," dodala s tím, že plná spolupráce Srbska s Haagem zůstává podmínkou pro případné členství země v Evropské unii.
Od ostřelování Sarajeva k Srebrenici
Ratko Mladič se narodil v bosenské vsi Božinovič v roce 1942. V Titově Jugoslávii se stal armádním důstojníkem z povolání.
V roce 1991, kdy se Jugoslávie začala rozpadat, vedl armádu proti chorvatským jednotkám u dnes chorvatského města Knin. O rok později bosenskosrbský parlament rozhodl o vytvoření bosenskosrbské armády. Mladič se stal jejím velitelem.
Je považován za jednoho z iniciátorů ostřelování a blokády Sarajeva.
"To Mladič tři roky udržoval obležení Sarajeva, města, kde měl dům a kde dříve žila jeho matka a jeho přátelé, města, které dobře znal. Než se musel se svými vojáky stáhnout, přišlo v Sarajevu o život dvanáct tisíc lidí," píše ve své knize s názvem Ani mouše by neublížili původem chorvatská spisovatelka a novinářka Slavenka Drakuličová.
V roce 1995 vedl Mladič svou armádu v útoku na muslimskou enklávu Srebrenica, kterou tehdy OSN ustanovila za takzvanou "bezpečnou zónu". V té době hledalo úkryt v enklávě asi 40 tisíc muslimů. Vojenská akce Mladičových jednotek skončila vyvražděním asi 8000 bosenských mužů a je považována za nejhorší masakr v Evropě od druhé světové války.
Po konci války se však Mladič těšil přízni bývalého jugoslávského prezidenta Slobodana Miloševiče a nerušeně žil v Bělehradě: navštěvoval přátele i luxusní restaurace a ve volném čase hrál fotbal.
Poté se Srbsko dostalo pod silný mezinárodní tlak, aby lépe spolupracovalo s haagským tribunálem. V roce 2001, kdy byl zadržen Miloševič, Mladič zmizel.
Bývalý prezident bosenských Srbů Radovan Karadžič už byl dopaden a v Haagu pokračuje jeho proces.
